V minulém volebním období se proti její ratifikaci postavila KDU-ČSL, naopak její podpis a následnou ratifikaci podporovala hlavně ČSSD.

V posledních dvou letech se zvýšil tlak na její ratifikaci, ale mnoho států její ratifikaci nedokončilo nebo přímo odmítlo, jako Maďarsko a Slovensko. Zejména z toho důvodu, že se ukázalo jak se  původní cíl úmluvy vyvinul z důrazu na práva žen ve směru uznávání práv menšin, které si libovolně mění pohlaví, snižování významu rodiny, tradiční výchovy, usnadnění odebírání dětí z rodin. Navíc je možné říci, že úmluvu odmítají státy s vyspělou právní kulturou a silným postavením žen ve společnosti, tedy státy v obdobné situaci v jaké je i Česká republika.

V Istanbulské úmluvě jsou problematické hlavně ustanovení o tzv. genderu, tedy ne o ženách/mužích jako takových, ale o umělém konstruktu zvaném gender. Gender (genderová identita) má představovat to, jak jsou jako ženy/muži společností vnímáni, jaké role jsou jim přisuzovány apod. Často používaný pojem genderová identita však v úmluvě ani není definován (jeho obsah tedy bude upřesňovat tzv. GREVIO - viz níže). Dost nebezpečný se zdá být článek 12 odst. 1 úmluvy o tom, že státy, které přistoupí k Istanbulské úmluvě (ale i třeba Evropská unie jako jedna z budoucích stran úmluvy) mají podniknout opatření k vymýcení zvyků a tradic založených na stereotypním pojímání rolí mužů a žen. Velkou část zabírá trestně právní rovina věci, kde je však překvapující výslovný zákaz alternativního řešení sporů, např. mediace, což je v rozporu s moderními trendy v trestním právu.

Velkou roli při zavádění Istanbulské dohody do praxe a hlavně v monitoringu jejího dodržování mají hrát neziskové organizace (NGO). Už nyní je to vidět na tom, že téměř jediné články na českém internetu obhajující tuto úmluvu jsou právě od NGO. Někdy tam není ani uveden autor, jen poznámka, že projekt podporují: tzv. Norské fondy, fondy Evropského hospodářského prostoru nebo přímo Open Society Fund (známého miliardáře George Sorose).