Největší skupinu (asi 75 % případů) tvoří takzvané primární bolesti hlavy (například migrény, tenzní bolesti hlavy, chronické bolesti hlavy, cluster headache a další), na kterých se většinou nepodílí jiná onemocnění. Primární bolesti hlavy se spolu s cukrovkou, obezitou, vysokým krevním tlakem, srdečním infarktem nebo mozkovou mrtvicí označují někdy také jako civilizační choroby. Sekundární bolesti hlavy doprovází většinou jiné onemocnění.
PRIMÁRNÍ BOLESTI HLAVY
Migréna
První projevy se mohou vyskytnout v kterémkoliv věku. V posledních letech dochází k posunu výskytu migrény do stále mladších věkových skupin. Projevuje se pulzující bolestí na jedné polovině hlavy (nejvíce v oblasti čela, oka, na jednom spánku), někdy s vizuálními poruchami. Záchvat bolesti hlavy při migréně trvá obvykle 4–72 hodin, je doprovázen nesnášenlivostí světla, hluku nebo pachů, a může být doprovázen pocitem "špatně od žaludku", nezřídka přímo zvracením.
Někdy bolestem předchází tzv. aura (předzvěst). „Uvidíte několik minut zrakový vjem v určité části zorného pole. Oblast se bude lesknout, blikat, vlnit, třpytit apod. Po několika minutách zmizí a současně či v krátké době nastupuje bolest,“ popisuje MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D. z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
V léčbě migrény začneme nejprve tím, co můžeme sami ovlivnit – například: úprava životního stylu, klidový režim, relaxace, obklady. Akutní léčba migrény (medikamentózní) je léčba analgetiky nebo tzv. triptany – tedy léky užívané k zastavení migrenózního záchvatu. U pacientů s těžkými nebo častými záchvaty je indikována tzv. profylaktická (preventivní) léčba.
Tenzní bolesti hlavy
Příznaky tenzních bolestí jsou tupá bolest a někdy i zvýšené napětí svalů hlavy a krku. Bolesti jsou tlakové nebo svíravé, obvykle bez dalších somatických příznaků a trvají od půl hodiny do několika dnů a nezhoršují se fyzickou aktivitou.
Příčinou těchto bolestí bývá především stres, deprese, každodenní spory, ale také práce u počítače, dlouhotrvající psaní a čtení, které vyvolávají poruchu spočívající ve změně napětí a prokrvení krčních a šíjových svalů.
„Tenzní bolesti zejména zpočátku mohou dobře reagovat na nesteroidní analgetika. Tyto léky vedou často ke krátkodobé úlevě. Zásadní význam má změna životního stylu, relaxace a psychoterapie,“ uvádí MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D. z Neurologické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK.
Chronické denní bolesti hlavy
Jedná se o bolesti hlavy trvající průměrně déle než 15 dní v měsíci a jednotlivé ataky trvají déle než 4 hodiny. Rizikové faktory pro vznik každodenní bolesti hlavy jsou: nadužívání analgetik (zejména analgetik kombinovaných s centrálně působícími látkami, např. kodeinem), poruchy osobnosti (sklony k depresi, k úzkosti), vnější stresující faktory (v rodině, v zaměstnání) a menopauza.
Psali jsme:
Prevence migrény a tenzních bolestí hlavy
U osob trpících bolestmi hlavy se velmi často ukáže, že podobné potíže měl nebo má i jejich rodič nebo sourozenec. Na vzniku migrény se tedy zcela jistě podílí dědičnost. Pokud postižená osoba má migrénu 1–2x za měsíc nebo dokonce za rok a s úspěchem používá akutní medikaci (triptany), pak není jeho kvalita života většinou výrazně postižena. „Vzácná není migréna vázaná na menstruační cyklus. Proto některé ženy používají pravidelně profylakticky triptany nebo jiné medikamenty. Také hormonální antikoncepce může mít negativní i pozitivní vliv na počet záchvatů migrény,“ vysvětluje MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D. z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Někteří pacienti však mají tenzní anebo migrenózní bolesti hlavy několikrát za týden nebo téměř každý den a mohou se střídavě objevovat u téhož jedince. Častý výskyt bolestí a jejich vysoká intenzita se pak vzájemně prolíná s mnohými aktivitami v soukromém i pracovním životě. Nemocní pro bolesti mnohdy řadu povinností nezvládají, kupí se jim další a omezují svoje volnočasové aktivity. U takových pacientů se bolest postupně stává nedílnou součástí jejich života a velmi často se bojí dalšího záchvatu. Není vzácností, že osoby předvídající další výskyt bolesti, užívají léky pro akutní léčbu „preventivně“ ještě před jejich předpokládaným výskytem. Časté užívání analgetik a triptanů ale vede ke snižování jejich účinnosti a může se podílet na vzniku chronických bolestí hlavy.
Bolí vás hlava? Veďte si deník
Pokud se počet záchvatů migrén nebo tenzních bolestí zvyšuje anebo stoupá intenzita jejich bolesti, prodlužuje se jejich trvání, snižuje se účinek léčby nebo stoupá spotřeba léků, je vhodné vést si deník. Do deníku zaznamenáváme období výskytu bolesti (ráno, dopoledne, odpoledne, v noci), druh a intenzitu bolesti, množství a účinnost léku, okolnosti výskytu bolesti (např. změny počasí, spánková deprivace, konflikty nebo jiné stresující podněty). „Pacienti jsou většinou překvapeni počtem záchvatů a vysokou spotřebou málo účinkujících léků. Z deníku je možné vyčíst řadu pro pacienta na první pohled nesrozumitelných informací. Například bolesti se vyskytují téměř denně, a pak se objeví týden bez bolestí,“ uvádí MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D. z Neurologické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK a doplňuje: „Zpětně se ukáže, že v té době dotyčná osoba byla na dovolené nebo byla nucena řešit náročnou, důležitou nebo neodkladnou záležitost.“
Jiným příkladem jsou víkendové bolesti hlavy u osoby intenzivně pracující od pondělí do pátku a v době, kdy poleví pracovní nastavení, organismus zareaguje touto bizarní a těžko pochopitelnou reakcí. Bolesti hlavy jsou častým problémem nejen workoholiků, ale i osob žijících zdánlivě spokojeným stereotypním životem (mateřská dovolená, zaměstnání bez možnosti realizace).
Bez umění relaxace a volnočasových aktivit to nejde
Obecně se ukazuje, že časté migrény a tenzní bolesti signalizují, že duševní zdraví není v pořádku. Na stres může organismus reagovat i jinými tělesnými příznaky jako jsou bolesti břicha, vředová choroba, závratě, astmatické záchvaty a podobně. Za účinnou prevenci se považuje řešení vyvolávajících faktorů. Pokud se tyto zátěžové faktory nedají odstranit (změna zaměstnání, redukce povinností, rozchod s nevyhovujícím partnerem), tak je nutné změnit k nim postoj a to tak, aby stres postiženého nezatěžoval více než je nezbytně nutné (nemoc v rodině, péče o postiženou osobu, nedostatek financí).
V překonání bolestí hlavy, ale i jiných duševních a tělesných obtíží, pomáhají i různé volnočasové nebo relaxační aktivity. Záleží na povaze daného jedince. „Někteří lidé preferují kulturní vyžití, jiní různé relaxační techniky nebo aerobní sporty. Pokud se jim dovede jedinec věnovat pravidelně a v dostatečné míře, pozitivní výsledek se jistě dostaví, zejména pokud jsou provozovány mimo domov a zaměstnání,“ říká MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D. z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK. Než si nemocný na tento režim zvykne, je vhodné si všechny příjemné aktivity zapisovat do deníku. V indikovaných případech je možné tíživou situaci usnadnit podáváním některých léků (antidepresiva, antiepileptika), které mohou mít i vlastní profylaktický účinek. Je však důležité si uvědomit, že pokud si postižení sami sebe nebudou dostatečně vážit a nepřehodnotí svůj postoj k životu, účinky léků budou jen malé nebo krátkodobé.
SEKUNDÁRNÍ BOLESTI HLAVY
„Sekundární bolesti hlavy jsou na rozdíl od primárních bolestí hlavy vyvolány známou příčinou a jsou vždy varovným příznakem jiného onemocnění,“ upozorňuje MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D. z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK. Jde o velice různorodou skupinu bolestí hlavy jak po stránce lokalizace, intenzity, frekvence a závažnosti od naprosto banální příčiny až po nejzávažnější, někdy i fatálně končící stavy.
Mezi tzv. varovná znamení řadíme např.
· bolest hlavy spojenou s úrazem hlavy nebo krku,
· bolest spojenou s lebečním, krčním, žilním onemocněním,
· bolest během nebo po ukončení užívání různých látek (alkohol, analgetika, abstinenční příznaky),
· bolest spojenou s poruchami metabolismu,
· bolest v souvislosti s onemocněním lebky, krku, očí, zubů nebo záněty dutin.
Řádně vyšetřena by měla být každá bolest hlavy!
Pokud se bolest hlavy často opakuje, je nutné problém konzultovat s lékařem. „Podrobný rozhovor zahrnující okolnosti vzniku a průběh vašich obtíží pomůže lékaři k určení správné diagnózy. Bolest hlavy je často spojena s celou řadou doprovodných příznaků,“ vysvětluje MUDr. Jiří Klempíř, Ph.D. z Neurologické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK.
Laboratorní vyšetření při bolestech hlavy: sedimentace, biochemické vyšetření krve, krevní obraz, rentgen lebky, případně krční páteře, CT nebo magnetická rezonance. Elektroencefalografie (EEG) má být v dnešní době indikována jen ve zvláštních případech (především při podezření epilepsii nebo encefalitidu). Dalším vyšetřením může být ultrazvukové vyšetření karotid a vertebrálních tepen nebo také lumbální punkce.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
