Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové,

dovolím si několik poznámek k té projednávané materii a k distančnímu vzdělávání. Samozřejmě že jsme ve shodě, a už to tady přede mnou říkal i kolega Jiří Mihola, že to, co na začátku, nebo respektive to, co na jaře probíhalo tak trochu mimo zákon, tak je dobré v zákoně ukotvit. Pro kolegyni Hyťhovou jenom připomínám, že tady nemáme nový zákon, ale novelu školského zákona, a tam skutečně dnes zakotvení možné distanční formy výuky na úrovni základních škol není. Čili na to jsme upozorňovali už v průběhu jarních měsíců a vítáme snahu ministerstva školství a vlády, toto v zákoně ukotvit.

Já jsem tady ale zajedno s těmi slovy, která tady zazněla, že normálně je chodit do školy a že distanční forma vzdělávání by skutečně měla zůstat mimořádnou formou, mimořádnou variantou pro mimořádné situace. A je dobře, když na tyto mimořádné situace...

A je dobře, když na mimořádné situace jsme připraveni. Čili v tomto smyslu je dobře, že ta novela školského zákona vzniká. Já se také domnívám, že se jedná spíše o polotovar a že tady reagujeme na situaci, která tady nastala a bylo by vhodnější tuto úpravu omezit účinností na školní rok 2020/2021, a ministerstvo, potažmo vláda, by měly připravit komplexní řešení, mluvila tady o tom kolegyně Kateřina Valachová, komplexní řešení distanční formy vzdělávání. A to nejenom na základních školách, ale zapracovat do toho i ty formy, které dneska školský zákon umožňuje, to znamená střední školy, případně také zájmové vzdělávání, protože z vlastní zkušenosti mých dětí, našich dětí můžu říct, že i na zájmovém vzdělávání například v základních uměleckých školách, probíhala, a velmi úspěšně, distanční výuka on-line. Čili všechny tyto věci by měly být zapracovány do samostatného předpisu, který by do budoucna řešil všechny případné situace, kdy může dojít k nějakému pandemickému ohrožení, případně uzavírání škol atd.