Rehabilitace pomáhá vrátit ztracenou kvalitu života

Důsledkem úrazů a onemocnění ztrácí člověk nejen fyzické a pracovní schopnosti, ale i ty psychické či sociální. Rehabilitace se všechny tyto síly snaží obnovit v té největší možné míře a vrátit nemocného zpět do společnosti. Její klíčovou úlohou je odstranění nežádoucích dopadů nemoci a její léčby. Je realizována týmovou prací lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů a dalších odborníků. „Součástí rehabilitace je také výcvik náhradních mechanismů v rámci postiženého místa, aby byla co nejvíce zachována jeho funkčnost. Samozřejmě se snažíme i snižovat bolestivost a obnovit pacientovu tělesnou zdatnost na úroveň potřebnou pro znovuzařazení do běžného života. V neposlední řadě pacienta vybavíme potřebnými pomůckami a naučíme ho používat je,“ uvádí MUDr. Eva Znojemská ze společnosti Kardia, kterou provozuje zdravotnický holding EUROCLINICUM.

Co všechno je úkolem rehabilitace?

Rehabilitace se často zaměňuje s pojmem fyzioterapie, nejedná se však o stejné disciplíny. Fyzioterapie se zaměřuje na diagnostiku, terapii a prevenci poruch pohybového systému. Prostřednictvím pohybu a dalších terapeutických postupů pomáhá obnovit funkčnost organizmu. Pod pojmem rehabilitace se ukrývají tři oblasti medicíny, které k léčbě pacienta přistupují z různé perspektivy

•  Myoskeletální medicína, kdy terapeut pomocí rukou uvolňuje, rozpohybuje a natahuje měkké tkáně.
• Druhou disciplínou je fyziatrie, jež k léčbě aplikuje přírodní a fyzikální prostředky: elektrický proud, ultrazvuk, elektromagnetické záření, vodu nebo klimatické podmínky.
• A v neposlední řadě pak ergoterapie, jejímž cílem je dosažení maximální soběstačnosti a nezávislosti pacientů v domácím, pracovním a sociálním prostředí. Ergoterapie je nezastupitelnou součástí léčebné rehabilitace a v určité fázi dokonce představuje hlavní terapeutický přístup. Celý proces rehabilitace by měl vést k edukaci pacienta ke zvládání cvičení v domácím prostředí, vést pacienta k aktivnímu přístupu ke svému problému a ideálně i ke změně životního stylu. 

„Každý pacient je jiný, proto se ke každému musí přistupovat individuálně a ušít mu rehabilitační program na míru.“ vysvětluje MUDr. Eva Znojemská.

Rehabilitace jako součást pracovního lékařství

Není překvapením, že velmi často je rehabilitace využívána ve spojení s pracovními úrazy. K těm totiž dochází nepřetržitě a častěji než v minulých letech. V České republice v roce 2014 v porovnání s předchozím rokem přibylo pracovních úrazů, které si vyžádaly pracovní neschopnost – zaznamenáno bylo 45 058 případů. Na následky úrazu v práci zemřelo 106 lidí. Do nejohroženější skupiny patří lidé, kteří pracují v nebezpečných oborech, jako je stavebnictví nebo některé oblasti průmyslu. Přesto však nejběžnější druhy zranění a poškození zdraví z práce jsou ty, které přímo neohrožují zaměstnance na životě. „Na pracovišti je nutné klást velký důraz na obecnou bezpečnost. Pracovní úraz však hrozí i lidem, kteří pracují v na první pohled bezpečném prostředí. V současnosti se naštěstí klade velký důraz na zdravotní péči zaměstnanců v rámci pracovního lékařství. Součástí péče by měla být i rehabilitace a fyzioterapie, například Centrum preventivní zdravotní péče v TCPA v Kolíně svým zaměstnancům poskytuje i programy jak pro nově nastupující zaměstnance, tak i pro zaměstnance vracející se do pracovního procesu po dlouhodobé nemoci,“ říká MUDr. Eva Znojemská. 

Časté zdravotní problémy spojené s pracovním procesem

• Namožení je podle statistik dlouhodobě nejběžnější úraz v souvislosti s prací.
• Pády často souvisí s uklouznutím na mokrých podlahách. Běžné jsou také pády ze střech, žebříků a schodišť.
• Nehody v silničním provozu bývají častými příčinami různých úrazů.
• Ke zraněním způsobeným provozem strojů, zařízení a pracovních nástrojů obvykle dochází ve výrobních provozech.
• Poškození zdraví zapříčiněné dlouhodobou statickou či dynamickou zátěží v ergonomicky nevhodných podmínkách je jedním z méně zjevných, ale bezesporu
• v dlouhodobém ohledu nejnebezpečnějších problémů. Bolesti zad jsou dnes nejčastější příčinou vyhledávání rehabilitační péče.
• Nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků či úponů svalů nebo kloubů končetin mívají příčinu v dlouhodobém nadměrném jednostranném přetěžování. Vzniknout mohou i při práci v kanceláři.

„Mnoho pracovních úkonů, od psaní na klávesnici po práci u výrobní linky, často vede ke zdravotním komplikacím. Při pravidelných pracovně lékařských prohlídkách se tyto problémy snažíme odhalovat a nastavením vhodných rehabilitačních či kompenzačních mimopracovních aktivit tak předcházet vážným zdravotním problémům,“ dodává MUDr. Eva Znojemská.

Jak na správnou terapii?

Rehabilitace probíhá na základě získané anamnézy a vyšetření pohledem (lékař zkoumá držení těla ve stoji, při chůzi, stereotypy pohybů) a vyšetření pohmatem (odborník hledá svalové tenze či blokády). Na základě získaných poznatků o pohybovém aparátu pacienta fyzioterapeut provádí terapii. Průběžně si také ověřuje reakci pohybového aparátu a pocitového vnímání pacienta na prováděný výkon. „Délka jednotlivých výkonů se odvíjí dle aktuálního stavu, běžně ale trvá okolo 30–40 minut. Následně se přidávají další terapie až do optimalizace funkcí pohybového aparátu daného pacienta,“ dodává MUDr. Eva Znojemská.

Neodkládejte řešení svých problémů

Neléčení zdravotních problémů mnohdy vede k závažným trvalým zdravotním komplikacím. Dlouhodobým cílem každého fyzioterapeuta je naučit pacienty vnímat své tělo, vnímat svalovou tenzi a pohybová omezení. Vhodné je vyhradit si denně čas na rehabilitační cvičení a během práce myslet mimo jiné i na to, jak bezpečně zvedat předměty či jak se naučit správně dýchat. Zaměstnanci by neměli mít obavy a neodkládat ani preventivní návštěvu lékaře, protože díky včasnému objevení počínajících problémů se může předejít vzniku vážných obtíží. „Pokud vás začne akutně něco bolet, neodkládejte návštěvu lékaře až do doby, kdy je problém chronický a jeho odstranění pomocí rehabilitace je již komplikovanější. Každý zaměstnanec, pokud tuto možnost má, by měl pravidelně navštěvovat svého podnikového lékaře,“ uzavírá MUDr. Eva Znojemská

MUDr. Eva Znojemská

MUDr. Eva Znojemská je absolventkou III. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V minulosti působila jako praktický lékař, lékař v oblasti sportovní medicíny a rehabilitační lékař. Od roku 2002 pracuje jako lékař v oboru pracovně lékařských služeb ve společnosti Kardia. Ve své praxi se každodenně zabývá problematikou pracovního lékařství, mimo jiné posuzováním způsobilosti k práci, poradenskou a preventivně lékařskou činností se zaměřením na prevenci poškození zdraví z práce. Poskytuje ambulantní služby na pracovištích klienta s ohledem na konkrétní rizika v různých odvětvích pracovní činnosti. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.