Paní doktorko, tak tu máme tu důchodovou reformu ministra Jurečky. Každý ročník budeme chodit do důchodu o dva měsíce později a výpočet důchodu bude nižší o osm procent. Spasí nás to?

Jsem trochu alergická na to, když se ten předložený paskvil nazývá důchodovou reformou, protože to žádná reforma není. Důchodová reforma je mezigenerační záležitost, demografie se musí řešit na obou koncích, a to zde jaksi vládním amatérům chybí!

Všichni vědí, že není možné zvyšovat věk odchodu do důchodu, protože to neunese náš zdravotní systém, a přesto se uchylují k tak zoufalým krokům, což jen dokládá, že řešení nemají žádné. Eva Decroix dokonce prohlásila, že se důchodci dožívají v penzi až 21 let, a to je přece nemyslitelné. Co si to ti drzí důchodci dovolují, tak dlouho žít. No řekněte?! On se jim z těch jejich propočtů, jestli vůbec nějaké dělali, vytratil nejpodstatnější ukazatel, a to je věk dožití ve zdraví! A protože jsme průmyslová země, tak máme obyvatelstvo notně „opotřebováno“, takže u žen to je 63 let, a u mužů dokonce jen 60 let, a oni uvažují s prodloužením na 67–70 let. Chápete ten bizár? Já ne. Umíte si v budoucnu představit trh práce à la Jurečka? Že v 65 letech přijdete o práci a budete se jako perspektivní uchazeč o zaměstnání dožadovat na úřadu práce nového zaměstnání. Zaměstnavatelé nemají zájem o lidi nad 50 let, proboha, a tady se vytváří jakýsi koncept, který je naprosto iracionální.

Naše důchodová reforma je postavena na věku odchodu do důchodu v 63 letech (to je průměr v EU) a za každých deset let odpracovaných v náročné profesi o rok méně, tzn. pokud někdo pracoval v náročné profesi celý život, tak o čtyři roky méně. Nepotřebujeme zvyšovat současné sociální odvody ani snižovat zásluhovost či valorizační schéma, a přesto jsme vytvořili přebytkový důchodový systém. My totiž nejsme amatéři. A aby se nám ty přebytky „nevytratily“ ze státního rozpočtu na jiné účely podle libovůle politiků, tu na F-35, zbraně či na Ukrajinu, tak celý tento systém chceme vyjmout ze státního rozpočtu do důchodové pojišťovny s garancí státu.

Parametrické změny důchodového systému, které provádí naše vláda, nijak neřeší příčiny současné situace a určitě nás nespasí. Podstatu jejich rádoby řešení lze shrnout jedinou větou – protože systém nevybírá dost peněz a my nejsme schopni s tím nic udělat, tak budete dostávat méně a kratší dobu anebo taky vůbec, protože se důchodu nedožijete. Veškeré náklady a celé to břemeno tak přesouvají na ty, kteří se tomu nijak nemohou bránit. Naprosto ignorují možnost najít pro důchodový systém nové dodatečné zdroje, bez kterých se stejně v budoucnu neobejdeme. Jenže na dofinancování důchodového systému nemají ani vůli, ani schopnosti, ani politické koule, proto se uchylují k těmto neefektivním a nic neřešícím krokům.