Mediální rady. Jde o prachy a o moc

Jsem jediný člověk v republice, který byl členem obou zdejších mediálních rad, které v dané oblasti vykonávají státní správu, jak té programové a licenční (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), tak té technické (Rada Českého telekomunikačního úřadu). Členem RRTV jsem byl de iure dvanáct let, kvůli nezákonnému odvolání, později zrušenému, de facto devět let, členem Rady ČTÚ pět let. Radě pro vysílání, ač jsem nikdy nebyl jejím předsedou, nýbrž pouze místopředsedou, se říkalo Štěpánkova rada. Asi proto, že jsem v ní uměl prosadit svoje názory. Jak se to dělá? Je to jednoduché. Musíte o své „pravdě“ umět přesvědčit nadpoloviční počet kolegů.

Nepíšu tyhle věty, abych se vytahoval. Jen naznačuju, že o fungování mediálních rad a mechanismech jejich rozhodování toho vím mnohonásobně víc než všichni ti mudrcové, kteří se okolo každé volby pravidelně vyrojí, aby se předháněli v prohlášeních, kdo do mediálních rad patří a kdo ne. Asi právě proto se ausgerechnet mě na to nikdo z novinářů neptá, zatímco těch křiklounů jsou média plná. Logiku v tom nehledejte!