Žáček (ODS): Manažerské selhání a špatná příprava celého projektu způsobily, že tato budova je neobyvatelná

04.03.2021 13:05

Interpelace na 87. schůzi Poslanecké sněmovny 4. března 2021 na ministryni Schillerovou ve věci podílu Ministerstva financí na krachu opravy pláště budovy sídla Úřadu pro studium totalitních režimů.

Žáček (ODS): Manažerské selhání a špatná příprava celého projektu způsobily, že tato budova je neobyvatelná
Foto: Archiv P. Žáčka
Popisek: Pavel Žáček

Děkuji. Děkuji za slovo. Dobré ráno. Samozřejmě bych chtěl poděkovat paní ministryni za odpověď, i kdy oba víme, že není úplně vyčerpávající. Já bych přece jenom shrnul některé klíčové body, které mě vedly k podání této interpelace.

Anketa

Má vláda Andreje Babiše dovládnout do voleb?

85%
15%
hlasovalo: 19959 lidí

Proč se vlastně musíme zabývat Ústavem pro studium totalitních režimů jako jednou z nejmenších kapitol státního rozpočtu? Myslím si, že řada z nás vnímá a zná z médií, jak vypadá správa majetku, který je v rukou současných manažerů této kapitoly, resp. ústavu. Konkrétně hlavní budova ÚSTR v Praze na Žižkově vypadá jak domy 21. srpna 1968 kolem rozhlasu, které vyhořely po zásahu sovětské obrněné techniky, kdyá se sovětští vojáci chtěli dostat do rozhlasu. A pro mě také je nutné o tom mluvit, jak to vypadá, když se stát nezvládá řádně starat o svěřený majetek, a to v tak malé kapitole, jejíž ropočet je, jestli senepletu, asi 260 plus mínus mil. Kč. Samozejmě od toho se odvozuje otázka, když to nezvládáme v takhle malé kapitole, jak to vypadá u některých větších.

Druhým důvodem, který je nutné zmínit, bylo poměrně dlouhé vyšetřování našeho Centrálního kriminálního úřadu NCOZ, které skončilo tak nějak podivným odložením. Já za sebe osobně jsem tady vystupoval několikrát na toto téma. Nevěřím, že by zde nebyly nějaké politické tlaky, ale pochopitelně to jde za jiným resotem, za Ministerstvem vntira. Nicméně to, co je v názvu té interpelace, tzn., podíl Ministerstva financí, který vidím v tom, že Ministerstvo financí se při těch operačních programech podílí na kontrole, řekl bych online kontrole jednotlivých kroků, a tady podle mého názoru tomu tak nebylo, protože pokud by tomu tak bylo, tak si myslím, že by se kapitola, že by se ústav nedostal do takové situace, v jaké je.

Pro připomenutí, byl jsem paní ministryní informován, že rekonstrukci v historii sídla ÚSTR v Praze na Žižkově byla zahrnuta do investičních plánů schválením dokumentace programu 155020 rozvoj a obnova materiálně technické základny ÚSTR ABS, který byla schválena Ministerstvem financí dne 15. 10. 2015. Program předpokládal realizaci obvodového pláště, čili opravu už v roce 2017 v plánované hodnotě cca 150 mil. Kč, a proto byl v tomto roce navýšen rozpočet kapitoly ÚSTR o 100 mil. Kč. Následně v roce 2018 o 31 mil. Kč. Zároveň si ÚSTR zajistil posílení rozpočtu na realizaci akce o prostředky z fondu EU, operační program životního prostředí ve výši 8,8 mil. Kč, a národních zdrojů OPŽP ve výši 13,3 mil. Kč.

Podle mě manažerské selhání, špatná příprava celého projektu u této paměťové, v minulosti důležité paměťové instituce vedla až k tomu, že tato budova je neobyvatelná, všemi otevřenými patry tam profukuje vítr a totálně zdevastovaná. Podle mého názoru se jedná o velkou, velkou ostudu.

Podle informací, které mi paní ministryně zaslala, tak bylo vyčepráno 36,8 mil. určených na tento investiční projekt k 31. červenci 2020. Říkám, že to byly zvláštní okolnosti, které vyšetřoval NCOZ, k tomu dodávám. Výsledek této investiční akce lze tedy shrnout odo věty: Za téměř 65 mil. Kč ze státních prostředků kontrolovaných právě resortem Ministerstvem financí byla nevratně zničena budova sídla ÚSTR.

Já bych, a to byla také součást té otázky, zmínil ještě jednu věc. Ptal jsem se na to, jestli Ministerstvu financí, resp. státu nevadí to, že do této budovy bylo v minulosti investováno. Ptal jsem se, zda stát, Ministerstvo financí ví, kolik ty investice v minulých letech byly. Odpověď zněla: Ministerstvo informatiky, které sídlilo v této zakleté budově v letech 2003 - 2007, do ní vložilo 61,2 mil. ÚSTR, ktreý tuto budovu delimitací převzal v roce 2007 a 2008, do ní vložil 25,2 mil. Zde to je strukturováno v té odpovědi. Faktem je, že část finančních prostředků, asi to nelze úplně počítat k investicím do budovy, protože část je například na počítačové nebo IT vybavení, které pravděpodobně dneska bylo z té budovy vyjmuto a někde putuje jak Bludný Holanďan po Praze, tak že jestliže součet dává 86,7 mil., tak dejme tomu, že by to celkem bylo o nějakou částku nižší. Nicméně stejně ještě v době, kdy se vyhlašoval ten "tendr" na opravu pláště, pouhého, nikoli celé budovy, tak ještě krátce před tím management například opravoval, budoval boční vchod do knihovny Jána Langše v řádu statisíců korun, odhaduji do půl milionu, a to mi nepřípadá, že by to byly opravdu vynaložené peníze, které by byly systematicky s péčí řádného hospodáře vynaloženy.

Jak víme, tak to krachlo. Plášť opraven dodnes není. Paní ministryně zmínila řadu jednání se zástupci managementu a za této situace ten samý management, který takto ukončil tuto fázi, na kterou zjevně odborně neměl, tak začal připravovat tzv. druhou fázi rekonstrukce v odpovědi paní ministryně, nazvanou jako celkovou rekonstrukcí.

Odhadované náklady v této druhé fázi narostly až k 472 milionům korun, 472 milionům korun, přičemž tedy je nutno říct, že paní ministryně se k navýšení rozpočtu kapitoly stavěla velmi rezervovaně. (Ministryně Schillerová mimo mikrofon: Odmítavě.) Ano, cituji paní ministryni: odmítavě. Ano.

Druhou tu základní věc, kterou jsem chtěl po paní ministryni doplnit, bylo, že jsme oba vycházeli při posuzování těch informací zjevně z jiné evidence, protože ptal jsem se i na náklady, které kapitola ÚSTR vynaložila na stěhování, ty náklady, kdy logicky museli sídlit zaměstnanci v jiných prostorách, prostě tyto částky. Paní ministryně vycházela z aktuálních - cituji: z aktuálních zdrojů evidence CRAB, podle toho byl předpis ročního nájemného za užívání administrativní budovy ve výši dva miliony necelých pět set tisíc. Víme, že Národní kulturní úřad systém CRAB považuje za nepřesný, plný chyb a když jsem ho konfrontoval s údaji, se smlouvami, které jsou uloženy v Hlídači státu, tak tam některé částky chyběly. Týkaly se nájmu nemovitostí, takže tam nebyla uvedena kompletní částka. Pokud mně je známo, tak ÚSTR neplatí nájemné jen v budově na náměstí Winstona Churchilla v tom bývalém domu odborů, ale má také smlouvy na pronájem, jako například na pronájem parkovacího stání, sklady v Nákladovém nádraží Žižkov. Zde si mimochodem pronajímá ÚSTR sklady od roku 2017 na dobu neurčitou za bezmála 600 tisíc korun ročně. V tomto smyslu jsem tedy žádal o doplnění.

Dodal bych k tomu takové pozadí historicko-politické. Tento management byl dosazen sociální demokracií a Zelenými v letech 2012, 2013. Pamatujeme všichni vyhození Daniela Hermana z postu ředitele ÚSTR. To jeho vyhození nabralo takový oblouk, že se stal až vaším kolegou ve vaší minulé koaliční vládě. Čili předpokládám, že jste informace o tom, co se na Ústavu, jak byl personálně vyčištěn, jak se tam ty věci měnily, měli již tehdy přímo od zdroje, a proto člověka překvapuje, že tito lidé měli důvěru na to, aby přestože samozřejmě byli "řádně" v čele instituce, tak že by byli schopni nějakých rozsáhlejších projektů. Myslím si, že po té první fázi by nejenom mimo státní sektor, veřejný sektor, ale i ve státní organizaci neměli dostat druhou šanci.

Ještě bych se vyjádřil k jedné informaci, která pravděpodobně byla ovlivněna odpovědí nebo komunikací s ÚSTRem, týkající se stavu budovy. Mimo jiné jste v té odpovědi v závěru i uvedla, že Ministerstvo informatiky investovalo do předmětné(?) budovy v obdobných(?) letech tu částku 61,2 milionů korun, nejvyšší investici a tak dále, a to na stavební práce v rámci rekonstrukce budovy vyvolané jejím havarijním stavem. Je třeba poznamenat, že technický stav budovy byl přesto nevyhovující již od doby, kdy ji ÚSTR převzal do užívání. Vzpomínám, budova nebyla ideální, foukalo tam z řady oken. Na stranu druhou nevěřím tomu, že by tehdejší vlády byly schopné takto údajně špatnou technickou budovu svěřit Ministerstvu informatiky a posléze ji delimitovat ÚSTRu, který ji v dobré víře přijímal. Nic se v této budově nestalo. Podle mě všechno pochybné přišlo až tou změnou, která dovedla tuto budovu, že opravdu vypadá jak budova po útoku sovětských tanků kolem Československého rozhlasu. Napadá mě samozřejmě otázka, kolik je takových budov, nezvládnutých managementem, jestli máte představu, v rukou státu, a to i v rukou větších kapitol, než je kapitola ÚSTRu.

Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hejtman Vondrák: CNN Prima News podkopává nohy lidem, kteří jedou na maximum

20:32 Hejtman Vondrák: CNN Prima News podkopává nohy lidem, kteří jedou na maximum

Komentář na facebookovém profilu k reportáži CNN Prima News o mobilním očkování.