ČTK to dnes řekl předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger, který od 1. září nastupuje na ministerstvo jako náměstek pro informatiku.
   
V systému IZIP je 1,9 milionu lidí, téměř třetina pojištěnců VZP, třetina všech lékařů, 7000 zdravotnických zařízení a polovina ze dvou stovek nemocnic.
   
"S informačním systémem VZP a IZIP je potřeba počítat do globálního řešení pro ČR, protože to jsou nezanedbatelné subjekty. Mimoto nebude nikdy peněz tolik, abychom mohli něco dělat na zelené louce," řekl Schlanger. Chce zužitkovat peníze a know-how, jež VZP do projektu dala.
   
Systém elektronických zdravotních knížek se rozvíjí v ČR od roku 2002, kdy získal patent Úřadu průmyslového vlastnictví. Evropská unie si IZIP zvolila jako referenční při zavádění této služby v Evropě.
   
VZP minulý týden potvrdila, že jedná s IZIP o převodu 35 procent hlasovacích práv na VZP, chce tak chránit své investice a zájmy v IZIP. Schlanger působí v orgánech VZP a považuje odkup za dobré řešení. "Je to taková zastydlá puberta, vztah VZP a IZIP se měl řešit už dávno," řekl.
   
Na práci státního úředníka se podle svých slov těší, je to pro něj výzva, úplně nová práce, i když také má trochu obavy ze stavu, v jakém ministerstvo v oblasti IT je. "Mám se starat o věci, které jsou zanedbané, tvrdím už 15 let, že se to má udělat," poznamenal. Schlanger soudí, že by se mu to mohlo podařit, protože elektronizaci zdravotnictví má v programovém prohlášení nová vláda i opoziční ČSSD.
   
"Je tu velká míra shody, co je třeba udělat, budeme se teď dohadovat jen o tom, jak to udělat. A toho se nebojím, protože za ty roky mám velmi dobrou komunikaci se spoustou lidí," shrnul.
   
Elektronizace zdravotnictví se v ČR rozbíhala dosud jen zvolna, vedle elektronických zdravotních knížek to je budování centrálního úložiště dat a receptů a příprava elektronických receptů. Nemocnice mají své IT systémy, problém je v tom, že nejsou navzájem propojitelné. Schlanger chce systémy v celém zdravotnictví propojit a vytvořit platformu, na které se informace budou moci vyměňovat a sdílet.
   
"Existuje koncept elektronického zdravotnictví, který vůbec nebyl naplňován, nikdo se mu nevěnoval, utrácely se peníze a nemělo to valný smysl," vysvětlil.
   
Elektronické zdravotnictví by mělo podle Schlangra sloužit lékařům, pacientům a zdravotním pojišťovnám, pro všechny by měly být potřebné informace dostupné. "Měla by skončit praxe, že peníze jdou do státní správy, a přitom to hlavní, co se týká zdraví, se děje úplně jinde," řekl.
   
Schlanger má dva týdny na to, aby "zlikvidoval" svoji dvacetiletou odborářskou minulost a změnil se ve státního úředníka. "Je to pro mě úplná novinka, od 1. září budu stoprocentně státním úředníkem a jsem zvědav, jak to zvládnu," dodal. Vedení odborů předá do konce srpna dvěma místopředsedkyním. Odboráři připravují na listopad sjezd, nyní se tvoří nominace, takže je podle Schlangra nyní vhodný čas, aby změnil roli.
   
Schlanger se narodil 24. března 1951, vystudoval chemii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Než se ujal vedení odborů, pracoval ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii. Působí v Koalici pro zdraví a v Českém zdravotnickém fóru a je členem správní rady VZP.
   
Schlangra si vybral za náměstka pro IT ministr Leoš Heger (TOP 09). Už dříve řekl, že chce na tuto funkci někoho, kdo není spojen s žádnou politickou stranou. Schlanger je nestraník. Další Hegerovi náměstci jsou členové stran - první náměstek Vladimír Pavelka je v TOP 09, stejně jako legislativní náměstek Martin Plíšek. Náměstkyně pro zdravotní péči Markéta Hellerová je v ODS. Nestraník je i hlavní hygienik ČR, náměstek Michael Vít. Na rozdíl od ostatních náměstků ho nejmenuje ministr, ale vláda.

(an,ČTK,foto:arch)