Živnostenský list si opatřují nejen ti, kdo se chtějí jako samostatní podnikatelé živit, ale často i lidé, kteří si jen občas chtějí nějakou činností přivydělat vedle zaměstnání. Pro placení zdravotního pojištění je zásadní, zda je hlavním zdrojem příjmu zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost. Pokud je to zaměstnání, odvádí měsíčně pojištění zaměstnavatel. Jestliže ale zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc, zákon o pojistném na zdravotním pojištění pohlíží na lidi s živnostenským listem pouze jako na osoby samostatně výdělečně činné, s čímž se pojí povinnost uhradit v daném měsíci minimální zálohu na pojistné. Tuto „odvrácenou stranu“ si řada lidí s živnostenským oprávněním neuvědomuje a překvapení bývají hlavně ti, kdo sice živnostenský list mají, ale žádné příjmy jim z podnikatelské činnosti neplynou.

Na ombudsmanku se například obrátila žena, která byla zaměstnaná a současně měla i živnostenský list, i když žádnou samostatnou výdělečnou činnost neprováděla a neměla z ní příjmy. Uprostřed měsíce změnila zaměstnání – ve starém skončila v pátek, do nového nastoupila v pondělí. Dva kalendářní dny v měsíci tak nebyla zaměstnaná. Z pohledu zákona jí proto vznikla povinnost zaplatit za daný měsíc minimální zálohu na pojistné.