Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. V úvodu bych chtěl ocenit konstruktivní debatu, která tu dnes probíhá nad jednotlivými body. Koneckonců s výjimkou pana poslance Okamury se jedná v podstatě o debatu členů ústavně právního výboru, jak to tak pozoruji.
Pokusím se být stručný, nezaměřím se na obsah toho zákona, ale spíše v obecné rovině bych jej chtěl podpořit, protože už dvakrát byl předmětem jednání mé protikorupční pracovní skupiny. Mezinárodní průzkumy ukazují, že samotné zveřejnění lobbistů snižuje vnímání korupce v zemi. Nevěříte? Věřte. Zveřejnění lobbistů a právní úprava lobbingu má potenciál zvýšit důvěru v politiky a legislativní proces. Máme historickou šanci upevnit svoje předposlední místo v prestiži povolání před uklízečkami. Neměli bychom propást tuto šanci.
Já samozřejmě podporuji to, co tady zaznělo, že naslouchání jednotlivým zájmům je zcela legitimní a přehlednost tohoto procesu je v zájmu nás všech. Lobbing je obecně považován za součást demokratického procesu a je definován jako charakteristický projev vyspělých demokracií. Většina vyspělých států proto lobbing určitým způsobem reguluje - Spojené státy, Velká Británie, Francie, Německo, Dánsko, Polsko, Rakousko a další. Tím se zajišťuje průhlednost a legitimita celého zákonodárného procesu.
To téma je velmi aktuální, na mezinárodním poli diskutované a hlavně je v praxi užívané. Regulace lobbingu je standardně doplňována nástroji proti střetu zájmů, pro vymáhání etického chování a dalšími protikorupčními opatřeními. Koneckonců o tom je celá dnešní mimořádná schůze.
My všichni víme, v jakém čase se nacházíme. Všichni víme, že to, co se nestihne projednat alespoň v prvním čtení co nejdříve, už nebude mít šanci v tomto volebním období ke schválení. Proto ta dnešní schůze i v době, kdy ta situace není jednoduchá.
Tento zákon u nás vznikal už v minulém volebním období. Pěkně o něm mluvil pan kolega Chvojka, protože u toho byl. Je to součást hodnotící zprávy Greco. Pokud nedokážeme takovouto úpravu přijmout v rámci tohoto doporučení, může to přijít později jako směrnice z Evropského parlamentu, jako například už nám přišla ochrana oznamovatelů. Proto je v našem zájmu zase udělat si vlastní národní zákonnou úpravu. Pokud se tomu budeme bránit, tak to neznamená, že se tomu vyhneme.
I od účastníků protikorupční skupiny zaznělo, že je to příležitost jak vysvětlit, že lobbing je něco důležitého a nezbytného pro poslaneckou práci a lobbing je obecnou veřejností zatím vnímán negativně, vyvolává negativní konotace. Přitom víme, že lobbing v práci jako poslanci potřebujeme. Já budu rád, když to nikdo nebude brát jako politické téma. Měli bychom na tom spolupracovat všichni, protože se to nás všech týká.
K úpravě regulace lobbování se sešla dvakrát protikorupční pracovní skupina. Zároveň jsem všechny poslanecké skupiny oslovil s doplňujícími otázkami, spojenými s regulací lobbování a vznikl komplexní pozměňovací návrh k tomu tisku, který předkládáme, ačkoliv teď jsme v prvním čtení a máme hlasovat o tom, že se Sněmovna tímto tiskem bude zabývat.
Sám jsem od začátku zastáncem minimalistického řešení, soustředěného na legislativní proces, a z tohoto pohledu bych klidně mohl mluvit o tom zákoně jako o zákonu o lobbingu v rámci legislativního procesu. Dnes všichni členové pracovní skupiny a předsedové poslaneckých klubů obdrží elektronicky ten komplexní pozměňovací návrh. Regulace cílí v první fázi na centrální úroveň legislativního a rozhodovacího procesu bez zahrnutí krajské a komunální úrovně. Na tom jsme se neshodli v rámci skupiny. Já předpokládám, že ti, kteří razí tento názor, předloží příslušné pozměňovací návrhy a budeme o tom tak diskutovat aspoň tak věcně jako dnes.
V rámci snížení administrativní zátěže pro lobbované, to je pro nás, je zachována povinnost zachování lobbistické legislativní stopy, to je bez povinnosti podávání periodických zpráv. Takové řešení by mělo být méně zatěžující a současně způsobilé dosáhnout sledovaného cíle. Možnost uplatnit námitky ke zprávě lobbistů ze strany lobbovaných samozřejmě zůstává zachována.
V rámci transparentnosti se navrhuje v lobbistické stopě uvádět i osoby, které nebudou registrovanými lobbisty a které nemusí naplňovat definici lobbisty, ale mají vliv na konkrétní podobu zákona.
Rozšiřuje osobní působnost zákona o vládní zmocněnce a o poradce prezidenta republiky. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky do kruhu lobbovaných osob patří již podle současného návrhu. Rozšiřování osobní působnosti na další členy Kanceláře prezidenta nepovažuje ani předkladatel ani pracovní skupina za nutné. K lobbování bude typicky docházet zřejmě možná právě prostřednictvím kancléře.
Posouvá se účinnost k 1. 1. 2021, protože je třeba připravit registr lobbistů a lobbovaných, provést výběrová řízení na zaměstnance ÚDH, kterým tato nová agenda připadne, a je samozřejmě nutné zajistit rozpočtovou stránku. To není možné v roce 2021. Zároveň se pamatovalo a určitě ještě budeme debatovat o benefitech lobbistů. V návrhu je upraveno přednostní právo v rámci vystoupení veřejnosti na jednání výboru, to znamená, lobbista by byl stále veřejnost, nicméně měl by přednostní právo a lepší postavení při diskusích na výborech, lepší, vyšší úroveň přístupu do eKLEPu nebo možnost vstupu do Poslanecké sněmovny, což vše se dá řešit nelegislativní cestou. Děkuji za pozornost a prosím také o podporu v prvním čtení tohoto tisku.
Mgr. Radek Vondráček
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
