"Mohlo by to být stanoveno s platností od určitého data," řekl novinářům předseda sdružení Mladí lékaři Martin Švestka. Sdružení podporuje iniciativu Děkujeme, odejdeme.
Pokud se podle sdružení nezlepší platové poměry začínajících lékařů, absolventi medicíny si buď vyberou privátní praxe, nebo odejdou do zahraničí. Trápí je nejen nízké nástupní platy, ale i atestační praxe.
Lékařské odbory žádají zvednutí příjmů na 1,5 až trojnásobek průměrného platu podle kvalifikace a praxe. Ministr Leoš Heger jim nabídl dvě miliardy korun, dohoda ale padla na podmínce, že se budou moct do nemocnic vrátit všichni z 3800 lékařů, kteří v nátlakové akci podali výpovědi. Podle šéfa lékařské komory Milana Kubka by nabízené dvě miliardy znamenaly navýšení hodinové mzdy o 15 až 50 korun. Podle ministra by tak stoupla roční hrubá mzda lékaře o 100.000.
Nástupní plat absolventa medicíny je zhruba 17.000 až 18.000 korun. Podle Švestky je ale ještě horší, že po atestacích, které si musí lékaři z části platit sami, se jejich plat po šesti letech zvedá jen o necelých šest tisíc korun. Část mladých lékařů to řeší přesčasy, s rodinným životem tak ale tito třicátníci počítat nemohou, soudí Švestka. Na systému dalšího vzdělávání mladým lékařům vadí i smlouvy, kterými se musejí upsat nemocnicím pod statisícovými sankcemi na několik let.
Stejně jako ministr si sdružení myslí, že peníze lze získat změnou zdravotní politiky. "Místo do technologií, budov a léků je třeba investovat do personálu, lékař určí diagnózu," uvedl Švestka. Česká republika šla podle něj v posledním období cestou investic do nejmodernějších technologií a šetřila na personálu. Podíl nákladů na mzdy z celkových výdajů na zdravotnictví je v Česku menší než v sousedním Německu nebo Rakousku. Z 286 miliard korun šlo loni na platy 26 miliard korun, z toho přímo na platy v nemocnicích devět miliard korun.
Jako řešení vidí mladí lékaři dohodu na navýšení platů nemocničních lékařů, a to nezávisle na chystaných reformách, které mají znamenat úspory na straně technologií a léků.
(mb,ČTK,foto:archiv)
Pokud se podle sdružení nezlepší platové poměry začínajících lékařů, absolventi medicíny si buď vyberou privátní praxe, nebo odejdou do zahraničí. Trápí je nejen nízké nástupní platy, ale i atestační praxe.
Lékařské odbory žádají zvednutí příjmů na 1,5 až trojnásobek průměrného platu podle kvalifikace a praxe. Ministr Leoš Heger jim nabídl dvě miliardy korun, dohoda ale padla na podmínce, že se budou moct do nemocnic vrátit všichni z 3800 lékařů, kteří v nátlakové akci podali výpovědi. Podle šéfa lékařské komory Milana Kubka by nabízené dvě miliardy znamenaly navýšení hodinové mzdy o 15 až 50 korun. Podle ministra by tak stoupla roční hrubá mzda lékaře o 100.000.
Nástupní plat absolventa medicíny je zhruba 17.000 až 18.000 korun. Podle Švestky je ale ještě horší, že po atestacích, které si musí lékaři z části platit sami, se jejich plat po šesti letech zvedá jen o necelých šest tisíc korun. Část mladých lékařů to řeší přesčasy, s rodinným životem tak ale tito třicátníci počítat nemohou, soudí Švestka. Na systému dalšího vzdělávání mladým lékařům vadí i smlouvy, kterými se musejí upsat nemocnicím pod statisícovými sankcemi na několik let.
Stejně jako ministr si sdružení myslí, že peníze lze získat změnou zdravotní politiky. "Místo do technologií, budov a léků je třeba investovat do personálu, lékař určí diagnózu," uvedl Švestka. Česká republika šla podle něj v posledním období cestou investic do nejmodernějších technologií a šetřila na personálu. Podíl nákladů na mzdy z celkových výdajů na zdravotnictví je v Česku menší než v sousedním Německu nebo Rakousku. Z 286 miliard korun šlo loni na platy 26 miliard korun, z toho přímo na platy v nemocnicích devět miliard korun.
Jako řešení vidí mladí lékaři dohodu na navýšení platů nemocničních lékařů, a to nezávisle na chystaných reformách, které mají znamenat úspory na straně technologií a léků.
(mb,ČTK,foto:archiv)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
