Jestli se mě ptáte, zdali mi to vadí stejně jako u Železného, odpovídám, že vůbec ne. Proč? Protože magazín 168 hodin není zpravodajství, nýbrž publicistický pořad, který je tu od toho, aby v něm zaznívaly názory. A když Nora Fridrichová chce být pro jedny za hrdinku, která to té Číně opravdu, ale opravdu nandala, a pro druhé pro změnu za blbku, která z obrazovky prezentuje pitomosti, je to její věc. Má na to právo.

Jiná věc ovšem je, zdali propagandistická dezinformační Česká televize nabízí v rámci své publicistiky také jiné názory, než jsou pouze ty Nořiny, aby si divák mohl svůj výsledný úsudek vytvořit sám. A tady už problém je, neboť propagandistická dezinformační Česká televize dává prostor pouze jednomu pohledu na svět, pouze jedné ideologii, pouze jednomu politickému názoru.

Za zmínku stojí rovněž argumentační nepoctivost Železného, Fridrichové a naprosté většiny jejich ideologicky předpojatých fanoušků. Bavíme se totiž o dvou věcech, které spolu nijak nesouvisejí, leč oni je míchají dohromady. Jedna věc je, jak to v Číně opravdu je, jaký tam mají systém, jaký tam vládne režim a jaká adjektiva je správné pro jeho charakteristiku používat, přičemž na to dozajista mohou být různé názory, ale druhá věc je, jaká pravidla mají moderátoři zpravodajských pořadů veřejnoprávní televize dodržovat při svém vystupování před kamerami.