Domnívám se – a většina ústavních právníků se mnou bude jistě souhlasit – že ústava jako základní zákon a nejsilnější právní norma země by neměla být podrobována neustálým změnám. Přístup TOP 09 proto musím považovat za velice nezodpovědný a nebezpečný. Pokud by se takto chovaly i ostatní parlamentní strany, tak bychom místo ústavy měli trhací kalendář.

Poslanec Polčák při prezentaci návrhu o prodloužení délky mandátu ústavních soudců neopomněl pomocí rétoriky svého velkého učitele Miroslava Kalouska napadnout celý Senát Parlamentu ČR za údajně nesprávné postoje při volbě ústavních soudců. Vycházel přitom z vystoupení dvou (!) senátorů z jedenaosmdesáti. Na základě postoje těchto dvou senátorů však pan poslanec Polčák dospěl k dalekosáhlým politickým vývodům, jejichž výsledkem je další exponát do sbírky návrhů dílčích změn ústavy z dílny TOP 09.

Připomínám, že při volbě ústavních soudců se každý senátor rozhoduje sám za sebe a volba je tajná. Většina návrhů prezidenta republiky byla podle mého názoru kvalitní a senátoři k nim přistupovali zodpovědně. Odmítnutí tří soudců z patnácti prezidentem navrhovaných jistě není žádná tragédie. Vyvozovat z toho, že Senát se chová nezodpovědně, je proto velmi odvážné. Počet nezvolených ústavních soudců z návrhů, které Senátu v minulosti předkládali prezidenti Havel a Klaus, byl výrazně vyšší. Mimochodem – prezident Zeman je také první, který nepředkládá návrhy na jmenování aktivních politiků. Dříve byla praxe odlišná.