„Baba v Lidlu mi čuměla do košíku.“ Vzteklí Poláci. Ale Češi se ubránili

24.11.2022 8:32 | Ze sítí

Nadávky Čechům za to, že skupují máslo, jogurty či maso. Nařčení, že tolik jídla přece nemohou sníst. S tím se setkávají naši spoluobčané při nákupech levnějších potravin v Polsku. Brání se však: Jezdíme jednou za čas a kupujeme jídlo do zásoby. „Ježíši, minule mi nějaká baba čuměla v Lidlu do vozíku a pohoršovala se nad tím, kolik toho lidi sežerou, no nemá smysl jí vysvětlovat, že je nás doma 6 a kvůli jejímu pocitu nebudeme doma držet hladovku,“ svědčí česká občanka. Nákupy potravin jsou mezi Českem a Polskem už i politickým tématem.

„Baba v Lidlu mi čuměla do košíku.“ Vzteklí Poláci. Ale Češi se ubránili
Foto: FCB
Popisek: Nákup z Polska

Za účelem co nejvýhodnějšího nákupu v Polsku a co největší informovanosti o tamních obchodech, sortimentu i prodejních akcích vznikají na českém Facebooku i celé skupiny. V těch se sdružují jednak ti, kteří do Polska jezdí nakupovat, ale i ti, kterým podobné nakupování z jakéhokoli důvodu vadí.

Jednou z těch, kteří velké nákupy v Polsku neschvalují, je paní, která je pravděpodobně zaměstnankyní či majitelkou malé prodejny potravin v obci Canov na Hané. Na polskou konkurenci se dívá velmi rezervovaně a s výhradami k nakupujícím, kteří plní svoje košíky měrou víc než vrchovatou.

„Dobrý den, můžu mít jednu drzou otázku,“ zeptala se tato paní na facebookové skupině Polsko – nákupy, tipy a doporučení.

„Když koukám na fotky, kolik potravin nakupujete, to se dá vše sníst do konce záruční lhůty? Já v Polsku na nákupech byla, ale taková kvanta bysme s manželem nesnědli,“ upozorňuje ostatní členy skupiny.

V diskusi pod jejím příspěvkem se našli lidé, kteří měli pro její obavy pochopení, daleko více ale bylo těch, kteří s ní nesouhlasili.

„Však každý normální člověk nakupuje na celý měsíc, když jsou akce, nechápu někoho, kdo kupuje každý den na vaření, nakoupím vše a pak jen chodím pro chleba rohlíky,“ shrnula názory mnoha členů skupiny jedna z diskutérek.

Další tak smířlivá nebyla a vzala otázku jako zásah do svého soukromí. Připojila i čerstvou zkušenost z polského nákupního centra.

„Ježíši, minule mi nějaká baba čuměla v Lidlu do vozíku a pohoršovala se nad tím, kolik toho lidi sežerou, no nemá smysl jí vysvětlovat, že je nás doma 6 a kvůli jejímu pocitu nebudeme doma držet hladovku.“

Další s ní souhlasila s tím, že podobný zážitek ale nemusí být pouze polskou zkušeností.

„To se mi stalo tady v Česku v Kauflandu, kde mě nějaká paní v letech začala přehrabovat košík a ‚Proč kupujete tohle? To je zbytečně drahé, tam vpravo mají skoro to samé a levnější, tohle bych nejedla, toto je hnus, to dejte zpátky…‘ No málem jsem ji praštila,“ svěřila se.

Další z diskutujících ale měl pro obavy o záruční lhůtu nakoupených potravin pochopení.

„To se vyhodí, hlavně, že je to doma,“ měl jasno.

S pochopením pro taktiku ,jedu z daleka, nakoupím do zásoby' přispěla do diskuse i paní, která to do Polska evidentně tak daleko nemá.

„Když jedou z větší dálky, tak se vyplatí trvanlivé potraviny koupit více. Já bydlím v pohraničí, tak si tam každý pátek nebo sobotu zajedu na nákup.“

Naopak bez pochopení pro položenou otázku byla další z uveřejněných reakcí.

„Otázka není drzá, ale hloupá. Zkuste si někdy dát všechno jídlo, drogerii, léky... co spotřebujete za 1 měsíc. Asi se budete divit, kolik toho je, i když jste jen dva,“ má jasno uživatelka a pokračuje:

„A datum spotřeby je u většiny výrobků 3–6–12 měsíců a u kterých není, tak ty se zkonzumují mezi prvními, to snad je samozřejmé a chápat by to měl každý. Fakt nechápu tyhle otázky, jedině to svědčí o tom, že nevíte a ani nemáte představu, kolik na měsíc potřebuje vaše domácnost jídla a věcí,“ má jasno a uzavírá diskusi odkazem na svobodu a kulturu nakupování.

„Každý, ať si kupuje, co chce, jak chce a jaké množství mu vyhovuje. Samozřejmě kultivovaně.“

„Asi nedělají nic jinýho, než se futrujou,“ zastává se naopak předkladatelky úvodního dotazu další přispěvatel.

„Ale to si říkám aj tady ... probůh co s tím jídlem dělají ... Pak nemá mít půlka národa problém s obezitou,“ dodává ještě s poukazem na český národní problém.

„To je vždycky… ozvou se ty potrefený,“ píše další ze zastánců tazatelky.

„A kvůli nim už se stydím jet koupit pár věcí,“ dodává ještě.

Souhlasí s ním i paní, která v Polsku pravděpodobně žije a české potravinové nájezdy má z první ruky.

„Víte, co je ale strašně trapné? Když už u nás v Bogatyni fakt ukazují na Čechy pěstí a fakáče a nadávají Poláci v krámě, že je to přehnané. Asi už nás mají plný zuby i těch zásob,“ dělí se o svoji zkušenost a pokračuje.

„Ono všeho moc škodí. A zásoby jako chápu, ale když to udělá statisíce Čechů…“

„Popravdě, divíte se? S dnešními cenami u nás,“ oponuje jí jeden z přispěvatelů do zmíněné FB skupiny.

„Navíc, velká spousta lidí má Polsko daleko... tak se jim vyplatí tam jezdit např. jednou měsíčně... nebo jednou za čtvrt roku,“ přidává ještě nejčastější argument velkých nákupů.

„Jj já vím... A taky je chápu, ale ať se nediví, kdyby ta děsná drahota byla u nich a bylo to naopak, taky by jezdili k nám... Je tady prostě BORDEL, a to je jenom tady u nás,“ poukazuje v odpovědi další diskutér na politickou a ekonomickou situaci v České republice.

„Poláci by se měli zlobit, ale ne na nás, ale na ty, co nám tady tu drahotu zařídili,“ dodává ještě.

Že se v případě obřích českých nákupů v polských supermarketech nejedná jen o problém facebookových skupin, či hrstky nespokojených Poláků, dokumentuje i akce polského politika Artura Sienkiewicze.

Ten zveřejnil text, kde odkázal na rozdávání letáků českým občanům, ve kterých je nabádal, aby nakupovali méně a brali ohled na své polské sousedy.

„My, obyvatelé obce Bogatynia, chceme, aby naše děti také měly přístup k čerstvému zboží (zelenině, ovoci). Pomalu to začíná být nemožné – přicházíme do obchodů a stále častěji nacházíme prázdné regály,“ píše ve svém textu podle ČTK. Uvádí také, že Polákům vadí, že zákazníci z Česka po kartonech vykupují jogurty, máslo nebo maso.

To potvrzují i diskutéři pod příspěvkem zmíněného polského politika.

„Nic proti, ať nakupují u nás. Mají na to právo. Je to tady levnější a kvalitnější. Ale kurva, ne po kartonech!!!“

„V Biedronce už nic nemají, všechno je v košících sousedů z CZ. Mají plné nákupní koše. Velkoobchodní množství,“ pokračuje ještě.

„Pochopil bych, kdyby jezdili z Prahy nebo vzdálenějšího města, ale ti bližší mohou nakupovat jednou týdně a mělo by to stačit,“ uzavírá diskutér a podle všeho shrnul názor většiny Poláků, kteří se do diskuse zapojili.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: MaA

Mgr. Pavel Fischer byl položen dotaz

Vím, komu v Evropě a Americe volat

To je možné, ale myslíte, že vás někdo bude poslouchat, že nám někdo pomůže? Neměli bychom se už konečně spoléhat hlavně na sebe. Německo se také nestalo silným hráčem proto, že spoléhalo na ostatní, Francie jak by smet.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Sebrat ambasádě Ruska elektřinu, plyn, vše. Přední tvář TV NOVA v akci

10:24 Sebrat ambasádě Ruska elektřinu, plyn, vše. Přední tvář TV NOVA v akci

Světlo světa spatřila další z řady petic kolujících českým veřejným prostorem. Tato nová petice přip…