Starost o životní prostředí považuju odjakživa za přirozenou součástí lidského života. Drtivá většina z nás radních se na svých městkých částech či ve svých městech snaží, aby jejich obec nebyla vyprahlá, betonová poušť. Abychom měli uprostřed města či v obci dostatek zeleně a vodních ploch. Prostě, aby to bylo příjemné místo k životu. Kdo by to nechtěl? To není žádná novinka, jen to většina politiků nebere jako důvod k vlastní propagaci, ale jako normální, běžnou součást své práce a vlastního života.

Je možné, že se něco s klimatem děje, ale vyhlášení klimatické nouze některými politiky mi připadá jako prázdné, laciné plácnutí do vody, které ovšem splní účel politického PR.Kdyby to nebylo jen laciné PR, následovaly by konkrétní kroky. Kdyby panu starostovi Čižinskému skutečně šlo o lepší ovzduší v Praze, snažil by se odblokovat dostavbu vnějšího okruhu kolem Prahy, díky jehož absenci musí Prahou denně projet tisíce řidičů, kteří by se jí jinak vyhnuli. Kdyby mu skutečně šlo o českou přírodu, loboval by jako poslanec za KDU-ČSL v Poslanecké sněmovně za zákony, které změní hospodaření s naší půdou a krajinou.  V tom totiž tkví důvod, proč je naše krajina neschopná zadržet dostatek vody. Jenže to se neděje. Nedělá v tomto opět nic. Místo konkrétní práce, jen obecné politické proklamace. Prý chtěl vyjít vstříc hlasu ulice. Jasně, to teď dělá spousta politiků, jenže je to přestane po 2 měsících bavit a nic nedokončí.