Většina bolestí hlavy je takzvaně idiopatických, to je bez zjevné či známé příčiny. Můžeme říci,že bolest hlavy je udržována a spouštěna změnou mozkového chemismu, krevního zásobení, tlaku, hormonálních hladin a úrovní okysličování. Ve hře je řada intervenujících proměn, od aktuálního stavu molekul přes buňky, tkáně,orgány a celý organismus.

Tyto změny bývají vyvolávány a zapojeny do hry o pohodu a trápení i mnoha faktory ze sociálního prostředí, jako je například meziosobní napětí, problémy, potlačované emoce, konflikty, stresy, frustrace. Bolest hlavy může manifestovat i místo, čas i situace, ve které už kdysi proběhla. Jedná se o habituální, tj. o návykové a naučené bolesti.

Velmi často přechází „obyčejná“ bolest hlavy v migrénu. První záchvat migrény pozorujeme nejčastěji v dětství či v pubertě, kupodivu dříve u chlapců než dívek.

Migréna je chronické, celoživotní onemocnění, u nějž četnost záchvatů a jejich intenzita kolísá v průběhu věku.
Diagnóza se stanovuje na základě osobní, rodinné, pracovní a sociální anamnézy. Kontroluje se krevní tlak, provádí se vyšetření neurologické a oftalmologické, ke kterému patří vyšetření pozadí, visus, nitrooční tlak. Dále se používají metody jakými jsou EEG, RTG lebky a krční páteře, CT a MR mozku.

Pacient trpící migrénou je bledý, má unavený výraz v obličeji, bolestivé grimasy, je světloplachý. Chuť k jídlu je snížená, objevuje se nevolnost, nauzea, zvracení. Pokud bolest včas nezachytíme,  postupně se rozvíjí stává se intenzivnější, bodavá, pulzující a dokáže vyřadit pacienta z jakékoli činnosti nebo jej  významně omezit.

Léčba migrény je velmi zdlouhavá, trvá mnohdy mnoho měsíců až let. Cílem moderní léčby je ukončení migrenózního záchvatu za použití léků, jakými jsou betablokátory, antiepilektika, tricyklická antidepresiva a jiné. Při málo frekventovaných  záchvatech lze doporučit analgetika či nesteroidní antiflogistika, například Paracetamol, Metamizol, Ibuprofen, Indometacin.

K dalším metodám zvládnutí migrény patří přírodní léky, mezi které  řadíme například kopretinu řimbabu, která může zabránit záchvatům migrény. Také bylinné čaje s obsahem máty, dobromysli, majoránky či guarany mohou úspěšně pomoci případně alespoň záchvat zmírnit.

Masáže a akupresura pomáhají ke snížení napětí ve svalech, při masážích lze použít také aromatické oleje. Mnohým pacientům pomáhá také akupunktura a autosugesce.
Pacienta se snažíme vést v oblasti  správného životního stylu. Každý člověk, který trpí migrénou, by se měl vyvarovat určitých činností a dodržovat pravidelný denní režim. Neměl by například měnit čas, kdy vstává a chodí spát.

Spouštěčem záchvatu však může být jak nedostatek, tak i nadbytek spánku. Je vhodné se pohybovat co nejvíce na čerstvém vzduchu, nevhodný je pobyt v dusných, zakouřených místnostech, nedoporučuje se  pobývat na prudkém slunci či ve velkém chladu.
Je nutné vyvarovat se nadměrného hluku a světelných efektů a pokusit se vyhnout stresu, což v dnešním uspěchaném světě není jednoduché.
Pravidelné cvičení, kterým se uvolňuje krční páteř je skvělý pomocník při zvládnutí bolestí. Doporučuje se zejména plavání.

Pokud se naučíme určité relaxační techniky a včas a správně je použijeme, mnohdy záchvatu zabráníme. Máme-li naordinovanou medikamentózní léčbu léky pravidelně užíváme, naučíme se je mít neustále u sebe a vezmeme je okamžitě, když cítíme, že „nastupuje“ bolest. Pokud je to možné, měli bychom ulehnout do klidné, vyvětrané a temné místnosti. Vyvarujeme se fyzické činnosti.

Mezi „spouštěče“ migrenózních záchvatů patří také naše strava. Příliš studené nebo teplé nápoje, alkohol,  jogurt, šlehačka, máslo, mléko, některé sýry zejména aromatické, arašídy, sezamová a dýňová semínka, káva a čokoláda. Velmi nutné je dodržovat pravidelný pitný režim.

Ženy je nutno upozornit na zvýšené nebezpečí migrenózních stavů v období před menstruací a při užívání antikoncepce.