Od 16 k volbám, už letos, velí EU. A školí. V Německu se jí to tvrdě vrací

03.04.2024 9:24 | Analýza

Povolební rozložení politických sil v Evropském parlamentu (EP) letos mohou rozhodnout hlasy od mladistvých, kterým ještě nebylo ani 18 let. Několik států umožní jít k volbám už od 16 let a sama EU záměr podporuje. Učitelům v této souvislosti EP připravil manuál, v němž se dozví, jak mohou z mladistvých učinit „aktivní evropské občany“ a přimět je volit, zatímco k účasti dalších statisíců nezletilých voličů dopomůže rovněž hrozba tisícových pokut za neúčast. EP si myslí, že mladé zajímá klima nebo rovnost mezi muži a ženami. Jenže v Německu se záměr táhnout k volbám nezletilé EP tvrdě vrací: Dotyční inklinují k Alternativě pro Německo (AfD).

Od 16 k volbám, už letos, velí EU. A školí. V Německu se jí to tvrdě vrací
Foto: Repro facebookový profil European Parliament
Popisek: Evropský parlament volá mladé k volbám

Anketa

Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?

1%
97%
hlasovalo: 38884 lidí
Zatímco v Česku je možnost jít k volbám limitována nutností dovršení plnoletosti v 18 letech, v několika evropských státech mají právo volit v případě voleb do Evropského parlamentu i mladší voliči, kterým bylo 17 a někde dokonce 16 let, což je aktuálně také nejnižší možná věková hranice.  

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o zanedbatelnou změnu, jelikož na tento krok zatím přistoupilo pouze pět unijních států – Rakousko, Německo, Malta, Belgie a Řecko – ale ve skutečnosti se v této věkové kategorii hraje o hlasy až milionů dorostenců. Právě jejich hlasy tak dost promluví při červnových volbách do Evropského parlamentu do budoucího směřování EU, a bez ohledu na to, že jde o nezletilce, budou mít stejnou váhu jako ty od plnoletých českých voličů.

Právě na mladé voliče do 18 let se letos snaží Evropská unie cílit ze všech sil. A kromě toho, že volá po „přinesení demokracie do tříd“, nabádá učitele, aby dětem ve školách ukazovali materiály, které jim vysvětlí, že je pro ně Evropská unie „výhodná“. A také to, že mají jít volit.

Ve vzdělávací sadě učitelé najdou příručku, jak ze svých žáků učinit „aktivního evropského občana“ a jak jim mají vysvětlit, že EU řeší problémy, které pálí mladé.



V příručce zaznívá například, že EU bere velmi vážně problém dezinformací a je jim vysvětleno, nakolik se je snaží Evropský parlament ochránit před dezinformacemi například skrze nařízení o digitálních službách.

Materiál hovoří o tématech jakými jsou vyvážené zastoupení žen a mužů, změna klimatu či jednotný trh. „Hlas mladých lidí rozhodne, kteří poslanci Evropského parlamentu je budou zastupovat při práci na nových právních předpisech, a ovlivní volbu Evropské komise. Tato rozhodnutí budou mít vliv na jejich každodenní život a životy mnoha dalších lidí,“ uvádí Evropský parlament.



Vysvětleny jsou také úspěchy Evropského parlamentu, který tvrdí, že v předchozím volebním období zásadně ovlivnil k dobrému svobodu pohybu, ekonomiku a politiku změn klimatu či demokratické hodnoty včetně svobody myšlení a projevu.



Část mladých půjde volit do EU povinně. I kdyby nechtěla

„Dnes již neplatí otřepaný názor, že mladé lidi politika nezajímá. Ve skutečnosti se výrazně angažují v otázce rovnosti žen a mužů, klimatické otázce nebo za zrušení neplacených stáží. Politika se v průběhu času vyvíjí a mladí lidé se naučili, jak se v moderní době zapojit do dění ve společnosti a sdělovat svůj postoj, aby tak dali najevo, jak by podle nich měla společnost fungovat,“ píše také EU k volebnímu právu pro mladé.

A pokud by mladé žijící v Bruselu politika i tak nezajímala a rozhodli se raději strávit čas jakkoliv jinak než vhazováním lístku do urny, nemuselo by to pro ně skončit dobře. V Belgii budou muset totiž povinně odvolit i 16letí. Chtě nechtě.

Tamní ústavní soud dle agentury AFP rozhodl, že odlišná pravidla pro různě staré voliče nemají dostatečné odůvodnění a pokud by se tak 16 a 17letí rozhodli neodvolit, čeká je hrozba pokuty mezi 40 až 200 eury (přibližně 1 tisícem až 5 tisíci).

Právě pokuty za neúčast, byť je úřady častokrát promíjí, jsou jedním z důvodů, proč se volební účast při minulých eurovolbách vyšplhala až na 88,47 %. V Česku při posledních volbách do EP v roce 2019 odvolilo oproti tomu jen 28,72 % voličů.

O budoucnosti Evropy mohou rozhodnout 16letí Němci

Evropská unie tlačí na to, aby byl věk voličů při eurovolbách co možná nejnižší již delší dobu, V březnu 2022 dosáhl Evropský parlament ohledně voleb do EU kompromisu, který zahrnuje snížení věkové hranice pro účast ve volbách na 16 let ve všech členských státech EU, pokud tyto státy nerozhodnou jinak.

Věkovou hranici na 16 let věku se posléze rozhodlo snížit také sousední Německo a svým 16letým i 17letým občanům letos poprvé umožní hlasovat právě ve volbách do Evropského parlamentu. Poslanci Spolkového sněmu totiž již na sklonku roku 2022 podpořili návrh snížení věkové hranice z dosavadních 18 let věku. Krok vysvětlovali tím, že mladá generace již nyní přebírá v mnoha oblastech společnosti odpovědnost a ráda by se zapojila také do politického procesu.

Již před volbami však německá média poznamenávají, že nejmladší část německé generace má dosti odlišné volební preference, než jaké si někteří vládní politici vysnili, když pro novelu horovali.

Ukazuje se totiž, že mladí v sousední zemi stále více tíhnou k opozici současné koalice. Německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle (DW) si všímá, že úplně největší dosah na sociálních sítích má mezi nejmladšími voliči kampaň Alternativy pro Německo (AfD).

Stanice podotýká, že u nejmladších voličů AfD začíná sbírat podporu nejen na sociálních sítích, ale i reálně, což se projevilo již vloni na podzim při volbách v západní spolkové zemi Hesensko, kde se tato opoziční strana, známá například pro tvrdé odmítání ilegální migrace, mezi mladými voliči ve věku 18 až 24 let umístila na druhém místě.

Veřejnoprávní DW se hrozí toho, že čelní kandidát AfD do eurovoleb Maximilian Krah, jehož představuje coby „pravicového extremistu“, sbírá mezi mladými podporu například na sociální síti TikTok, kde jim radí, aby byli vlastenci, či varuje před politikou, která matky současných adolescentů přivede ve stáří do chudoby.

Expert na vzdělávání Klaus Hurrelmann DW sdělil, že se AfD těší podpoře této věkové skupiny i kvůli tomu, že současným politikům vyčítají covidové restrikce, kterými před několika lety tvrdě zasáhli do jejich životů. Lockdowny a zákaz chodit do škol si právě mladí dle něj velmi dobře pamatují coby „zlomový okamžik“ jejich životů. „Pro mnoho mladých lidí to byl zlomový okamžik, když hned po pubertě ve 12 nebo 13 letech viděli, že už nemají svůj život pod kontrolou,“ poznamenal.

Volby dle něj mezi mladými také ovlivní zprávy týkající se „klimatické krize“ či téma chudoby ve stáří a těžit z toho má právě AfD, jelikož prý může poukázat, že vlády obavy mladých přehlíží.

Analýza politického konzultanta Johannese Hilljeho pro německou veřejnoprávní televizi ZDF pak zjistila, že videa na TikToku zveřejněná parlamentní frakcí AfD dosáhla asi desetkrát větší sledovanosti než videa zveřejněná jinými stranami.

Takového růstu AfD si podle DW již všímají i ostatní strany a mohutně mobilizují. Zatočit s tím chce například Nadace Friedricha Eberta (Friedrich-Ebert-Stiftung), napojená na Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD), která se rozhodla pro taktiku, jež na svých webových stránkách nazvala „školením“ mládeže.

„Přivedeme demokracii do tříd,“ hlásala EU. Namísto demokracie přijela policie

Anketa

Vzpomínáte na prezidenta Billa Clintona v dobrém?

7%
88%
hlasovalo: 15807 lidí
Stranické „školení“ před volbami však není jediné, co může německé studenty potkat.

Zatímco mladým Němcům nehrozí, že by jako jejich vrstevníci v Belgii dostali tisícovou pokutu, pokud se nezajímají o politiku a nemají chuť volit, do problémů je může přivést přesný opak. Stačí totiž, když začnou o svých politických názorech veřejně hovořit. Své o tom již ví i mladá 16letá dívka, jejíž příběh před několika týdny otřásl Německem.

Mladá Němka si zřejmě vzala k srdci tezi Evropské unie, adresovanou mladým, která uvádí, že „nikdo není příliš mladý na to, aby hovořil o demokracii“ a tak se netajila tím, že podporuje AfD. Sdílela video strany, jež naráželo na modrou barvu strany i totožné zbarvení pohádkových „šmoulů“. „Šmoulové jsou modří, Německo také,“ stálo v něm v narážce na „modrání“ Německa, které naznačují volební průzkumy. Mladá žena ještě připsala, že Německo pro ni není jen místo na mapě, ale jejím domovem.

Místo diskuze a „přivedením demokracie do tříd“, jak hlásá EU, však do třídy za dívkou kvůli jejímu politickému názoru následně podle německého deníku Bild ředitel školy přivedl německou policii.

Studentku pak policisté odvedli přímo z hodiny chemie a měli s ní vést „preventivní výchovný rozhovor“. Dle policie jí příslušníci vysvětlili, že tak činí nikoliv, protože by něco provedla, ale „pro její ochranu“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

Ing. Tomáš Czernin byl položen dotaz

Válka na Ukrajině

Pane senátore, opravdu věříte tomu, že má Ukrajina šanci Rusko porazit, a že ji USA a ostatní budou podporovat do nekonečna? Nechápejte mě špatně, přeji si, aby Ukrajina Rusko porazila, ale myslím, že je to dost nereálná vize. A co mě ještě na vašem komentáři zarazilo je, že v něm vůbec nepíšete o m...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Pokud budou mladí k volbám stejně zodpovědní jako k práci, tak jak to asi dopadne?, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseKocum , 03.04.2024 10:05:22
Vidíme všichni. Kdyby mohli, zlegalizovali by drogy, alkohol od deseti let a likvidaci starších šedesáti let. Jasně že ne všichni. To ale není v globálu rozhodující. Musíte si uvědomit, že mladí musí získat zkušenosti aby měli základ na kterém mohou stavět své rozhodovací schopnosti. Jestli si tohle někdo neuvědomuje a nebo jestli to dělá schválně, potom ztrácím víru v budoucnost.

|  16 |  0

Další články z rubriky

Od 16 k volbám, už letos, velí EU. A školí. V Německu se jí to tvrdě vrací

9:24 Od 16 k volbám, už letos, velí EU. A školí. V Německu se jí to tvrdě vrací

Povolební rozložení politických sil v Evropském parlamentu (EP) letos mohou rozhodnout hlasy od mlad…