-634989443125656227.jpg&id=10485)
Kdo je váš nejoblíbenější levicový politik?Anketa
Ale spíš než o klasickou partaj by mohlo jít podle Jelínka o „občanskou kandidátní listinu“, kde by se našlo místo pro lidi z iniciativy ProAlt, odboráře, enviromentalisty, protikorupčníky a lidskoprávníky. Mohla by na nich být i zvučná jména osobností, jako je Táňa Fischerová nebo levicoví intelektuálové typu Ilony Švihlíkové.
Alespoň tak to psal Jelínek minulý týden v deníku Právo, kde poznamenal, že úvahy o založení moderní levicové strany či volebního hnutí zesílily po březnovém sjezdu ČSSD, kde se ukázalo, že v sociální demokracii podobní levicoví aktivisté nemají příliš zastání. „A práce na zhmotnění dosud amorfní vize se rozbíhají," poznamenal dokonce Jelínek.
Podle analytiků je však možné rozčarování u pravicových voličů a touha po důstojném životě pro střední vrstvy vlivnější koncept než alternativní moderní levice.
V levé části spektra poptávku po nové partaji nevidí
Odborníci jsou takovými úvahami překvapeni: jako kdyby na levicové straně politického spektra nebylo už narváno. Kromě sociální demokracie se o levicové voliče ucházejí tradičně komunisté, lidovci, zelení, zemanovci i Paroubkova LEV 21. „My jsme v našich výzkumech nezaznamenali něco, co by se dalo nazvat poptávkou po novém levicovém uskupení,“ ujistil sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl. Nevidí poptávku v levé části spektra, ale spíš v širokém liberálně orientovaném středu. „Prostor, který se otevírá, je patrnější vzhledem k rozčarování voličů spíš v části středopravé než středolevé. Alespoň tak jsme to donedávna registrovali,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz.
Před posledními sněmovními volbami vznikly formace nesené protestní objednávkou, jako byly Věci veřejné, jejichž stoupenci se stylizovali spíš do levého středu. Hartl uvedl, že i protest, který přinesl určitou podporu Suverenitě Jany Bobošíkové, i když se zdá jako pravicové uskupení, byl také levicový. „Ta protestní seskupení byla mírně levicová. Protestní hlasy pomohly také TOP 09,“ dodal šéf agentury pro výzkum veřejného mínění.
Šance jsou spíš v širším politickém středu
Jan Hartl potvrzuje, že určitý prostor pro krystalizaci širšího politického hnutí by tu byl, jsou v něm některé prvky levicové, ale vytváří se i kvůli zklamání pravicových voličů z chování vládních stran. „Ale nazývám to prostorem v širším politickém středu, protože osobně nepřijímám kýčovitou konstrukci o nesmiřitelném boji pravice a levice. To je nesmysl, invalidní berlička pro nekonstruktivní politiku a ideologický blábol, ve kterém žijeme už delší dobu,“ kritizuje sociolog, že v představě některých politiků a politických analytiků existuje jen pravice a levice. A linie styku mezi nimi je hodně úzká a člověk buď patří na pravici, nebo na levici.
„Já si naopak myslím, že tady je velký prostor a hlavně spousta potenciálních voličů v politickém středu a že ten boj mystifikace se celý odehrává v politickém středu, protože tam všechny strany, ať s pravicovou nebo levicovou rétorikou, jdou. Proto je tam přehuštěno,“ vysvětlil Jan Hartl.
Zakládat novou stranu nebude snadné
Nechuť nad kroky zavedených parlamentních stran přivedla před sněmovními volbami v roce 2010 voliče k podpoře nových marketingových konceptů - TOP 09 a Věci veřejné. „Lidi po tom chňapli, protože měli pocit, že to k něčemu bude. Díky tomu tyto dvě formace dostaly přes čtvrtinu voličských hlasů. Teď už budou voliči ostražitější, protože se to moc nepovedlo,“ soudí Jan Hartl. Ale vzhledem k tomu, že tu určitý prostor na politické scéně je, pokud by se objevil subjekt, který by uměl voliče oslovit a nabídl jim, co chtějí, mohl by určitého úspěchu dosáhnout. Ovšem nebude to mít prý snadné.
Pro sociální demokracii by to byla velká rána
Úvahy o vzniku nové levicové strany nebo hnutí překvapily i politologa Rudolfa Kučeru. „Kdyby něco takového vzniklo, tak by to znamenalo pro sociální demokracii velkou ránu,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Připomněl, že jakékoli kroky, které udělal například Miloš Zeman, když založil SPOZ, oslabily ve volbách nejsilnější levicovou stranu – ČSSD.
„Tomu naprosto nerozumím, všechny tyto kroky oslabují ČSSD a levici jako celek,“ je přesvědčen politolog, že by vznik moderní levicové strany pomohl spíš pravici. Takové snahy označil za politické dobrodružství, o kterém nikdo neví, jak by skončilo. Mnoha lidem, kteří byli orientováni doleva, stačila prý zkušenost se Stranou zelených. „To bylo takové zklamání, jak se sami zdiskreditovali, všechno prohráli, takže se dá s jistotou říci, že už se do parlamentu nevrátí,“ láme hůl nad zelenými politolog.
ČSSD je strnulá a zakonzervovaná
Lukáš Jelínek říká, že program nového levicového hnutí by patrně pružně reagoval na moderní zelené a radikálně levicové trendy v Evropě. „Nejen v ČR se sociální demokracie jeví jako strana příliš strnulá a zakonzervovaná,“ říká Jelínek. S tím souhlasí i politolog Kučera. „ČSSD není moderní sociální demokracie evropského typu, ale může se jí stát. Má smysl na tom pracovat,“ nabádá.
Radí těm, kteří mají jiné představy o programu i představitelích strany, než má současné vedení - Bohuslav Sobotka, Michal Hašek nebo Zdeněk Škromach -, ať vytvoří tlak na vedení a snaží se prosadit své představy tak, aby se ČSSD po vyhraných volbách raději spojila s lidovci než s komunisty. „Je víc možností, jak ovlivnit politický vývoj, než tak strašně rizikovým podnikem,“ nedoporučuje vznik další levicové konkurence.
Jelínek radí, ať sociální demokrati otevřou kandidátky pro levicové aktivisty
Podobné riziko si uvědomuje i sociální demokrat Lukáš Jelínek. „Kdyby se přesto „občanská kandidátka“ zrodila, mohlo by se klidně stát, že voliči rozdají karty smolně jako obvykle. Dejme tomu čtyři a půl procenta pro „alternativní levici“, čtyři a půl procenta pro zemanovce, nějaký ten bodík pro zelené, nějaký pro LEV 21 Jiřího Paroubka. Oněch deset procent může v součtu chybět ČSSD, která třeba i volby vyhraje, leč sílu na sestavení vlády opět mít nebude. Tento scénář je nutné také brát v potaz,“ připomíná v článku v Právu politolog situaci, která se odehrála po vítězství ČSSD ve volbách v roce 2010. A varuje, že pokud Lidový dům neotevře levicovým aktivistům své odborné zázemí i kandidátní listiny, může toho jednou litovat.
Nekádrujeme, ale chceme osobnosti mravné
Politička Táňa Fischerová upozorňuje, že její politické hnutí s názvem Klíčové hnutí nabízí místa na kandidátce různým občanským aktivistům. „Jelínek mluví o tom, co my děláme dlouho, nabízíme místa lidem, kteří uzráli pro to, že by na sebe ten chomout politiky na čtyři roky vzali,“ řekla ParlamentnímListům.cz neúspěšná kandidátka na Pražský hrad. Ale samozřejmě nevezme každého, podmínkou je souhlas s jejich programem.
„To jsou například etické banky, místní měny, prvorepublikové družstevnictví a sociální trojčlennost,“ vyjmenovává hlavní body programu hnutí. „Samozřejmě nekádrujeme, ale bude také záležet na tom, abychom měli na kandidátkách osobnosti mravní a známé, protože jakmile se vezme kdokoli, tak se strana rozbije pod tím velkým tlakem ve sněmovně,“ chce se poučit ze špatných zkušeností malých stran, které po vstupu do parlamentu tvrdě narazily.
Je třeba zbavit se nálepek o levici a pravici
„My tady jsme, nebudeme se snažit zakládat další hnutí vedle toho, co máme. To je nesmysl,“ odmítá myšlenku politologa Jelínka a ujišťuje, že s Klíčovým hnutím hodlá skutečně kandidovat, ale bude záležet na tom, kolik lidí bude ochotno na jejich kandidátky jít. Táňa Fischerová zdůraznila, že Klíčové hnutí se nehlásí ani k levici, ani pravici. „Říkáme, že je třeba se zbavit těchto nálepek a dívat se už do 21. století s jinými programy. Když se někdo pořád drží minulé levicové rétoriky a ukazuje, že nemá nové programy, nechť si novou partaj založí,“ vzkazuje Táňa Fischerová.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
