Asi dvě stě tisíc Čechů pracuje a stejně jsou chudí. A hned tak to lepší nebude...

07.09.2013 4:50

V Česku podle posledních statistických údajů pracuje na plný úvazek po celý rok zhruba 3,4 mil. zaměstnanců. Přesto jsou i v této skupině lidé, kteří se řadí k těm takzvaně „chudým“. Jak je to možné?

Asi dvě stě tisíc Čechů pracuje a stejně jsou chudí. A hned tak to lepší nebude...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Chudoba, ilustrační foto.
reklama

Při průzkumu veřejného mínění byla jejich životní úroveň posuzována z pohledu individuálního příjmu a z pohledu příjmu domácnosti. I když přes 93 procent zaměstnanců není ohroženo chudobou ani podle jednoho kritéria, naopak pouze 0,5 procenta (tedy 17 tisíc) zaměstnanců mají nízkou životní úroveň podle obou uvedených kritérií. Dalších asi 2,2 procent (cca 70 tisíc) zaměstnanců jsou ti, jejichž celkový osobní příjem je nižší než hranice chudoby pro jednočlennou domácnost, ale žijí v domácnosti, která přesto není považována za chudou. A konečně 4 procenta (136 tisíc) zaměstnanců pracujících na plný úvazek po celý rok má sice příjem, který je vyšší než hranice chudoby pro jednočlennou domácnost, ale žijí v domácnosti, která je příjmovou chudobou ohrožena jako celek. Pokud se procenta přepočtou na čísla, jde o asi dva statisíce Čechů a Moravanů. A to není malé číslo.

Kdo je pracující chudý? Podle statistiků a sociologů lze pracující chudé definovat buď z hlediska jednotlivce nebo domácnosti. „Z individuálního pohledu do skupiny lidí, kteří práci mají, a přesto jsou ohroženi příjmovou chudobou, patří pracovníci s nízkou mzdou. Jejich hodinová mzda je srovnávána s průměrnou či mediánovou hodinovou mzdou v dané populaci, například s hranicí dvou třetin mediánové mzdy. Z pohledu domácnosti jsou pracující chudí definováni jako pracovníci žijící v chudé domácnosti. Za chudé jsou tedy považováni ti, jejichž příjem domácnosti (někdy také poměrný) je nižší než 60 procent národního příjmu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Huk ze střediska empirických výzkumů agentury STEM.

Průměrná mzda stoupá, jenže…

Možná by se mohlo zdát, že se začalo blýskat na lepší časy. Ale není to tak, i když aktuální statistická čísla za druhé čtvrtletí tohoto roku ukázala, že průměrná mzda v Česku v porovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostla o 297 korun. Je tedy na 24 953 korunách (Český statistický úřad).

Problém je však v tom, že i ti lidé, kteří na průměrnou mzdu skutečně dosahují, si za ni koupí méně než před rokem. Podle propočtů statistiků tak čistá mzda reálně klesla o 0,3 procenta. Jenže, jak je známo, statistika, hovořící o průměrné mzdě, v sobě zahrnuje celou řadu lidí, kteří si o výši uváděné mzdy mohou jen nechat zdát. Nutno dodat, že jich je většina.

Zvýšení minimální mzdy trochu někomu pomůže. Ale jen trochu

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové se drobné zlepšení stavu u některých zaměstnanců dá očekávat nyní po zvýšení minimální mzdy. "Ovšem skutečně půjde o drobnou změnu, poněvadž minimální mzda byla navýšena po řadě let a jen o pouhou pětistovku," připomněla ParlamentnímListům.cz.

Podle ní se na tom, kolik lidí bude dále pracovat a zůstávat chudých, však nebude podílet to, jaký vývoj naše ekonomika nabere, ale hlavně její struktura. Tedy to, jaká pracovní místa bude trh nabízet a potřebovat. To, že se tedy podle posledních ukazatelů údajně česká ekonomika začíná vzpamatovávat, roli pro řadu zaměstnanců hrát pro jejich životní standard nebude.

Bez práce nejsou koláče. S prací ale někdy také ne

Podle odhadů založených na šetření Českého statistického úřadu nazvaného Životní podmínky 2011 bylo v roce 2010 u nás zhruba 3,4 mil. těch (tj. více než 32 %), kteří pracovali po celý rok na plný úvazek. Úroveň jejich chudoby byla nejprve analyzována na základě jejich osobního příjmu, který byl srovnán s hranicí chudoby pro jednočlennou domácnost. Tak byla identifikována ta část populace, která by byla chudá, pokud by žila v jednočlenné domácnosti a byla odkázána pouze na své osobní příjmy.

Srovnáme-li příjem zaměstnance z jeho hlavního zaměstnání s hranicí chudoby pro jednočlennou domácnost (113 040 Kč/rok), zjistíme, že se pod touto hranicí chudoby ocitlo v Česku 5,2 procent zaměstnanců, kteří pracovali po celý rok na plný úvazek. Celkový osobní příjem, to znamená po přičtení příjmů z dalších zaměstnání, podnikání, sociálních příjmů atd., pod hranicí chudoby pro jednočlennou domácnost mělo 4,5 procent zaměstnanců. Znamená to tedy, že 0,7 procent těchto zaměstnanců muselo hledat nebo mít nějaký další příjem, který by je dostal nad hranici chudoby. Nejčastěji se jednalo o starobní a invalidní důchody. U pracujících důchodců jde ovšem o obrácený vztah, kdy pracovní příjmy pomáhají k udržení, resp. zlepšení životních podmínek v důchodu, nikoli naopak.

Zaměstnanci se v ČR dělí na čtyři skupiny. Alespoň v oblasti příjmů

Z hlediska toho, zda jsou zaměstnanci chudí podle osobního příjmu nebo příjmu domácnosti, je možné zaměstnance rozdělit do čtyř skupin.

Ti, co jsou bezpečně nad hranicí chudoby

Největší skupina zaměstnanců (93,3 procent, tedy více než 3 miliony sto tisíc lidí) jsou ti, kteří nejsou chudí ani podle jejich osobního příjmu, ani na základě ekvivalizovaného příjmu domácnosti a nespadají tak do skupiny pracujících chudých.

Situaci zlepšuje také partner s vyššími příjmy

Další skupinou zaměstnanců jsou ti, jejichž celkový osobní příjem je nižší než hranice chudoby pro jednočlennou domácnost, ale přesto žijí v domácnosti, která není považována za chudou. Takovýchto osob bylo ze zaměstnanců pracujících na plný úvazek odhadem 2,2 procent (74 tis.). Nejčastěji se jedná o ženy s nízkými pracovními příjmy, které žijí s partnery s vyššími příjmy. V některých případech jsou to ale také páry, kdy osobní příjmy obou členů jsou nižší než hranice chudoby pro jednočlennou domácnost. Nicméně dohromady je jejich příjem dostatečně vysoký, aby je udržel nad hranicí chudoby pro dané složení domácnosti, což je způsobeno použitím ekvivalenční stupnice při přepočtu příjmu domácnosti na ekvivalizovaný (jde o poměrný příjem, který se vypočítá jako podíl celkového čistého peněžního příjmu domácnosti a součtu jejích spotřebních jednotek, pozn. red.).

Neúplné rodiny

Třetí skupinou jsou podle celkového osobního příjmu i příjmu domácnosti zaměstnanci, žijící v neúplných rodinách - 0,5 procent (18 tis.). Ti jsou označováni za chudé, převažují mezi nimi ženy, zejména matky samoživitelky s dítětem či dětmi.

Živitelem rodiny jen jeden – a to muž

Poslední skupinu pracujících chudých tvoří zaměstnanci, jejichž celkový osobní příjem převyšuje hranici chudoby pro jednočlennou domácnost. Tedy v případě, že by žili v samostatné domácnosti, nebyli by považováni za chudé.

Jenže zaměstnanci této kategorie žijí v domácnostech příjmovou chudobou ohrožených. A to je  dáno složením domácnosti, kde převládají členové bez vlastního příjmu – tedy děti a další závislé osoby. Tyto osoby jsou obvykle jediným vydělávajícím členem domácnosti. Nutno dodat, že takových zaměstnanců není úplně málo – jsou jich v populaci  4 procenta – tedy zhruba 134 tisíc. V tomto případě jde zejména o muže. Jsou to živitelé rodiny, jejichž příjem je dostatečně vysoký, aby překonal hranici chudoby pro jednočlennou domácnost, ale ne natolik vysoký, aby udržel celou domácnost nad hranicí chudoby pro celé dané složení domácnosti.

ParlamentníListy.cz se zajímaly o to, jaký poměr chudých zaměstnaných je třeba i v okolních evropských zemích. "Nejsem si jistý, zda se takové údaje shromažďují, sám se osobně o to nezajímám. Je však nutné brát v potaz to, že každá země může mít zcela odlišná měřítka těch ukazatelů a samozřejmě i ono vyhodnocování, tak udělat přímé srovnání by bylo velmi náročné a nelze stoprocentně zaručit, že by bylo objektivní," reagoval na dotaz ekonom Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance.

Finanční situace většiny obyvatel v Česku se v loňském roce i podle výroční zprávy koalice Social Watch zhoršila. Mohou za to prý mimo jiné přílišné vládní škrty. Doplácejí na to nejvíce pak právě lidé s nejnižšími příjmy, častěji ženy. Chudoba tak podle této zprávy ohrožuje u nás až pětinu pracujících, opět více ženy.

Ani blízká budoucnost nedává příliš pozitivní naděje. Počet chudých pracujících, kterým mzda nepokryje životní náklady, v Česku zřejmě i nadále mírně poroste. Mezi takovéto lidi čím dál častěji patří ti, kteří využívají nějaké flexibilní formy zaměstnání. Zaměstnavatelé je v posledních letech, s odvoláním na důsledky ekonomické krize, totiž tvrdě prosazují, protože výrazně snižují cenu práce.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

19:35 Dáváme dáreček Němcům? Máme tu lidi, kteří nic nedělají, a platíme je. Vážné zprávy o našem hospodářství

Že u nás „nejsou lidi“? Ale jsou, jen je zaměstnáváme v oborech, které nám nic nepřinášejí, sdělila …