I letos se sejdeme o Vánocích, abychom připomenuli, že ne všichni rodiče mohou slavit tyto největší svátky se svými dětmi.
Už tuto sobotu 28. října se od 10 hodin na Václavském náměstí v Praze koná další ročník Pochodu za ukradené děti. Zeptali jsme se jeho organizátora, Aleše Hodiny z Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě, na podrobnosti.
Vcelku bez povšimnutí médií zůstala skutečnost, že končící Poslanecká sněmovna už rozhodně nestihne projednat novelu zákona o registrovaném partnerství. Ta měla umožňovat gayům a lesbám osvojit si dítě jejich partnera či partnerky.
„Vzdálenost od slov k činům závisí na množství slov.“ (Patricie Holečková, Bez zbytečných slov, 2012)
Aleš Hodina, zakladatel a ředitel Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě, je hlavním organizátorem Pochodu za ukradené děti. Ten se bude konat na státní svátek 28. října od 10 hodin v Praze a povede z Václavského na Staroměstské náměstí.
O tom, že některé hlasy ve volbách nejsou započteny, si dnes už cvrlikají vrabci na střeše. U krajských voleb s tím ale můžeme ještě něco udělat.
O tom, že by česká mainstreamová média byla v hodnocení osobností skutečně objektivní, si zatím můžeme jen nechat zdát. Stále záleží na tom, jak která osobnost souzní se světonázorem zastávaným příslušnou redakcí.
Poslední nápad z per ministrů Dienstbiera (ČSSD) a Pelikána (ANO), umožnit osvojení dítěte homosexuálním partnerem jeho rodiče, je dalším hřebíčkem do rakve našich rodin.
Desetiletí poklidného vývoje v této části Evropy posunuly práh naší bolesti hodně, hodně nízko. Věci, nad kterými bychom dříve mávli rukou, dnes vnímáme jako utrpení. Jak bychom se ovšem dokázali vyrovnat s opravdovým utrpením?
Na facebookové stránce feministky (a toho času také ministryně práce a sociálních věcí) Michaely Marksové-Tominové se v úterý odpoledne objevil obrázek.
V minulých dnech více než 25 000 středoškoláků vybíralo v rámci projektu „Studentské volby“, které strany by poslali do Evropského parlamentu.
