Ústecký kraj: Zkrocení zdrojů budoucnosti

08.01.2018 8:08

Na Mostecku přečerpávací elektrárny a ráj vodních sportů, v Ústí nad Labem moderní centrum pro výzkum chemického využití hnědého uhlí, u Cínovce závod na zpracování lithiové rudy a hned vedle gigatovárna společnosti Tesla na výrobu baterií. I tak divoké vize Ústeckého kraje nabídl loňský 7. ročník konference Energetické fórum, který pořádal Ústecký kraj ve spolupráci s Okresní hospodářskou komorou Most v Ústí nad Labem.

Ústecký kraj: Zkrocení zdrojů budoucnosti
Foto: Ústecký kraj
Popisek: Ústecký kraj, logo.

Jen málokdy je tak snadné najít na setkání odborníků nějakou sjednocující linii, která se prolíná všemi přednáškami a panelovými diskuzemi. Loňské Energetické fórum postavilo energetiku do pozice partnera pro život. Řeč byla o tzv. zimním balíčku Evropské komise, surovinové politice ČR, zbrklém opouštění uhlí i celkové transformaci krajiny narušené těžbou.

Nad každým tématem jako by se vznášelo stejné memento: máme k dispozici zdroje a je jen na nás, jak inovativně a efektivně je dokážeme využít. Protože důraz byl kladen především na vodu, zelenou elektřinu a samozřejmě lithium, konference se klidně mohla jmenovat Zkrocení zdrojů budoucnosti.

Zkrocení vody

„Všechny civilizace v dějinách vyschly. My jsme mladá generace a děláme všechno pro to, abychom vyschli také,“ uvedl Jan Pokorný z třeboňské výzkumné společnosti ENKI na začátku svého příspěvku o využití potenciálu budoucí jezerní krajiny v severozápadních Čechách. A sál mu visel na rtech, protože jeho řeč byla vizionářská, v rámci energetiky poněkud netradiční a zároveň dostatečně odborně podložená.

„Stín vegetace je k nezaplacení,“ okomentoval Jan Pokorný extrémní teplotní rozdíl 50 °C naměřený v Turkmenistánu. Srovnání se týkalo písku se zelení a bez ní.

Z měření na tuzemské půdě zase vyplynul zajímavý závěr, že teplota rozpáleného pole po sklizené řepce přibližně odpovídá teplotě rozpáleného asfaltu.

Jde o důležité a aktuální téma, protože souvisí se suchem a nedostatkem vody, což jsou problémy, které se řeší ve velké části světa. Teorie praví, že vodu přitahuje právě vegetace a chlad. Hnědouhelné lomy na Mostecku mají v této souvislosti na první pohled čistě negativní dopad. Po kompletním odstranění vegetačního krytu vznikají velké holé plochy. Především vodní rekultivace ovšem kartu prudce obrací a lomy se mohou stát naopak naší spásou.

„Rekultivační jezera jsou z pravidla hluboká a mají vynikající kvalitu vody. Dokonce i „nekvalitní“ voda v Chabařovicích je dobrá ve srovnání s většinou českých rybníků, které jsou v létě plné sinic,“ říká Jan Pokorný. Podle něj by proto bylo dobré dívat se na těžbu jako na příležitost. Pro zajímavost uvádí, že po dokončení rekultivací všech dobývacích prostorů by měl získaný objem vody odpovídat cca stovce přehradních nádrží. „Za hornické peníze se tu realizují projekty, které by jinak ani náhodou nevznikly. U nás na Třeboňsku rybníkáři vytvořili krajinu před 500 lety, aniž by to měli původně v úmyslu. Těžaři nyní obdobně neplánovaně vytváří jezera až na desetitisíce let,“ uvádí pozoruhodné srovnání.

Zkrocení zelené elektřiny

„A to nebude zadarmo.“ Snad žádná věta nezazněla víckrát během přednášky Karla Noháče ze Západočeské univerzity o technických a fyzikálních limitech decentrální výroby energie z obnovitelných zdrojů.

V médiích a veřejném prostoru se běžně hovoří o nespolehlivosti na počasí závislých elektráren a nezbytnosti záloh v podobě tradičních elektráren, v českých podmínkách především tepelných a jaderných. Také se často zmiňují tzv. přeshraniční přetoky elektřiny, které vyplývají z fyzikální nutnosti putovat přenosovou soustavou cestou nejmenšího odporu k místu spotřeby. Málokdo však ví, že stávající opatření provozovatele přenosové soustavy ve skutečnosti nic neřeší.

„V současnosti jsme paradoxně trestáni za kvalitní přenosovou síť. Proto proud často teče právě přes nás. Výstavba transformátorů od nás ovšem jen odstrkuje přebytečnou elektřinu, nic víc. Až totéž vybudují i naši sousedé, budou síly zase vyrovnané. Je to tedy jen jakási přetlačovaná,“ uvedl Karel Noháč. „Z čistě fyzikálních důvodů mohou vést aktuální trendy v energetice k několika nepříjemným rizikům: mnohonásobným častým rozpadům soustavy a také výkyvům v parametrech kvality elektřiny, zejména ve velikosti napětí.“

Je tedy třeba vyvinout sofistikovanější regulační a kompenzační systémy a samozřejmě také vybudovat nové záložní zdroje. A to nebude zadarmo…

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: komerční tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

22:20 Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji

Návštěvníci světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji si v rámci rotační expozice eForce Driverless DV.01 o…