Celá věc má ale ještě jeden rozměr, který komentován tak moc není: dopracovali jsme to tak daleko, že přijetí u prezidenta není již předmětem hrdosti a zápisu do kronik a deníčků, ale skutečnost hodná utajení. Dopracovali jsme to tak daleko, že máme nadstranického prezidenta, který pořádá utajená jednání s vybranými milci, a to za účelem destabilizace politické strany, která právě vyhrála volby. Jestli toto není jednání proti demokratickému řádu republiky, tak už nevím, co jiného. O jednání proti demokratickému řádu republiky nemluvím nahodile, to je totiž součást skutkové podstaty velezrady, jednoho z mála trestných činů, za nějž prezident může být stíhán.

Na Facebooku jsem narazil na text, o něj se chci s vámi podělit, jakkoliv parodie na Bibli jinak rád nemám: