Knedlíky, guláš. Kde domov můj. V Brně vystoupil Bernd Posselt

25.05.2016 9:24

K diskusi na téma „Kde domov můj“ v rámci festivalu Meeting Brno si pořadatelé pozvali i Bernda Posselta, mluvčího Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Meeting Brno navázal na loňský Rok smíření, v němž se připomínaly zejména události „divokého“ odsunu Němců z poválečného Československa. V debatě si účastníci panelu připomínali, jak obtížné pro ně bylo odcházet z vlasti, ale také vzdálenější historii konce vlády habsburské monarchie ve střední Evropě.

Knedlíky, guláš. Kde domov můj. V Brně vystoupil Bernd Posselt
Foto: David Daniel
Popisek: Bernd Posselt
reklama

Anketa

Připadá pro vás v úvahu Michal Horáček coby kandidát na prezidenta?

6%
94%
hlasovalo: 20270 lidí

Debatu moderoval spoluorganizátor festivalu David Macek a před začátkem debaty řekl, že pořadatelé zvolili v rámci tématu ztracených a nalezených domovů název „Kde domov můj“ z české národní hymny, aby se debata zaměřila na to, kdo vlastně jsme, protože je podle něj právně nyní důležité mít pevnou identitu a odpovědět si správně na tu otázku.

Historik Jaroslav Šebek téma otevřel připomenutím posledního habsburského císaře Karla jako hlavy země, kam naše země po staletí patřily, a zároveň jako monarchy, který dožil v exilu. Karel Habsburský se v roce 1916 stal císařem, aniž s tím příliš počítal, na trůn jej přivedl atentát na Františka Ferdinanda d’Este a o dva roky později smrt císaře Františka Josefa. „Stal se císařem v době, kdy už byla válka v běhu, a stát se císařem nebylo nic záviděníhodného. Císař Karel se pak snažil zmírnit utrpení národů Rakouska-Uherska,“ uvedl Jaroslav Šebek a připomněl kroky, které císař Karel na trůnu realizoval a které charakterizuje snaha podpora demokratického parlamentarismu – svolal znovu Říšskou radu a odstoupil od diktátorského způsobu vlády během války. Udělil i milost dříve k trestu smrti odsouzeným českým politikům Aloisi Rašínovi a Karlu Kramářovi a snažil se navázat mírová jednání s mocnostmi Dohody. Nebyl úspěšný a Rakousko-Uhersko se dostalo pod vliv německých nacionálních skupin a Německa. O posledním rakousko-uherském císaři byla v Brně řeč i proto, že jeho syn Otto Habsburský byl významným evropským politikem, jehož blízkým spolupracovníkem byl po řadu let další host debaty Bernd Posselt.


Posselt: Nacismus zničil naši vlast

Na Bernda Posselta pak mířila otázka, jak se vlastně postavili Habsburkové k tomu, že ztratili monarchii, a jak se on sám vyrovnával s tím, že jeho rodina během odsunu opustila zemi, kde po staletí žila a co pro něj znamená, když slyší slova z titulu brněnské debaty. Bernd Posselt jako odpověď na druhou část dotazu uvedl důvody, proč se zrovna v Brně rád účastní takové akce, jako Meeting Brno. „První veřejnou řeč na české půdě jsem měl ještě v dobách totality před rokem 1989 právě v Brně v rámci podzemním univerzity Petra Oslzlého,“ řekl na úvod Bernd Posselt. Kromě toho ocenil, že loni Brno uspořádalo Rok smíření. „V Německu jsou dvě města, která si vzala podobný úkol – Augsburg, který byl místem smíření katolíků a evangelíků a říká si město smíření, a Norimberk, který se v důsledku těch strašných věcí, jež se tam odehrály za nacismu, zvlášť věnuje lidským právům a říká se mu město lidských práv. Už to, co jste v tomto městě loni udělali, by stačilo k tomu, aby se Brno mohlo nazývat městem smíření,“ řekl v Brně Bernd Posselt a jako odpověď na otázku, co v něm vyvolává otázka „Kde domov můj?“, uvedl, že je to mimo jiné i fakt, že jeho první historicky známý předek žil právě v Brně ve 12. století. Připomněl pak, že jeho rodina žila v zemích koruny české až do roku 1945 a on sám je prvním z rodu Posseltů, který se nenarodil ani v Čechách, ani na půdě bývalé rakousko-uherské monarchie. „Narodil jsem se deset let po vyhnání v Německu, má rodná řeč je němčina, mám německý pas, ale navzdory tomu jsem každý den v Německu pociťoval, že jsem cizinec. Ještě ve škole nám říkali, že tam nepatříme, a to jako Němci v Německu. My jsme ale opravdu byli v mnohém jiní, jedli jsme česnek, guláš u nás měl správnou chuť a knedlíky byly knedlíky a ne to, co se za ně v Německu vydává,“ uvedl v brněnské debatě Bernd Posselt.