Jen málokdy je tak snadné najít na setkání odborníků nějakou sjednocující linii, která se prolíná všemi přednáškami a panelovými diskuzemi. Loňské Energetické fórum postavilo energetiku do pozice partnera pro život. Řeč byla o tzv. zimním balíčku Evropské komise, surovinové politice ČR, zbrklém opouštění uhlí i celkové transformaci krajiny narušené těžbou.

Nad každým tématem jako by se vznášelo stejné memento: máme k dispozici zdroje a je jen na nás, jak inovativně a efektivně je dokážeme využít. Protože důraz byl kladen především na vodu, zelenou elektřinu a samozřejmě lithium, konference se klidně mohla jmenovat Zkrocení zdrojů budoucnosti.

Zkrocení vody

„Všechny civilizace v dějinách vyschly. My jsme mladá generace a děláme všechno pro to, abychom vyschli také,“ uvedl Jan Pokorný z třeboňské výzkumné společnosti ENKI na začátku svého příspěvku o využití potenciálu budoucí jezerní krajiny v severozápadních Čechách. A sál mu visel na rtech, protože jeho řeč byla vizionářská, v rámci energetiky poněkud netradiční a zároveň dostatečně odborně podložená.

„Stín vegetace je k nezaplacení,“ okomentoval Jan Pokorný extrémní teplotní rozdíl 50 °C naměřený v Turkmenistánu. Srovnání se týkalo písku se zelení a bez ní.