Zpráva o uzavření mírové dohody mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Izraelem překvapila před nedávnem celý svět. Přitom média dlouhodobě prezentují arabské státy a Izrael jako nesmiřitelné nepřátele, kteří si „jdou po krku”. To sice není daleko od pravdy, ale probíhají i jiné procesy, jen více skryté.
První mírová dohoda
Výše zmíněný dokument je teprve třetí mírovou dohodou mezi některým z arabských států a Izraelem. Ta první byla uzavřena s Egyptem již v 70. letech minulého století a zasloužil se o ni americký prezident Jimmy Carter. Za své zprostředkování dostal právem Nobelovu cenu míru. Tehdy ji ještě udíleli rozumným způsobem.
Druhá mírová dohoda
Druhou mírovou smlouvu podepsal v roce 1994 jordánský král Husajn (ten už proslulou cenu nedostal) a izraelský premiér Jicchak Rabin. Byla vyjednána bez prostředníka a souvisela s potřebou řešení problému s palestinskými uprchlíky, jichž byla v té době v Jordánsku téměř polovina obyvatelstva. Nemusím asi zdůrazňovat, že Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP), v čele s Jásirem Arafatem, dohoda nijak nenadchla.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
