Průjem bývá většinou signálem jiné nemoci nebo obrannou reakcí našeho organismu při narušení trávicího ústrojí, zejména střev, ale i žaludku, slinivky a jater.
Projevuje se častou stolicí (více než 3 denně), většinou řídkou až vodnatou. Při podrážení trávicího traktu dochází ke zrychlení pohybu střev, nedostatečnému trávení a vstřebávání živin. Střeva nejsou schopna vstřebat tekutiny, které jsou obsažené ve strávené potravě, a tyto přebytky tělo vyloučí ven.
Průjmová onemocnění se dělí podle délky trvání obtíží a jejich příčiny na akutní a chronická.
Akutní průjem postihuje člověka náhle a na krátkou dobu, maximálně 14 dní. Způsobit jej mohou viry nebo bakterie, které napadají trávicí ústrojí. V některých případech může být příčinou onemocnění výskyt parazitů v lidském těle.
Bakteriální průjmy postihnou člověka zpravidla náhle. Přidat se může i horečka, celková slabost, zvracení a bolesti břicha. V některých případech se může ve stolici objevit i krev. Bakterie, které se dostanou do trávicího ústrojí, poškodí buňku. Ta pak není schopna do sebe vstřebávat tekutiny. Bakterie v ní může způsobit zánět a nadměrnou sekreci.
S bakteriálními průjmy se mohou setkat lidé nejen při pobytu v zahraničí a exotických zemích, ale i doma. Zdrojem nákazy je nevhodná strava, například příliš kořeněná jídla, velké množství tuku použité při přípravě jídla a podobně. Častým zdrojem bakterií jsou také kontaminované kostky ledu nebo voda, nepasterizované mléčné výrobky, málo tepelně upravené maso a ovoce bez slupky.
Chronické průjmové onemocnění vyžaduje důkladné lékařské vyšetření s cílem odhalit přesnou příčinu nemoci. Příčinou dlouhodobého průjmu bývá nejčastěji tzv. dráždivý tračník, který se projevuje poruchami vyprazdňování. Nemocní trpí zácpou nebo průjmem, který trvá déle než 2 týdny. Dlouhodobé střevní obtíže mohou signalizovat mnohem závažnější onemocnění, například rakovinu tlustého střeva a konečníku, alergii na lepek, cukrovku a mnoho dalších.
Pro řadu lidí není průjem jen akutní příhoda, ale trpí jím celoročně. Toto chronické onemocnění se vyskytuje zejména u lidí žijících v západních zemích. V USA postihuje asi např. 5 % populace. Mohou jím trpět pacienti s Crohnovou nemocí nebo lidé po operaci žaludku, střeva nebo žlučníku.
Jeho vznik mohou zapříčinit i některé léky (antibiotika, léky obsahující hořčík, upravující vysoký tlak, přípravky proti překyselení žaludku, léky užívané při kloubních zánětech a projímadla).
Průjmové onemocnění bez ohledu na příčinu není dobré podceňovat. Je vhodné se poradit s lékařem, zejména pokud:
Průjem v jeho počátcích řeší většina pacientů samoléčbou. Pokud člověka postihne, je třeba dodržovat určitá režimová opatření. Neměl by zapomínat doplňovat ztracené tekutiny a minerály. Vhodné jsou neslazené čaje, nesycené minerální vody nebo iontové nápoje. Sůl ve více osolené polévce doplní chybějící draslík. Součástí léčby by měla být i strava bohatá na vitamíny a minerály, která však nezatíží trávicí ústrojí. V rámci diety je vhodné zvolit suchary, piškoty, banány nebo rýžový odvar. Jakmile se zdravotní stav pacienta zlepší, může do svého jídelníčku zařadit také vařené brambory, vařené nebo dušené bílé maso atd.
Léčbu průjmů je možné řešit i prostřednictvím volně prodejných léků. Protože není často známa příčina onemocnění, tedy není zřejmé, zda se jedná o průjem virový nebo bakteriální, je vhodné vybrat pro pacienta takovou léčbu, která funguje na všechny typy průjmu. Je vhodné použít přípravky, které působí na přírodní bázi, dokážou navázat toxické látky, nezrychlují ani nezpomalují trávení, mají minimální nežádoucí účinky, protože se nevstřebávají. Léčivé přípravky by však neměly barvit stolici. Krev ve stolici totiž může upozornit na vážnější onemocnění.
Průjem patří k nemocem, které jsou pro každého člověka velmi nepříjemné nejen svými projevy, ale i tím, že dokážou pacienta na několik dní zcela vyřadit z běžného života. Nejlepším způsobem, jak průjmu předcházet, je jeho důsledná prevence a dodržování hygineických zásad.
Na článku se odborně podílel MUDr. Marek Beneš.
Projevuje se častou stolicí (více než 3 denně), většinou řídkou až vodnatou. Při podrážení trávicího traktu dochází ke zrychlení pohybu střev, nedostatečnému trávení a vstřebávání živin. Střeva nejsou schopna vstřebat tekutiny, které jsou obsažené ve strávené potravě, a tyto přebytky tělo vyloučí ven.
Průjmová onemocnění se dělí podle délky trvání obtíží a jejich příčiny na akutní a chronická.
Akutní průjem postihuje člověka náhle a na krátkou dobu, maximálně 14 dní. Způsobit jej mohou viry nebo bakterie, které napadají trávicí ústrojí. V některých případech může být příčinou onemocnění výskyt parazitů v lidském těle.
Bakteriální průjmy postihnou člověka zpravidla náhle. Přidat se může i horečka, celková slabost, zvracení a bolesti břicha. V některých případech se může ve stolici objevit i krev. Bakterie, které se dostanou do trávicího ústrojí, poškodí buňku. Ta pak není schopna do sebe vstřebávat tekutiny. Bakterie v ní může způsobit zánět a nadměrnou sekreci.
S bakteriálními průjmy se mohou setkat lidé nejen při pobytu v zahraničí a exotických zemích, ale i doma. Zdrojem nákazy je nevhodná strava, například příliš kořeněná jídla, velké množství tuku použité při přípravě jídla a podobně. Častým zdrojem bakterií jsou také kontaminované kostky ledu nebo voda, nepasterizované mléčné výrobky, málo tepelně upravené maso a ovoce bez slupky.
Chronické průjmové onemocnění vyžaduje důkladné lékařské vyšetření s cílem odhalit přesnou příčinu nemoci. Příčinou dlouhodobého průjmu bývá nejčastěji tzv. dráždivý tračník, který se projevuje poruchami vyprazdňování. Nemocní trpí zácpou nebo průjmem, který trvá déle než 2 týdny. Dlouhodobé střevní obtíže mohou signalizovat mnohem závažnější onemocnění, například rakovinu tlustého střeva a konečníku, alergii na lepek, cukrovku a mnoho dalších.
Pro řadu lidí není průjem jen akutní příhoda, ale trpí jím celoročně. Toto chronické onemocnění se vyskytuje zejména u lidí žijících v západních zemích. V USA postihuje asi např. 5 % populace. Mohou jím trpět pacienti s Crohnovou nemocí nebo lidé po operaci žaludku, střeva nebo žlučníku.
Jeho vznik mohou zapříčinit i některé léky (antibiotika, léky obsahující hořčík, upravující vysoký tlak, přípravky proti překyselení žaludku, léky užívané při kloubních zánětech a projímadla).
Průjmové onemocnění bez ohledu na příčinu není dobré podceňovat. Je vhodné se poradit s lékařem, zejména pokud:
- průjem trvá déle než 5 dní a provází jej vysoké horečky a zvracení,
- se objeví ve stolici příměsi krve,
- se průjem objeví u kojenců a batolat,
- dlouhodobě trápí starší osoby a malé děti,
- dochází k rychlé dehydrataci, hlavně u starších osob a malých dětí. Nebezpečnou zdravotní komplikací je také rychlý úbytek životně důležitých minerálů. U pacientů s dlouhodobým průjmem dochází k významnému úbytku na váze, který může vést až k podvýživě.
Průjem v jeho počátcích řeší většina pacientů samoléčbou. Pokud člověka postihne, je třeba dodržovat určitá režimová opatření. Neměl by zapomínat doplňovat ztracené tekutiny a minerály. Vhodné jsou neslazené čaje, nesycené minerální vody nebo iontové nápoje. Sůl ve více osolené polévce doplní chybějící draslík. Součástí léčby by měla být i strava bohatá na vitamíny a minerály, která však nezatíží trávicí ústrojí. V rámci diety je vhodné zvolit suchary, piškoty, banány nebo rýžový odvar. Jakmile se zdravotní stav pacienta zlepší, může do svého jídelníčku zařadit také vařené brambory, vařené nebo dušené bílé maso atd.
Léčbu průjmů je možné řešit i prostřednictvím volně prodejných léků. Protože není často známa příčina onemocnění, tedy není zřejmé, zda se jedná o průjem virový nebo bakteriální, je vhodné vybrat pro pacienta takovou léčbu, která funguje na všechny typy průjmu. Je vhodné použít přípravky, které působí na přírodní bázi, dokážou navázat toxické látky, nezrychlují ani nezpomalují trávení, mají minimální nežádoucí účinky, protože se nevstřebávají. Léčivé přípravky by však neměly barvit stolici. Krev ve stolici totiž může upozornit na vážnější onemocnění.
Průjem patří k nemocem, které jsou pro každého člověka velmi nepříjemné nejen svými projevy, ale i tím, že dokážou pacienta na několik dní zcela vyřadit z běžného života. Nejlepším způsobem, jak průjmu předcházet, je jeho důsledná prevence a dodržování hygineických zásad.
Na článku se odborně podílel MUDr. Marek Beneš.
ml,foto:archiv
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
