Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo. Tak určitě, pane guvernére, nezdržujete. Určitě nezdržujete. Právě proto jsme zařadili ten bod pevně, abychom věděli a věnovali mu patřičnou pozornost. Vím, že jsme možná mohli nějaké detaily debatovat na rozpočtovém výboru, ale my to považujeme za závažný materiál. A je dobře, že se to komentuje a argumentuje i na plénu Poslanecké sněmovny. Byl bych rád, jestli byste mohl buď teď, a pokud by to nešlo teď, tak že bychom mohli dostat písemnou odpověď třeba pro členy rozpočtového výboru na dotaz, který před chvílí vznesl můj kolega pan poslanec Skopeček. To znamená, kam jste to investovali? Jestli jste nakupovali, či to byly nějaké akcie? Já nevím. Rozumím tomu, že nemusíte mít u sebe kompletní soupis. Tomu naprosto rozumím. Takže pokud to nejste schopen říct dneska, tak bych vás požádal, abychom dostali písemnou informaci. A myslím, že pokud se kolegové a kolegyně nebudou bránit, že bude stačit, když to dostanou členové rozpočtového výboru. A pak případně bychom se tomu věnovali na plénu. Ale rozpočtový výbor mi v tuto chvíli připadá jako dostatečný.

Na druhé straně když se vrátíme k těm celkovým číslům, tak spíš jenom poznámka. Ono to zní velmi dobře říct, že máte zprávu auditora. Tomu rozumím, to je taková upřímná odpověď. Ale dovedete si představit některou auditorskou společnost, která nebude auditovat Českou národní banku bez výhrad? Já úplně ne. Nevím, co by se muselo stát, aby ČNB měla nějakou výhradu ve zprávě auditora. Rozumím tomu, že to formálně být musí. Ale přijde mi to vlastně úsměvné. A je to zase spíš možná i podnět k paní ministryni financí, mně to připadá zvláštní, že komerční subjekt audituje centrální banku. Nevím, k čemu nám to je a jestli to není zbytečná povinnost. Když se zamyslíte nad tím, jak ten trh funguje a jakou pozici tam mají soukromé auditorské firmy, aniž bych snižoval nějak profesionalitu těchto firem.