Zatímco v Česku je možnost jít k volbám limitována nutností dovršení plnoletosti v 18 letech, v několika evropských státech mají právo volit v případě voleb do Evropského parlamentu i mladší voliči, kterým bylo 17 a někde dokonce 16 let, což je aktuálně také nejnižší možná věková hranice.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o zanedbatelnou změnu, jelikož na tento krok zatím přistoupilo pouze pět unijních států – Rakousko, Německo, Malta, Belgie a Řecko – ale ve skutečnosti se v této věkové kategorii hraje o hlasy až milionů dorostenců. Právě jejich hlasy tak dost promluví při červnových volbách do Evropského parlamentu do budoucího směřování EU, a bez ohledu na to, že jde o nezletilce, budou mít stejnou váhu jako ty od plnoletých českých voličů.
Právě na mladé voliče do 18 let se letos snaží Evropská unie cílit ze všech sil. A kromě toho, že volá po „přinesení demokracie do tříd“, nabádá učitele, aby dětem ve školách ukazovali materiály, které jim vysvětlí, že je pro ně Evropská unie „výhodná“. A také to, že mají jít volit.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
autor: Radek Kotas
Kocum
