Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, dovolte mi, abych také já se vyjádřila ke stavebnímu zákonu a změnách, od kterých si slibujeme změny k lepšímu. Chtěla bych říct, že samozřejmě stavební zákon takový, aby zjednodušil život občanům, ale zároveň znamenal zrychlení výstavby nejenom klíčových staveb v zemi, ale například i bytové výstavby, což mi leží opravdu na srdci, je velký úkol.

Myslím si, že to je úkol, který je samozřejmě hoden především vládního návrhu, proto nebudu jako právnička a legislativkyně zapírat tady na plénu Sněmovny a notabene před paní ministryní, že nejsem nijak šťastná ze změti pozměňovacích návrhů a komplexních pozměňovacích návrhů tady ve Sněmovně. Jakkoliv si vážím zpravodaje a kolegy Kolovratníka a bezpochyby jeho schopnosti jsou mimořádné, takovéto věci nemají vznikat na koleně a mají být opravdu vládní legislativou od A do Z.

Chtěla bych také vzpomenout, protože si myslím, že je to namístě, doktora Kadečku, který se podílel na původním návrhu a snažil se o to spojit jako profesionál to, co jsem poznamenala, takřka to nespojitelné, to znamená zjednodušení věcí pro občana z hlediska stavebních povolení, zrychlení významných dopravních staveb v zemi a zároveň také to, aby nová bytová výstavba šlapala v naší zemi tak, jak si to zasloužíme jako občané, abychom měli šanci na to, že všichni budeme mít možnost na dosažitelné bydlení, dostupné bydlení.

Dopadlo to, jak to dopadlo. Jsme v situaci, kdy se načítají desítky pozměňovacích návrhů, komplexní pozměňovací návrhy, je otázkou, co nakonec Sněmovna schválí. To samo o sobě je samozřejmě mimořádně riskantní. Já za největší slabinu, jako člověk, který se dlouhodobě pohybuje v oblasti veřejné správy a v této roli se dlouhodobě známe i s paní kolegyní Dostálovou a mockrát jsme v minulých letech nebo desítce let měly možnost profesionálně a odborně spolupracovat na významných tématech veřejné správy, tak já osobně za velkou chybu pokládám to, že tímto zákonem, touto změnou padají kraje. Padá jejich role v oblasti stavebního práva a jsou to samozřejmě také kraje, jejichž hlas byl nejméně vyslyšen či spíše oslyšen. A nalijme si čistého vína, dámy a pánové, tohle je i pád smíšeného modelu veřejné správy. To samo o sobě přesahuje vůbec míru a rozsah debaty a vážnost debaty, která by se jinak týkala "obyčejného" stavebního zákona.