Bez těchto nákupů by došlo za pár týdnů k zhroucení celosvětového ekonomického systému. Tato pomoc má však několik negativních stránek: větší státní zadlužení, inflaci, nerentabilitu spořicích účtů a ztrátu důvěry v peníze. Investoři i běžní občané si kladou otázku, jak si uchovat těžce nabyté úspory.

Kola inflace

V USA se inflace již několikátý měsíc drží nad 5 %. Do Evropy tato vlna dorazí později, i když už nyní vidíme, že v Německu byla inflace v červenci 3,8 % a v Česku 3,4 %. Problém není ani tak samotná existence inflace jako skutečnost, že neustále roste a jen těžko se sama od sebe zarazí. Jedním z prostředků, který mají centrální banky k jejímu zastavení je zvednutí úrokových sazeb. K tomu se odhodlala ČNB, ovšem dosavadní dvojnásobné zvýšení o 0,25 % zatím nemá velký efekt. I kdyby došlo ke zdražení úvěru z 2,2 % na 3 %, stále se při tak vysoké inflaci vyplatí spíše si půjčovat než spořit. Země používající dolar nebo euro jsou na tom hůř, protože tamní centrální banky ještě ani nemluví o zvednutí sazeb, ale pouze o snížení objemu nákupu státních dluhopisů.

Pokud ke zvyšování sazeb dojde, bude to nejdřív na konci roku a ani to není jisté. Jelikož samotné peníze neplní funkci uchování hodnoty, podíváme se, jak to vypadá se zlatem a bitcoinem.

Zlato: Tradiční hodnota

Vývoj zlata v posledních měsících je záhadou. Většina cenných kovů využívaných v průmyslu jako měď nebo nikl závratně rostla. Zlato se během celého roku obchodovalo v pásmu 1700 až 1900 dolarů, přičemž většinou cena zlata oscilovala okolo 1800 dolarů za unci. Ve světě, kde pozorujeme 5% inflaci dolaru, je to velmi zvláštní. Podle všech ekonomických pouček a zákonů by zlato mělo být ochranou hodnoty v době, kdy panuje strach z inflace. To se viditelně neděje. Tato skutečnost mate i odborníky. Zatímco Goldman Sachs vidí ve zlatu potenciál růstu nad 2000 dolarů za unci, analytici švýcarské banky USB naopak varují před možnou korekcí pod 1600 dolarů. V každém případě vývoj zlata ukazuje, že velká část investorů je nevnímá jako ochranu hodnot.