PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA

  • KSČM
  • Plzeňský kraj
  • krajský zastupitel
129/129 Položit dotaz
834 Sympatizovat
11 Do přátel
90% Doplnit profil
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,62. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

02.03.2013 12:21:38

Lesk a bída parkovacího domu Rychtářka v Plzni

Lesk a bída parkovacího domu Rychtářka v Plzni

...

V rámci pokusu o jakési zoufalé řešení dopravní situace v centru Plzně, a to zejména v souvislosti s parkováním, bylo rozhodnuto vedením města, pod výraznou taktovkou zastupitelů a podnikatelů kolem ODS, že je nutno zbudovat nový, údajně zcela nezbytný, parkovací dům. A k tomu také i díky lobbyistickým tlakům došlo, přičemž bylo zároveň zcela lhostejno, že v prostoru na Rychtářce u Saského mostu, kam byl projekt situován, současně musí zaniknout značný počet neplacených parkovacích míst. Ta byla plzeňskou veřejností do té doby intenzivně využívána.     Stavební povolení bylo vydáno 7. dubna 2010 a již o den později byla zastupitelstvem města schválena smlouva „o poskytování služeb a dostupnosti PD Rychtářka“, kterou předložil technický náměstek Petr Rund.      Investorem stavby se stala pražská firma Hermosa Real Estate, která ji měla provést za 250 mil. Kč s tím, že bude každoročně v následujících 19 letech inkasovat od města 18,5 mil. Kč a až po této době připadne objekt městu. Čistě pragmaticky to znamená, že výnos pro firmu bude představovat více než 100 mil. Kč a k tomu to nebude zdaleka zisk jediný. Zcela iracionálně bylo do smlouvy o PPP projektu prosazeno, že z pronájmu 1600 m2 v přízemí areálu bude profitovat po celou dobu splácení dlužné částky pouze Hermosa. Zjednodušeně: město tedy splácí, podle mnoha odborníků zjevně předražený, parkovací dům, ve kterém si zcela bezplatně ještě podniká soukromá firma.     Původně bylo na Rychtářce naplánováno přes 800 parkovacích míst, poté se v červnu 2010 hovořilo o 430 místech, aby se nakonec v dubnu 2011 ustálila skutečná kapacita na počtu 447. V radniční koalici suverénně nejsilnější ODS slibovala před komunálními volbami v roce 2010 ve svém programu však vznik minimálně 2,5 tisíce nových parkovacích míst. Jeden z celostátních lídrů ODS, podnikatel Roman Jurečko, tak byl nucen pro tisk tento plán korigovat: „Sliby jsme nesplnili na 100%, ale jsem spokojen, že se daří parkování v centru města lépe organizovat“.      Aby té „lepší organizace“ bylo ještě více, zřídilo město firmu Parking Plzeň, která dostala výběr veškerého parkovného vně i uvnitř parkovacího domu do svých kompetencí. Do čela společnosti, vybírající v Plzni měsíčně 2 – 3 mil. Kč na parkovném, byl nainstalován bývalý radní města za ODS Martin Pytlík. Košatící se městská firma je dnes některými znalci poměrů stále silněji kritizována za obrovské až nepřiměřené provozní náklady.     V prosinci 2010 se rozhořel v souvislosti s Rychtářkou tzv. fotovoltaický spor. Náměstek primátora Rund, taktéž doubravecký šéf ODS, zastupitelům a veřejnosti tvrdil, že „se s fotovoltaickými panely počítalo od začátku a byly součástí vydaného územního rozhodnutí. Mělo se jednat o různě tvarované panely po celé délce fasády, v noci podsvícené“. Bývalý primátor Plzně Rodl to však razantně popřel  tvrzením, že: „jde o variantu, o které nebyla řeč“. Asi nejlépe situaci však vystihl bývalý zastupitel a radní Miroslav Zábranský, který pro tisk uvedl: „Je to jen další kamínek do mozaiky o zvláštním byznysu kolem parkovacího domu. Celý PPP projekt je špatný.“ Nakonec, možná i pro zvýšenou pozornost a ostražitost některých opozičních zastupitelů města, nebyla fotovoltaika na Rychtářku nainstalována.     Parkovací dům byl v červnu 2011 zkolaudován a 23. tohoto měsíce i slavnostně otevřen. Nadšen z původního návrhu a posléze ani z hrubé stavby nebyl vedoucí plzeňských památkářů Petr Marovič a po dokončení Rychtářky vlastně ani samotní řidiči, hledající v centru města parkování.       27. 6. 2011 bylo evidováno v na Rychtářce pouhých 27 vozidel, přičemž horní patra byla prázdná. O dva měsíce později byla obsazenost stále jen čtvrtinová. Opoziční zastupitelé to později přičetli „k dobru“ zcela nedostatečnému označení objektu, neboť na existenci domu upozorňovaly stále jen cedule s velkým „P“, od pivovaru do centra a zpět. Podle tehdejšího vyjádření náměstka Šimáka se „město propagaci Rychtářky příliš nevěnovalo, ale prý se plánuje“.      Asi největší obsazenosti bylo v roce 2011 dosaženo při  fotbalovém utkání předkola Ligy mistrů mezi místní Viktorií a Trondheimem, kdy tato byla v magistrátní zprávě uvedena jako tříčtvrtinová. Příznačný pro parkovací dům však byl v tomto případě fakt, že mnohá auta stála živelně před fotbalovým stadionem na trávnících či blokovala vjezd do areálu sportoviště. A není divu, řidičům se na Rychtářku trvale moc nechce, a to dokonce ani některým městským zastupitelům. V odpovědi na anketní otázku pro Plzeňský Deník v lednu 2012, která zněla: „Už jste někdy parkoval na Rychtářce?“ odpověděli všichni dotázaní, konkrétně Ondřej Ženíšek, Jiří Bis, Pavel Rodl i Vladimír Duchek, že nikoliv a že parkují raději před magistrátem na Náměstí Republiky.     V prosinci 2011 byl dosažen další prozatímní návštěvnický rekord. Obsazenost domu atakovala necelou jednu čtvrtinu jeho kapacity V přízemí, však již začalo fungovat kuchyňské studio, zmíněná to smluvní úlitba investorovi. Stále ještě chybí komplexní navigační systém a tak nebylo daleko od ztráty dojmu, což platí dodnes, že jde vůbec o parkovací dům. Primátor města Martin Baxa si tehdy pro tisk v souvislosti se zájmem řidičů o parkování na Rychtářce povzdechl: „Zatím je to tristní.“ Měl pravdu, ale na tuto možnost však měli zodpovědní politici na radnici myslet již dříve, při tvorbě a vyhodnocování předběžné studie proveditelnosti projektu.    Z vyjádření Martina Pytlíka, ředitele Parking Plzeň, jsme se mohli dozvědět i některá další překvapivá fakta a to například, že cizinci zatím tvořili jen pouhé jedno procento parkujících nebo, že nejoblíbenější místa jsou poblíž lávky přes Tyršovu ulici.      Náměstek Petr Rund přispěchal s tvrzením, „že má magistrát zjištěno, že jsou řidiči ochotni platit za parkování v domě 20-30 Kč/hodinu“. Ovšem nezdůraznil, že při ceně 20,--Kč/hod. by město dotovalo investora dále ještě částkou 5,9 mil. Kč/ročně. Z odpovědi ekonomického náměstka Martina Zrzaveckého z ČSSD jsme se mohli zase najednou překvapivě dozvědět, že parkovací dům se obejde bez dalších dotací města investorovi až při 30% obsazení při zvolené taxe 30,-- Kč/hod.     Aktuální výše parkovného se zejména kvůli přetrvávajícímu nezájmu řidičů ustálila na 10,-- Kč/hod. a 60,--Kč/den (12 hod.) Místní zajímavostí je i udělovaná pokuta 2000,-- Kč za ztrátu parkovacího lístku. K té došlo například i u starosty centrálního obvodu Jiřího Strobacha. Zda pan starosta tento poplatek svému kolegovi z ODS Martinu Pytlíkovi uhradil, není třeba spekulovat, ale raději dnes podle tisku parkuje bez placení na průkazku zastupitele na Náměstí Republiky, a to na dávno již nevyblokovaných místech. Obsazenost domu osciluje kolem kritické hranice 20%.     Investor stavby parkovacího domu firma Hermosa Real Estate (z obchodního rejstříku se dalo vyčíst, že se pár měsíců po poklepání na základní kámen Rychtářky přejmenovala na Hermosa Parking Plzeň), jejíž akcie jsou psány v listinné podobě na jediného vlastníka Amulo Co. Limited se sídlem v Limassolu na Kypru, má dnes v Plzni údajně zprostředkován další byznys. Podle některých zdrojů by se mělo jednat o „výkon dozoru“ nad miliardovou stavbou nové budovy plzeňského divadla. Zajímavé v této souvislosti může být i to, že obě společnosti zastupuje advokátní kancelář MSB Legal, dříve Šachta & Partners, na jejíž právníky poukázal Karel Randák z Nadačního fondu proti korupci s tím, že jsou údajně zapojeni do podivných finančních transakcí. Ty měly přes spletitou síť nastrčených zahraničních firem vyvést stamiliony z pražského dopravního podniku.      Na samotný závěr trochu pozitivněji, i když také ne s optimistickým koncem. V březnu 2012 byla novostavba parkovacího domu Na Rychtářce nominována magistrátem do soutěže „Stavba roku Plzeňského kraje 2011“. Cenu však, podle mého názoru, ale celkem oprávněně nezískala tak, jak se to „jakýmsi zázrakem“ podařilo o rok dříve plzeňským zlatým kašnám, které plzeňská veřejnost v drtivé převaze odmítala a odmítá stále.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama