Jedna z našich čtenářek, Tereza Dvořáková, nám vylíčila zkušenosti ze dvou nemocnic, kde dlouhodobě pobývala se svým synem: „Po svém téměř ročním pobytu v našich špitálech jsem pochopila, proč u nás není na platy lékařů a na potřebnou léčbu těžce nemocných pacientů. Protože se peníze v nemocnicích doslova vyhazují lopatou z okna. Po prvním měsíci v nemocnici už jsem doslova nenáviděla chleba a rohlíky," říká.
Psali jsme:
Bílé pečivo, brambory. Zdravá výživa
Jako propagátorka zdravé výživy prý byla překvapena, že nemocniční strava je pravým opakem toho, co hlásají lékaři. "Oni celý národ poučují co je zdravé a co ne. Kde jinde by se mělo jíst zdravě než v nemocnici? Ale skutečnost je právě opačná, každý den bílé pečivo, brambory, knedlíky a nejlacinější chleba upečený bůhví z čeho. Tedy vše, co má vysoký glykemický index a negativně ovlivňuje zdraví. Mléko a laciné sýry se podávají ve velkém, doslova po kartonech, přesto že je na ně řada lidí alergická. Zelenina, ryby nebo dostupné krůtí maso se vaří minimálně,“ říká Dvořáková.
A pro ilustraci dodává zajímavý příklad: „Protože zásobuji starým pečivem jeden z útulků pro zvířata, schovávala jsem chleba a rohlíky, které jsem se synem denně dostávala, za týden to byl pěkně velký pytel. Další pacienti vraceli hodně jídla, nezřídka i celý oběd. Nedivím se, často se to opravdu nedalo jíst. Typický je pro české nemocnice i hrozný čaj, hnusný, přeslazený. Souhlasím s panem Pohlreichem, že lidi jsou nemocní z jídla v nemocnicích.“
Její zkušenosti potvrzují nejen čeští pacienti, ale také odborníci. Podle Spojené akreditační komise, či Společnosti pro výživu je jedním z problémů nedostatek nutričních terapeutů, dříve tzv. dietních sester, jichž se nemocnice v rámci úspor zbavují.
Zelená úsporám?
Zatímco s jídlem si Tereza poradila - kvalitní stravu, na kterou je zvyklá, jí totiž každý den obstarala rodina - nakonec se mnohem větším problémem stal přetopený pokoj, kde nebylo možné regulovat topení: „Nedalo se to opravdu vydržet, museli jsme na pokoji stále větrat i v době letošní inverze. Navíc byl pokoj nově vymalován olejovou barvou, jaká se používala v minulém století, chtělo se mi z toho vedra a zápachu barvy zvracet. Uvažovala jsem dokonce, že podepíšu revers a budu do nemocnice dojíždět, ale nechtěla jsem riskovat kvůli synovi, protože lékařská péče byla vynikající. Spíše jsem schopna pochopit, že připravit kvalitní jídlo stovkám pacientů není jednoduché, ale namontovat regulační ventily na radiátory snad není žádný problém,“ rozčiluje se Tereza.
Léky v kapesníku
Záměrně neuvádíme konkrétní nemocnice, kde se Tereza se synem léčila. Protože jsou tyto nešvary pro české nemocnice typické, zdá se nám nekorektní jmenovat pouze dvě. Jak vyplývá z několika průzkumů, se stravou v nemocnici je nadále nespokojena většina českých pacientů. Na vině je totiž celý systém nemocniční péče u nás. Další příkladem plýtvání je skutečnost, že pacienti často odmítají polykat kvanta léků a vyplivují je například do záchodu nebo do kapesníků. Běžné je to na psychiatrických léčebnách, zde jde navíc o léky velmi drahé: “Naše babička musí denně spolykat asi dvacet různých prášků. Většinou je hned vyplivne, tvrdí, že jí nedělají dobře,“ prozrazuje nám paní Hedvika z Prahy.
Ministerské výzkumy. Kolik to asi stojí?
Samozřejmě nás zajímalo stanovisko ministerstva zdravotnictví. Na otázku, jak sleduje kvalitu stravy v českých nemocnicích, jsme však dostali typicky úřednickou odpověď: „ Ministerstvo zdravotnictví podporuje několik let výzkum, zaměřený na měření kvality zdravotní péče prostřednictvím spokojenosti pacientů v nemocnicích, rehabilitačních ústavech a psychiatrických léčebnách . Pro sledování spokojenosti pacientů byla MZ stanovena kritéria, která pacienti hodnotí prostřednictvím dotazníku. Dotazník obsahuje mimo jiné otázky v oblasti kvality stravování“ sdělil ParlamentnímListům.cz ředitel odboru komunikace s veřejností Vlastimil Sršeň.
Tak pravil Rath
Na dotaz, na co vše je vlastně využíván regulační poplatek, nám Vlastimil Sršeň odpověděl: “Na základě zákona o zdravotním pojištění lze vybraný poplatek využít pouze na úhradu nákladů, spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací. Tím je zajištěno, že je využit ve prospěch pacientů.“
Vše ale spíše nasvědčuje tomu, že slova Davida Ratha (ČSSD), která před časem na adresu regulačního poplatku uvedl, jsou prorocká: “Kdysi jsem říkal, že bych chápal poplatky za pobyt v nemocnici s tím, že by se zvýšila kvalita jídla. Bohužel k tomu nedojde. Nevěřím, že by ministr Heger zlepšil jídlo, ani kdyby mu prošel zločinný plán na dvě stě korun za den v nemocnici. Je to sice smutné, ale je to pravda."
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Hana Čechová
