Milé kolegyně, milí kolegové,

já také si zde chci malinko povzdechnout a současně i zdůraznit a uvést zde ještě další argumenty pro to, aby zejména ta oblasti sociální, která mě vždycky ležela velmi na srdci a i jako bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva jsem se soustředila právě na tyto kapitoly, já myslím, že v České republice ta obecná lidská práva a svobody jako jsou právo na ochranu života, to, že nesmíme být mučeni, podrobeni nějakému nelidskému nebo krutému zacházení, že nikdo nesmí být podroben nebo nucen k pracím, které nechce vykonávat, pokud nejde o trestní sankci, tak v tomto ohledu právo projevu, svoboda shromažďování, petiční právo, jsou zajištěna dostatečně.

Ale - a protože tady není zatím můj nástupce ani nástupkyně, což si myslím, že je v této situaci velmi, velmi špatně, já jsem upozornila pana premiéra koncem listopadu, na přelomu listopadu a prosince, že budu odcházet a rezignovat, protože každý premiér by měl mít svého zmocněnce pro lidská práva, pak jsem to prodloužila až do 31. ledna. Kdybych věděla, co se stane 24. února, tak bych zatnula zuby a pokud by mě vláda neodvolala, tak bych určitě pokračovala, protože ten zmocněnec se má právě starat o to, aby, a proto jsem se dohadovala jak s paní ministryní Schillerovou, tak s panem premiérem, nyní expremiérem Babišem o tom, že sociální výdaje musí být jištěny státním rozpočtem v dostatečném rozsahu, zejména u těch nejohroženějších - rodiny s dětmi, samoživitelky, pěstounská péče, osoby se zdravotním postižením.