Od 16 k volbám, už letos, velí EU. A školí. V Německu se jí to tvrdě vrací

03.04.2024 9:24 | Analýza

Povolební rozložení politických sil v Evropském parlamentu (EP) letos mohou rozhodnout hlasy od mladistvých, kterým ještě nebylo ani 18 let. Několik států umožní jít k volbám už od 16 let a sama EU záměr podporuje. Učitelům v této souvislosti EP připravil manuál, v němž se dozví, jak mohou z mladistvých učinit „aktivní evropské občany“ a přimět je volit, zatímco k účasti dalších statisíců nezletilých voličů dopomůže rovněž hrozba tisícových pokut za neúčast. EP si myslí, že mladé zajímá klima nebo rovnost mezi muži a ženami. Jenže v Německu se záměr táhnout k volbám nezletilé EP tvrdě vrací: Dotyční inklinují k Alternativě pro Německo (AfD).

Od 16 k volbám, už letos, velí EU. A školí. V Německu se jí to tvrdě vrací

Foto: Repro facebookový profil European Parliament
Popisek: Evropský parlament volá mladé k volbám

Zatímco v Česku je možnost jít k volbám limitována nutností dovršení plnoletosti v 18 letech, v několika evropských státech mají právo volit v případě voleb do Evropského parlamentu i mladší voliči, kterým bylo 17 a někde dokonce 16 let, což je aktuálně také nejnižší možná věková hranice.

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o zanedbatelnou změnu, jelikož na tento krok zatím přistoupilo pouze pět unijních států – Rakousko, Německo, Malta, Belgie a Řecko – ale ve skutečnosti se v této věkové kategorii hraje o hlasy až milionů dorostenců. Právě jejich hlasy tak dost promluví při červnových volbách do Evropského parlamentu do budoucího směřování EU, a bez ohledu na to, že jde o nezletilce, budou mít stejnou váhu jako ty od plnoletých českých voličů.

Právě na mladé voliče do 18 let se letos snaží Evropská unie cílit ze všech sil. A kromě toho, že volá po „přinesení demokracie do tříd“, nabádá učitele, aby dětem ve školách ukazovali materiály, které jim vysvětlí, že je pro ně Evropská unie „výhodná“. A také to, že mají jít volit.