Ve třetím čtvrtletí 2018 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 11,6 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména místní vládní instituce. Saldo hospodaření místních vládních institucí meziročně pokleslo o 11,2 mld. Kč na -5,6 mld. Kč, na čemž se podílel nárůst běžných i investičních výdajů. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí (pokles o 0,6 mld. Kč na 20,0 mld. Kč) i fondů sociálního zabezpečení (růst o 0,2 mld. Kč na 6,6 mld. Kč) zůstalo stabilní.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2016 – 3. čtvrtletí 2018
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 9,0 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+9,0 % na 205,3 mld. Kč), daní z důchodů (+9,3 % na 102,3 mld. Kč), kapitálových transferů (+69,3 % na 11,4 mld. Kč), běžných transferů (+9,4 % na 11,6 mld. Kč) a vlastnických důchodů (+70,8 % na 5,5 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 12,1 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst objemu investičních výdajů (+38,6 % na 60,0 mld. Kč), náhrad zaměstnancům (+13,6 % na 128,1 mld. Kč) a mezispotřeby (+12,6 % na 77,2 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 35,11 na 33,90 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,92 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 37,2 mld. na 1 776,5 mld. a jeho příspěvek činil +0,71 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,37 p. b. Vývoj nominální výše dluhu přispěl k poklesu o 0,98 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,39 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst způsoben přijatými půjčkami (+29,8 %) i emitovanými dluhovými cennými papíry (+0,2 %), které zůstávají hlavním instrumentem s podílem 89,5 % na celkovém dluhu. Mezičtvrtletní pokles byl zaznamenán u všech komponent dluhu, přičemž pokles u emitovaných cenných papírů činil 2,6 % a 1,5 % v případě přijatých půjček.
Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2016 – 3. čtvrtletí 2018
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiku nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
