Vypadalo to, že první volič bude důchodce o holi. Ten seděl a čekal na autobusové zastávce téměř půl hodiny před otevřením místnosti. Ve tři čtvrtě tam vtrhl muž středních let, jenže měl smůlu – striktně od dvou, ostatně jako v celé republice.

Urna nepřijela, urna byla!

„To by nebylo platné,“ směje se mu muž v montérkách, který jako vesměs většina ostatních třímá v rukou modrou obálku. Menší dav povážlivě roste. „Jako kdyby tu měl být raut, možná že dolaďují švédské stoly,“ směje se onen bodrý muž a tahá si za lacle u montérek.

Přijede třicátník na kole a se známou s kočárkem ještě na poslední chvíli na chodníku vybírají tu správnou partaj a ještě kroužkují.

„Nakonec to stejně vyhraje Babiš,“ prorokuje starší paní a zdá se, že jí to vadit opravdu nebude. Volby jsou tématem jak ve zdejším bufíku, tak v sámošce. „Já jsem z těch debat úplně blbá, já jim vůbec nerozumím,“ posteskne si paní s nákupním košíkem. Poctivě prý odsledovala různé televizní debaty, ale podle jejích slov „… nejsem z toho moudrá.“ Každý si prý mluví, co chce, a je z toho jen „maglajz“.