Zpráva o uzavření mírové dohody mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Izraelem překvapila před nedávnem celý svět. Přitom média dlouhodobě prezentují arabské státy a Izrael jako nesmiřitelné nepřátele, kteří si „jdou po krku”. To sice není daleko od pravdy, ale probíhají i jiné procesy, jen více skryté.

První mírová dohoda

Výše zmíněný dokument je teprve třetí mírovou dohodou mezi některým z arabských států a Izraelem. Ta první byla uzavřena s Egyptem již v 70. letech minulého století a zasloužil se o ni americký prezident Jimmy Carter. Za své zprostředkování dostal právem Nobelovu cenu míru. Tehdy ji ještě udíleli rozumným způsobem.

Druhá mírová dohoda

Druhou mírovou smlouvu podepsal v roce 1994 jordánský král Husajn (ten už proslulou cenu nedostal) a izraelský premiér Jicchak Rabin. Byla vyjednána bez prostředníka a souvisela s potřebou řešení problému s palestinskými uprchlíky, jichž byla v té době v Jordánsku téměř polovina obyvatelstva. Nemusím asi zdůrazňovat, že Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP), v čele s Jásirem Arafatem, dohoda nijak nenadchla.