Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové,

já si na úvod dovolím říci, že považuji za poměrně nešťastnou tu situaci, kdy tady vystupujeme s přednostními právy a kdy není možné na některé výroky, které podle mého názoru nepřispívají ke kultivované debatě na půdě Poslanecké sněmovny a nerozumím těm emotivním výrokům třeba předsedy klubu hnutí ANO pana Jaroslava Faltýnka, přijdou mi některé zcela zbytečné a podotýkám, jednací řád hovoří jasně, že faktická poznámka poslance má mířit k tomu, co bylo aktuálně vyřčeno a nikoli komentovat něco po třech hodinách, nerozumím tedy tomu, proč už v rámci této první části rozpravy, tedy rozpravy s přednostními právy, nemohou tyto faktické připomínky zaznít. Považoval bych to za logické, protože poslanec má právo se vyjádřit k tomu, co zazní zde od pultu na půdě Poslanecké sněmovny.

Nicméně pojďme k tomu bodu, který zde projednáváme. Dnes projednávaný návrh ústavní žaloby - a to chci zdůraznit - podle mne není testem nějaké naší loajality k Miloši Zemanovi. Není to ani hodnocení jeho práce, není to hodnocení jeho hříchů. My naopak jsme ve zcela mimořádné situaci. Já chci říct, že mě netěší tato situace a nechci tady vést nějaký souboj s Milošem Zemanem ani nikým dalším. A už vůbec tady neplatí ten argument, který tady dnes opakovaně zazníval o váze mandátu Miloše Zemana a dalších, který by měl prý vyplývat z počtu voličů, kteří ho podpořili.

Já jsem přesvědčen, dámy a pánové, že je toto zcela lhostejné. Váha, síla mandátu kohokoli přece není odvislá od počtu voličů, ale od toho, že byl v demokratických volbách skutečně zvolen. A já bych si velmi přál, aby všichni ústavní činitelé respektovali pravidla hry. Kdo jiný by už tak měl činit, kdo jiný by měl být příkladem pro veřejnost, pro naše děti, pro naše rodiny. Neustále a někdy možná z úst některých i zlomyslné zpochybňování toho, co ještě před pár lety bylo zcela jasné a nezpochybnitelné, považuji za velmi nebezpečný trend pro celou naši společnost.