Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by totiž neměl přesahovat pět až sedm stupňů. Klimatizace se také může stát místem, odkud se šíří do okolí infekce. To hrozí v případě, že se filtry neudržují v čistotě, varují na webu odborníci.

"Na výparníku klimatizace, který slouží k ochlazování vzduchu nasávaného ventilátorem z okolí a zbavovaného nečistot průchodem přes pylový filtr, se vlivem teplotních rozdílů sráží atmosférická vlhkost, která vytváří ideální prostředí pro tvorbu mikroorganizmů a plísní," vysvětlují odborníci.

Klimatizace snižuje vlhkost vzduchu, a tak vysušuje nosní sliznice. Zdravou sliznici dýchacích cest pokrývá vrstvička hlenu, která ji chrání proti vpádu virů. U lidí, kteří pobývají v klimatizovaných místnostech častěji, se však tato ochranná vrstva vysušuje a riziko nákazy stoupá. Kromě klimatizace může způsobit zdravotní problémy i větrák na pracovním stole, který žene vzduch přímo na člověka. Vysušuje pokožku a způsobuje pálení očí. Větráky by neměly směřovat proud přímo na člověka, ale protáčet vzduch v místnosti, to navodí pocit úlevy. Klimatizace může kromě osvěžení způsobit i nachlazení.

Některým lidem vadí, že klimatizace a větráky hlučí a že si v klimatizované místnosti nemohou otevřít okno. Je to zčásti i psychická reakce, v uzavřené místnosti mají pocit, že jsou v kleci. V kancelářích, úřadech či obchodních centrech obvykle není možné klimatizaci kvůli několika nespokojencům vypnout. Pro tento případ radí odborníci vybavit se svetrem a teplými ponožkami.

Rychlé přechody ze zimy do tepla tělo nezvládá. Nejen pobyt, ale i odchod z klimatizovaného prostoru může být pro organismus zátěží. Tělu totiž hrozí teplotní šok. Termoregulace lidského těla nezvládne velké teplotní výkyvy. Proto, než se člověk vydá z klimatizovaného prostoru do horkých ulic, měl by chvíli setrvat v místě bez klimatizace, například na chodbě, a napít se ne příliš studené minerálky.