Operační léčení se stalo možností volby, mohlo se uskutečňovat plánovaně a bez – do té doby nevyhnutelného – utrpení nemocného. Letos vzpomínáme 170. výročí prvního podání celkové anestézie v Čechách. Anestézii podal laický člen řádu Milosrdných bratří Celestýn Opitz, jen o několik málo měsíců později, než se tak poprvé stalo ve Spojených státech. Zpráva o jeho počínání je také prvním publikovaným textem o anestézii, který se v odborném tisku té doby objevil. O půlstoletí později se velký chirurg Jedlička ve svém habilitačním spisu podělil o své zkušenosti, o tehdy nové metodě místního znecitlivění. Základy anesteziologické péče v tuzemsku tak byly položeny. O další půlstoletí později bylo pod dojmem válečných zkušeností založeno první anesteziologické oddělení v ÚVN Praha. Potřeba vzdělávání anesteziologů si vynutila zřízení nástavbového oboru medicíny již s jasnou obsahovou náplní. Požadavky operačních oborů a nároky rozvoje medicíny posléze vedly k ustanovení anesteziologie a resuscitace jako základního oboru. Před více než 10 lety přijatý název oboru Anesteziologie a intenzívní medicína již plně odrážel jeho současnou náplň i rozsah činností.
Jsme dnes lékařským oborem, bez kterého je provoz především lůžkových zdravotnických zařízení nemyslitelný. Důležité je, že anesteziologie a intenzívní medicína se přes pestrost svých aktivit vyhnula tříštění na jednotlivé autonomní podobory, zůstává flexibilní a umožňuje tak celostní pohled na pacienta.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva