Šéf Hospodářské komory Dlouhý: Musíme zlevnit cenu práce, Babiš se toho zbytečně obává. A zde je má předpověď na příští rok

Jak hodnotíte přístup vlády k podnikatelům?

Musím říci, že vůči nám – Hospodářské komoře – se vláda chová velmi vstřícně. Měli jsme setkání se všemi, počínaje premiérem a konče všemi ministry, takže jsme navázali dobrý kontakt. Samozřejmě na některé věci máme rozdílné názory, především hlídáme, aby opatření vlády nesměřovala ke zhoršení podnikatelského prostředí, k větší byrokracii. Já jsem člověk, který nemá rád v daňové oblasti více sazeb, nejraději bych pořád měl jen jednu, prostě co nejmenší počet sazeb. Ale když nechám stranou tyto věci, myslím si, že úmysly vlády jdou správným směrem.

Říkáte, že úmysly vlády jdou správným směrem. Ale neměly by je následovat už i konkrétní kroky?

Vláda už je skoro rok ve funkci, proto myslím, že některé věci by měly jít rychleji. Mám na mysli zákon o veřejných zakázkách, zákon o liniových stavbách, o výkupu pozemků, mělo by být rychlejší nastartování dostavby dopravní infrastruktury. I když obecně uznávám, že politika vlády jde správným směrem, už asi po Novém roce by podnikatelé měli hovořit o tom, že některé věci jdou pomalu. Totéž platí o energetické politice. Bylo dobře, že byl přijat základní dokument státní energetické koncepce, ale například rozhodnutí o tom, jestli půjdeme dál v dostavbě jaderných bloků nebo ne, bychom měli opravdu udělat v nejbližších týdnech nebo měsících.

Vy jste po svém nástupu do čela Hospodářské komory mluvil o tom, že největší problémy českých podnikatelů jsou byrokracie, administrativní zátěž, špatná vymahatelnost práva, pomalé soudy. Zlepšilo se něco v těchto oblastech?

Nemyslím, že by se to příliš zlepšilo. Teď je třeba taková velká věc – elektronická evidence tržeb. My jsme se jako Hospodářská komora rozhodli tuto věc v obecné rovině podpořit, kdyby se to povedlo, byl by to pokrok jednak v placení daní, a protože jsem věřil vždycky na elektronizaci a využití nepapírových metod, myslím, že by to v konečném důsledku také snížilo byrokracii. Ale je třeba to sledovat, protože čert je ukryt v detailech. Ale musím říci, že podnikatelé si stěžují ještě na další dvě, tři oblasti. O jedné jsem už mluvil, je to nevyhovující dopravní infrastruktura. Čím víc jezdím po republice, tím víc si myslím, že malí a střední podnikatelé, což jsou v drtivé většině hlavně naši členové, si oprávněně stěžují kromě pomalé dostavby dálnic a také na to, že v hrozném stavu jsou silnice druhé a třetí třídy, které právě ti malí a střední podnikatelé nejčastěji používají. Ale tyto silnice jsou v kompetenci krajů a těm prostředky na jejich opravu úplně chybí. Další oblast je vzdělávání, podnikatelé si stěžují, že učňovské vzdělávání není dobré.

Vidíte nějakou snahu ze strany ministra školství úroveň učňovského vzdělávání zlepšit?

Určitě. My jsme o tom hovořili společně. Myslím, že po Novém roce bychom mohli udělat nějaké další kroky. Učňovské školství se ale samozřejmě nezmění z roku na rok, to není věc, která se změní mávnutím kouzelného proutku. Uvidíme, co z toho je pravda. Ne všechny věci, na které si podnikatelé stěžují, odpovídají přesně realitě. To je třeba říci otevřeně.

Ale nemají podnikatelé pravdu v tom, že nemá smysl, aby každý kominík, zedník nebo instalatér měl maturitu, že by naprosto stačily mistrovské zkoušky z oboru?

Samozřejmě. To budeme podporovat.

Vy jste také kritizoval, že v České republice je třetí největší zatížení práce v rámci Evropské unie a že to začíná podlamovat naši konkurenceschopnost. Dělá vláda něco pro to, aby se to změnilo k lepšímu, nebo to stále trvá?

Stále to trvá. Máte pravdu, že jsem několikrát mluvil o tom, že jsme třetí, ale teď jsem se dostal k některým dalším srovnáním, ne vždycky musíme být v tom zatížení práce třetí nejhorší, ale jak se obecně říká, že v evropském srovnání jsou v České republice nízké korporátní daně, tak platí, že když se spočítá veškeré zatížení práce včetně sociálních a zdravotních odvodů, opravdu máme to zatížení velké. Jestli jsme třetí nebo pátí nejhorší, to už nehraje takovou roli. V tomto směru nevidím žádné kroky vlády, ale je to věc, které se Hospodářská komora chce věnovat hned po Novém roce, dokonce na to vytvoříme malý tým, který by měl udělat nejen přesnější mezinárodní srovnání, ale také spočítat, co by snížení zatížení práce mohlo znamenat pro státní rozpočet. My jsme přesvědčeni, že daleko méně, než se ministerstvo financí obává.

Otázkou je konkurenceschopnost nejen českých, ale i evropských firem v porovnání s náklady asijských firem. Vy sám jste mluvil o tom, že třeba v Číně jsou dělníci ochotni pracovat dvanáct, čtrnáct hodin denně pomalu za misku rýže. Mohou tomu evropské firmy vůbec úspěšně konkurovat?

Pokud bychom to vzali tak, jak říkáte, že za pomyslnou misku rýže, tedy za velmi nízkou mzdu, jsou ochotni tvrdě pracovat, tomu se konkurovat nedá. V okamžiku, kdy je pracovní síla takhle levná a současně už na základní úrovni vyspělosti, že je schopna vyrábět textil, obuv i elektroniku, tak se tam výroby z jiných částí světa budou přelévat. Ale v Číně už se děje něco jiného, v Číně už se během těch úspěšných dvaceti let přece jen vytváří střední třída, která chce vyšší mzdy, začíná za ně bojovat. Ta jednoznačná čínská konkurenceschopnost je pořád obrovská, ale je to dáno dneska spíš tím, že se tam přesouvají bohužel už i výroby s vyšší přidanou hodnotou zpracování. Ale na druhé straně vidíte, že se zase některé výroby z Číny vrací nejen kvůli už dražší pracovní síle, ale kvůli regulačním podmínkám a dalším věcem. Čili jihovýchodní Asie je z tohoto hlediska problém, ale nebojme se toho.

Nebude stejně dočasná i výhoda čínských firem, že se zatím nemusejí ohlížet na životní prostředí, že nemusejí investovat do drahých čističek a dalších zařízení, které také prodražují výrobu?

V poslední době jsem byl v Číně několikrát, naposledy před třemi týdny, a tam pořád platí, že nejen v Pekingu, ale i dalších městech, kde jsem byl, jsou dny, kdy ten dopad na životní prostředí, zvlášť na ovzduší, se zdá být katastrofální. I čínské úřady začínají v tomto směru něco dělat. Prostě musíme dát Číně taky trochu prostor, aby se rozvinula, když sami jsme v 19. století prošli obdobím akumulace kapitálu, také jsme měli dětskou práci, kdy jsme taky ničili životní prostředí a kdy jsme položili základ evropského bohatství. To je taková filozofická otázka v souvislosti s nadcházejícím novým rokem.

Nedávno jste prohlásil, že chcete, aby Hospodářská komora hrála důležitější roli ve veřejném životě než dosud. Máte asi čtrnáct tisíc členů, což zahrnuje asi deset procent všech českých podniků…

Ale pokrýváme asi 75 procent hrubého domácího produktu, protože máme ve svých řadách velké podniky.

Členství v Hospodářské komoře je podle zákona dobrovolné, uzákonění povinného členství by zřejmě neprošlo. Vy jste zastáncem alespoň povinné registrace všech firem v Hospodářské komoře. Proč?

Já jsem neřekl, že jsem příznivcem povinné registrace. Já jsem řekl, že povinné členství neprojde ani u podnikatelů, zkusme se zabývat povinnou registrací. Zabýváme se tím, musím přiznat, že je to těžký úkol z právního i z dalších hledisek. To je na celé volební období tohoto vedení komory někdy do roku 2017. Ale že něco musíme udělat s pevnějším právním zakotvením Hospodářské komory a také s jejím dlouhodobým financováním, o tom není sporu.

V minulosti jste byl významným politikem, dokonce členem dvou polistopadových vlád. Byl jste ministrem hospodářství i průmyslu a obchodu. Co říkáte na kritiku ministra financí Andreje Babiše, že všechno, co se udělalo za uplynulých pětadvacet let, bylo špatně a že se musí začít znovu?

Není to pravda. S ministrem financí mám celkem vyrovnané vztahy, vážím si toho, že šel do politiky, a myslím si, že bez ohledu na to, co se o něm říká, chce alespoň zčásti této zemi pomoci, ale v tomto s ním nesouhlasím a také jsem mu to řekl.

A jak vidíte jako prezident Hospodářské komory vývoj české ekonomiky v příštím roce?

Nechci šířit nějaký přehnaný optimismus, ale pokud nedojde k nějakým velkým vnějším šokům, tak trvám na tom, co jsem říkal celý půlrok nebo sedm měsíců od doby, co mne zvolili do čela Hospodářské komory: že je před námi hospodářské oživení, že může před námi být stabilní růst mezi dvěma a třemi procenty HDP. Bohužel to nebude takový velký růst, na jaký jsme si zvykli v letech 2003 až 2008, ale jsem v tomto směru mírně optimisticky naladěn, že je před námi období dvou až tříprocentního růstu, což není nic špatného.