Protonové centrum: Revoluční léčba rakoviny bojuje s českou povahou

26.06.2014 10:30

Dne 23.6.2014 se pod záštitou velvyslanectví Nizozemského království a J. E. velvyslance Eduarda W.V.M. Hoekse, konala konference „Česko-holandský kulatý stůl o protonové terapii“, kterou uspořádalo protonové centrum v Praze. Oficiální tisková zpráva PTC přinesla fakta o výměně zkušeností a navázané spolupráci, jako pozorovatele mě však zaujalo pár drobností, které svědčí o tom, že pořád přešlapujeme na prahu Evropy a že ta „česká povaha“ je pro naše evropské spolubydlící nepochopitelná.

Protonové centrum: Revoluční léčba rakoviny bojuje s českou povahou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Proton therapy center

Holandští experti na protonovou terapii přijeli do České republiky nasbírat praktické zkušenosti s protonovou léčbou. Holandsko aktuálně staví čtyři protonová centra. Podle posledního vyjádření ministra zdravotnictví Holandska, počítá ministerstvo s postupným náběhem počtu léčených pacientů, přičemž pouze v prvním roce bude léčba poskytnuta minimálně 2.200 pacientům a toto číslo se bude postupně zvyšovat. Na základě odhadů specialistů by přitom protonovou léčbu jen v Nizozemí potřebovalo až 9.000 osob ročně (pro informaci - Holandsko má téměř 17 milionů obyvatel, v Čechách je předpokládaných 10% tedy 3500 vhodných pacientů předmětem zpochybňování).

Dotazy, které zaznívaly z pléna, ilustrovaly aktuální situaci kolem protonové terapie v České republice a na tvářích holandských hostů vyvolávaly údiv. Ti nechápou, že centrum, které stojí už dva roky, léčí převážně zahraniční pacienty a že se stále vede debata o vhodnosti léčby pro ty české. Holandsko si svůj postoj k protonové léčbě ujasnilo již dávno a stát i pojišťovny protonovou léčbu podporují.

Debata se vede samozřejmě i v Holandsku, ale konstruktivní. Lékaři ostatních oborů se chtějí dozvědět o protonové terapii co nejvíc. Nestavějí se vůči ní apriori negativně, ale pomáhají najít modely, které by jim pomohly indikovat opravdu vhodné pacienty. Nemluvím teď o vymezení indikací (tady panuje jednoznačná shoda s indikacemi pražského PTC, které zase přebírá zpřesňované indikace Spojených států – země s největšími zkušenostmi s protonovou terapií), ale o způsobu jak umožnit léčbu těm, pro které bude největším přínosem. Protože, jak uvádí doktorka Daniëlle Eekers z  MAASTRO clinic : „ Jednoduchým porovnáním běžné léčby a protonové, musíte vždy dojít k závěru, že protonová léčba je prostě lepší než klasická. Pokud byste dali lidem vybrat, jsem si jistá, že vždy zvolí proton. To je však z hlediska pojišťoven nereálné. Proto hledáme modely, abychom z toho velkého počtu vhodných našli ty nejvhodnější, než budeme schopni poskytnout léčbu všem potřebným“.  Holanďané tedy nemusí dokazovat, že proton funguje a při nejlepší vůli nechápou, že český lékař zpochybňuje výsledky, které jsou ve světě postupně zveřejňovány. Naposledy Harvard Medical School v Bostonu přišla s detailní studií srovnávající riziko sekundárních nádorů, spojené se čtyřmi různými metodami ozařování. Protonová terapie toto riziko jednoznačně snižuje. „Medicína nemá hranice, proto jsme teď u vás, jednak abychom převzali to, co funguje a na druhé straně abychom se vyhnuli některým dětským nemocem. Nemusíme přece vymýšlet znova to, co už ověřili jinde“ vysvětluje doktorka Eekers.

Nad číslem se kterým operují české pojišťovny a někteří odborníci SROBF (Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky), zejména její předseda prof. Petera, že proton je vhodný pro 26 pacientů, kroutí hlavami: „I kdyby incidence nádorů byla významně jiná, což oficiální data nepotvrzují, je číslo 26  nereálným extrémem a jeví se jako holý nesmysl“.

Námitku českých „nonproton“  odborníků, že k doporučení protonové léčby jim chybí randomizované studie, shodili Holanďané se stolu dvěma slovy – nereálné a neetické. Pro laickou veřejnost, která pod tíhou cizího slova sklopí hlavu a opouští debatu jen drobné vysvětlení – randomizovaná studie v případě protonové léčby je nereálná proto, že žádný pacient ji dobrovolně nepodstoupí. Prakticky by totiž musel souhlasit s tím, že bude ozařován nižšími dávkami, delší dobu a se zásahem i okolních zdravých tkání, když vedle existuje možnost ozáření s vyšší dávkou, kratší dobu a cíleně do nádoru. A neetická je proto, že nikoho nemůžete vědomě vystavit značnému riziku nežádoucích vedlejších účinků, když ho můžete léčit s rizikem mnohem menším. Takhle problematičnost randomizovaných studií vysvětluje i doktorka Eekers.

V následné diskuzi pak zaznívá názor, že české pojišťovny vlastně porušují svou povinnost zpřístupňovat lidem účinnější a šetrnější léčbu, vždyť přece dopad na kvalitu života je tady neoddiskutovatelný. Znovu si uvědomuji, že to, co pro vyspělý svět je samozřejmostí tedy právo na kvalitní život, je u nás bráno jako zpupný požadavek, který je maximálně splněn kamarádům kamarádů, ale tak, aby se to nikdo nedozvěděl (ano i v pražském protonovém centu se už léčili „dobří známí někoho z pojišťovny“ - říká se jim pupíci).

Holanďani odjíždějí nadšeni zkušenostmi a postřehy českých protonových specialistů, s konkrétní představou, kolik holandských pacientů by mohlo české centrum léčit, než budou ta jejich dostavěna a s údivem, co je to za zemi, že svým vlastním lidem tuto léčbu nedopřeje. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Redakce

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Toto Pavel Novotný nebude číst rád. Z ODS hřmí za kauzu Felix Slováček

17:08 Toto Pavel Novotný nebude číst rád. Z ODS hřmí za kauzu Felix Slováček

Překročil všechny meze, nemá v ODS co dělat. Známý provokatér Pavel Novotný, který je za občanské de…