Podle odborníků totiž až 20 % Čechů trpí nesnášenlivostí mléčného cukru, kterou způsobuje snížená hladina enzymu laktázy. Lékaři rozvoj onemocnění nejčastěji připisují sekundárním příčinám, mezi které se nejčastěji řadí zánětlivá onemocnění střev. Negativní trend by přitom dokázal pozitivně ovlivnit i zdravější životní styl, čemuž většina Čechů stále nepřikládá potřebný důraz.
V celosvětovém měřítku patří podle expertů Češi k těm méně ohroženým skupinám, které laktózovou intolerancí trpí. Primární nesnášenlivost mléčného cukru je obecně dána národností. S tímto typem se setkávají národy, které již po staletí nemají ve své stravě mléko a mléčné výrobky. Jedná se především o původní obyvatele Asie, Austrálie či části Afriky. Například u Asiatů se nesnášenlivost laktózy objevuje až u 98 % obyvatel. Většina Evropanů, mezi které patří i Češi, se tak podle odborníků setkává spíše s druhotnou intolerancí.
„Sekundární typ laktózové intolerance není nemoc, ale jedná se o obtíže tenkého střeva, jejichž následkem je nedostatečná produkce enzymu laktázy. Objevuje se v důsledku poškození epitelu tenkého střeva při celiakii, Crohnově nemoci, střevní infekci, ozařování, při parazitárních onemocněních, po chirurgickém zákroku na zažívacím traktu a podobně,“ informuje Mgr. Veronika Březková, nutriční terapeutka poradny pro výživu z Masarykova onkologického ústavu. Pokud se však základní střevní onemocnění či obtíže střeva dostanou pod kontrolu, tedy jakmile je střevo opět v kondici, lze po určité době mléko bez větších obtíží opět konzumovat. „Mléko je totiž oproti mléčným výrobkům bohatším zdrojem laktózy a právě z toho důvodu bývá v souvislosti s uvedenými obtížemi spojováno. Mléčné výrobky obecně obsahují nižší množství laktózy a zároveň jsou konzumovány v menších porcích," dodává Březková.
Odborníci se shodují, že v České republice žije mnoho lidí, kteří s nesnášenlivostí mléčného cukru žijí, aniž by o tom věděli. Tato intolerance se totiž hůře rozpoznává. „U kojenců se často vyskytují bolesti břicha, odmítání potravy a nedostatečné přibývání na váze. Mnohem závažnějšími příznaky jsou průjmy, které způsobují až dehydrataci kojenců,“ upozorňuje MUDr. Pavel Navrátil, revizní lékař České průmyslové zdravotní pojišťovny. V dospělosti se nesnášenlivost projevuje různě. „Lidé mohou zažívat různé střevní potíže od bolesti břicha přes nadýmání, průjmy až po zvracení. Mezi méně časté projevy patří nechutenství, pálení žáhy, ale i atopické ekzémy,“ doplňuje Navrátil. Vzhledem k tomu, že tyto příznaky se objevují při řadě dalších potíží, lidé si možné problémy s nesnášenlivostí laktózy nemusejí uvědomovat.
Míra nesnášenlivosti laktózy a s tím i spojené problémy se mohou u každého člověka lišit. Ve většině případů se pacienti mléku a mléčným výrobkům nemusejí zcela vyhýbat. Odborníci na výživu doporučují zkonzumovat denně asi 12 g laktózy, což odpovídá například 250 ml polotučného mléka. Moderní medicína se navíc snaží lidem s nepříjemnými fyzickými projevy po konzumaci mléčného cukru pomoci a jejich komplikace odstranit nebo alespoň zmírnit. „V současnosti existují pro laktózově intolerantní jedince i unikátní doplňky stravy, které tělu dodají dostatečné množství chybějícího enzymu. Díky němu lze konzumovat i větší množství výrobků obsahujících laktózu bez rizika trávicích obtíží,“ přibližuje nové cesty PharmDr. Klára Minczinger ze společnosti Generica, která pro osoby s intolerancí mléčného cukru nabízí řešení v podobě kapslí Laktoleraza.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
