Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, není mým zájmem, abych tu nějak dlouze hovořil na téma legislativní nouze, protože většina z vás je připravena na debatu o obsahu tohoto zákona, nicméně rád bych navázal na vystoupení naší paní předsedkyně, protože i já se domnívám, že pro schválení tohoto zákona ve stavu legislativní nouze nejsou naplněny materiální podmínky, což ve svém důsledku může zakládat protiústavnost těch doplněných částí do energetického zákona, a to pro rozpor s čl. 1 ústavy, který stanoví, že Česká republika je demokratický právní stát, pro rozpor s čl. 2 odst. 3 ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které stanoví, že státní moc lze uplatnit jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. 

V rozporu čl. 6 ústavy, který stanoví, že rozhodování většiny dbá ochrany menšiny. Čl. 21 odst. 1 Listiny, podle nějž mají občané právo podílet se na správě věcí veřejných skrze své zástupce - poslance - a z toho plyne právo poslanců vykonávat svůj mandát při správě věcí veřejných, tedy i podílet se na schvalování zákona v řádném, v zákonem upraveném procesu, protože povinnost postupu podle zákona je i ústavním principem.

Já jsem si vzal na pomoc tady tento komentář k jednacímu řádu, jehož autorem je autorský kolektiv pod vedením paní doktorky Syllové. Určitě ho všichni znáte, máte ho dobře nastudovaný, mnozí z vás ho mají na svých nočních stolcích. Takže ti, kteří ho mají před sebou, tak si prosím, nalistujte stranu 551 a můžete dnes sledovat.

Z výkladu § 99 odst. 1, který zní, že legislativní nouze je možná pouze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů, nebo bezpečnost státu, nebo když státu hrozí značné hospodářské škody, tak v takovém případě může být vyhlášen nouzový stav. A pokračuji: Z textového výkladu vyplývá, že podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze je existence jedné z těchto mimořádných okolností. Je to předpoklad pro vyhlášení výjimečného stavu, kdy nelze pokládat každou hrozbu negativních důsledků - teď se odkazuji na jednací řád Poslanecké sněmovny - ale pouze takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnějších i vnitřních. A nebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy a jejichž typová závažnost musí být srovnatelná se závažností situací uvedených v ústavním zákoně o bezpečnosti. Jak vyplývá z ústavního nálezu číslo 55/10, vyhlášení stavu legislativní nouze z důvodu hrozících značných hospodářských škod, je třeba, aby přistoupila závažnost poměřená v návaznosti na ústavní zákon o bezpečnosti. Je třeba, aby zároveň byla zásadním způsobem ohrožena bezpečnost státu či byla ohrožena práva a svobody občanů. To platí zejména pro situace, kdy rozhodnutí o použití stavu legislativní nouze nebylo dosaženo konsenzuálně či alespoň většinou nezbytnou k přijetí ústavního zákona. V opačném případě jsou kritéria Ústavního soudu mírnější. Tolik citace z knihy.

Teď k několika faktům. Ten stav legislativní nouze byl vyhlášen standardně rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny. (Hluk v jednacím sále přetrvává.) Je to toto rozhodnutí číslo 46. (Poslanec Vondráček ukazuje plénu výše uvedené rozhodnutí. Z pléna se ozývají připomínky: Neslyšíme. Poslanec Vondráček se proto obrací na předsedajícího.) Pane místopředsedo, mně se obtížně hovoří pro hluk, já bych poprosil...