Ve většině případů se jedná o migrénu, tenzní bolesti hlavy, nebo může jít o banální komplikaci při poruše dynamiky krční páteře, viróze, dehydrataci, po alkoholovém excesu, přepracování apod. Bolesti hlavy však mohou být varovným příznakem závažného a i život ohrožujícího onemocnění (cévní mozková příhoda, neuroinfekce, nitrolební expanze). Pokud se však bolest hlavy často opakuje nebo trvá dlouho, je nutné konzultovat problém s lékařem.

Největší skupinu (asi 75%) tvoří takzvané primární bolesti hlavy (například migrény, tenzní bolesti hlavy, chronické bolesti hlavy, cluster headache a další), na kterých se většinou nepodílí jiné onemocnění. Primární bolesti hlavy se spolu s cukrovkou, obezitou, vysokým krevním tlakem, srdečním infarktem nebo mozkovou mrtvicí označují někdy také jako civilizační choroby. Sekundární bolesti hlavy doprovází většinou jiné onemocnění.

Primární bolesti

Migréna

• První projevy se mohou vyskytnout v kterémkoliv věku. V posledních letech dochází k posunu výskytu migrény do stále mladších věkových skupin. Projevuje se pulzující bolestí na jedné polovině hlavy (nejvíce v oblasti čela, oka, na jednom spánku), někdy s vizuálními poruchami. Záchvat bolesti hlavy při migréně trvá obvykle 4-72 hodin, je doprovázen nesnášenlivostí světla, hluku nebo pachů, a může být doprovázen pocitem "špatně od žaludku", nezřídka přímo zvracením.
• Někdy bolestem předchází tzv. aura (předzvěst). Uvidíte několik minut zrakový vjem v určité části zorného pole. Oblast se bude lesknout, blikat, vlnit, třpytit apod. Po několika minutách zmizí a současně či v krátké době nastupuje bolest.
• V léčbě migrény začneme nejprve tím, co můžeme sami ovlivnit – například: úprava životního stylu, klidový režim, relaxace, obklady. Akutní léčba migrény (medikamentózní) je léčba analgetiky nebo tzv. triptany - tedy léky užívané k zastavení migrenózního záchvatu. U pacientů s těžkými nebo častými záchvaty je indikována profylaktická léčba.

Tenzní bolesti hlavy
Příznaky tenzních bolestí jsou tupá bolest a někdy i zvýšené napětí svalů hlavy a krku. Bolesti jsou tlakové nebo svíravé, obvykle bez dalších somatických příznaků a trvají od půl hodiny do několika dnů a nezhoršují se fyzickou aktivitou.
Příčinou těchto bolestí bývá především stres, deprese, každodenní spory, ale také práce u počítače, dlouhotrvající psaní a čtení, které vyvolávají poruchu spočívající ve změně napětí a prokrvení krčních a šíjových svalů.
Tenzní bolesti zejména zpočátku mohou dobře reagovat na nesteroidní analgetika. Tyto léky vedou často ke krátkodobé úlevě. Zásadní význam má změna životního stylu, relaxace a psychoterapie.

Chronické denní bolesti hlavy
Jedná se o bolesti hlavy trvající průměrně déle než 15 dní v měsíci a jednotlivé ataky trvají déle než 4 hodiny. Rizikové faktory pro vznik každodenní bolesti hlavy jsou: nadužívání analgetik (zejména analgetik kombinovaných s centrálně působícími látkami, např.  kodeinem), poruch osobnosti (sklony k depresi, k úzkosti), vnější stresující faktory (v rodině, v zaměstnání) a menopauza.

Sekundární bolesti hlavy

• Sekundární bolesti hlavy jsou na rozdíl od primárních bolestí hlavy vyvolány známou příčinou a jsou vždy varovným příznakem jiného onemocnění. Jde o velice různorodou skupinu bolestí hlavy jak po stránce lokalizace, intenzity, frekvence a závažnosti od naprosto banální příčiny až po nejzávažnější, někdy i fatálně končící stavy.
• Mezi tzv. varovná znamení řadíme např. bolest hlavy spojenou s úrazem hlavy nebo krku, bolest spojenou s lebečním, krčním, žilním onemocněním, bolest během nebo po ukončení užívání různých látek (alkohol, analgetika, abstinenční příznaky), poruchami metabolismu, bolest v souvislosti s onemocněním lebky, krku, očí, zubů nebo záněty dutin.

Řádně vyšetřena by měla být každá bolest hlavy!

• Pokud se bolest hlavy často opakuje je nutné problém konzultovat s lékařem. Podrobný rozhovor (okolnosti vzniku a průběh Vašich obtíží) pomůže lékaři k určení správné diagnózy. Bolest hlavy je často spojena s celou řadou doprovodných příznaků.
• Laboratorní vyšetření při bolestech hlavy: sedimentace, biochemické vyšetření krve, krevní obraz, rentgen lebky, případně krční páteře, CT nebo magnetická rezonance. Elektroencefalografe má být v dnešní době indikována jen ve zvláštních případech (především při podezření epilepsii nebo encefalitidu). Dalším vyšetřením může být ultrazvukové vyšetření karotid a vertebrálních tepen nebo také lumbální punkce.

Bolesti hlavy související s funkčními poruchami pohybového aparátu

• Za funkční poruchy pohybového aparátu jsou označovány poruchy funkce kloubů, svalů a ostatních měkkých tkání, u kterých není primárním důvodem projevu onemocnění organická, strukturální příčina. Tyto obtíže se nejčastěji projevují bolestí pohybového aparátu. Pokud jsou tyto změny v oblasti obličeje, krku a horní hrudní páteře, ale i ve vzdálenějších oblastech, mohou se projevovat i bolestmi hlavy.

Funkční porucha je především projevem chybné řídící funkce (programování). Funkční poruchy pohybového aparátu se nejzřetelněji projevují ve třech vzájemně propojených úrovních:

• a)    v oblasti funkce svalů – svalová nerovnováha (dysbalance);
• b)    v oblasti centrální regulace – poruchy pohybových stereotypů;
• c)    v oblasti funkce kloubů – změny kloubní pohyblivosti (omezení hybnosti nebo hypermobilita).

• Jednotlivé svaly jsou původně určeny buď pro udržování vzpřímené polohy těla (svaly tonické) nebo pro vykonávání určitého pohybu a práce (svaly fázické). Díky sedavému způsobu života a nedostatečným fyziologickým pohybovým aktivitám používáme svaly v nesprávných funkcích. Vznikají tím na jedné straně nadměrně silné a zkrácené svalové skupiny a na straně druhé svalové skupiny nadměrně oslabené. Omezená hybnost, jednostranné zatížení a psychické napětí jsou nejčastěji uváděné příčiny nežádoucích funkčních změn svalového systému.
• Dlouhodobě trvající poruchy funkce pohybového aparátu bývají často příčinou bolestí a při delším trvání způsobují prokazatelné morfologické (strukturální) změny, které dále komplikují centrální řízení.
• Mezi nejčastější příčiny funkčních poruch patří nesprávné provádění základních každodenních činnosti – leh, vstávání, sed, postavování, stoj, chůze, činnosti spojené s předklony, zvedání, přenášení, tlačení a tahání předmětů.
• Velmi dobrým prostředkem k předcházení funkčních poruch eventuelně k jejich korekci jsou tzv. „školy zad“. Odborníci z řad lékařů a fyzioterapeutů se v rámci těchto konceptů snaží vysvětlit příčiny a podstatu bolesti, která souvisí s funkcí pohybového aparátu. Současně instruují zájemce, jak optimalizovat pohyb v nejrůznějších běžných a zátěžových situacích.

Bolesti hlavy spojené s poruchami krční páteře z pohledu neurologa

• Jsou časté, mají různou intenzitu, bolest je typicky v záhlaví, v týlní oblasti, ale kdekoliv v oblasti krční páteře, jejího přechodu do hrudní páteře. Může vystřelovat za oči.
• Bolest z krční páteře může vystřelovat do horních končetin. Pokud do končetiny vystřeluje v přesném pruhu, jde téměř jistě o bolest působenou drážděním nervového kořene. Příčinou tu může být dráždění kořene vyhřezlou meziobratlovou ploténkou nebo kostěným nárůstkem = osteofytem, což je projev degenerace obratle.
  
• Není radno přeceňovat jako příčinu bolesti hlavy porušenou hybnost krční páteře. Tu s ohledem na častý výskyt poruch hybnosti krku v populaci může mít i jinak závažně nemocný člověk (závažné příčiny sekundární bolesti hlavy). Vždy vyšetření neurologem u bolestí hlavy.
• Úrazová porucha míchy na úrovni prvních dvou obratlů je zpravidla s životem neslučitelná - postižení dechových center, v oblasti nižších obratlů dochází ke kvadruplegii (ochrnutí na všechny končetiny či minimálně paraplegii dolních končetin.
• Poúrazové bolesti krční páteře jsou zapříčiněny poúrazovou blokády páteře, je však zapotřebí vyloučit, pokud jsou úporné, zda prvotní RTG vyšetření nepřehlédlo zlomeninu obratle.

Neurolog by měl pacienta obecně vidět vždy, když bolest hlavy krční páteře:
•    je prudká
•    je nepříjemná a neustupuje
•    vystřeluje z krční páteře do hlavy nebo horních končetin
•    je spojena s problémy s chůzí
•    je spojena s poruchou rovnováhy
•    je spojena se změnou chování
•    je spojena s celkově špatným stavem pacienta

Fyzioterapeut by měl pacienta vidět když:
•    je porušená hybnost krční páteře
•    trpí na bolesti při poruše hybnosti krční páteře
•    pacient má migrény
•    dítě či dospívající má opakované záněty mandlí
•    je třeba ovlivnit bolesti místní a vystřelující z krku do hlavy, horních končetin
•    je třeba napravit špatný pohybový stereotyp, držení těla, nevhodné napětí svalů