Úvod rozhovoru se nesl ve znamení pálivého jídla a Pohlreichových preferencí. Dozvěděli jsme se, že Zdeněk Pohlreich preferuje ne příliš palčivá jídla a nenechává si jimi „ničit“ chuťové buňky.
Dále známý kuchař prozradil svůj recept na kvalitní kuchařské vyučení. Mladý kuchař by si podle něj měl najít sám působiště, kde bude vykonávat praxi a ideálně by to měl být hotel, kde se naučí všechno komplexně od snídaně přes cukrárnu, až po večeře.
Pak přišla ale řeč na politiku.
Ideje, že se budou mít všichni dobře, jsou všudypřítomné a do vývoje společnosti promlouvají lidé, kteří nemají vlastní zažité zkušenosti se socialismem, předeslal známý kuchař, jak se na problémy současného světa dívá on.
„Oni si myslí, že by to stálo ještě za jeden pokus, protože nevědí, jak to končí a odmítají se poučit z historické zkušenosti. To je dnes vidět na každém kroku,“ je si jistý Pohlreich s tím, že lidé mají pocit, že když je něco nové, automaticky to znamená, že je to lepší a že je to logický vývoj.
„Když je ti dvacet a nejseš levičák, tak seš divnej a když je ti čtyřicet a ještě pořád seš levičák, tak seš blbej. To platilo vždycky. Proč to teď víc začíná vylézat na povrch je proto, že starší generace se nástupu nových věcí neumí bránit,“ dodává známý kuchař s tím, že mladší generace má vůči té starší velký náskok v užívání moderních technologií.
Navíc existuje podle Pohlreicha velká spousta médií, která jsou ochotná tuto „plamennou myšlenku“ šířit.
„V samotném zárodku musí ale nutně být pomatení mysli a rozdávání z cizího,“ myslí si Pohlreich a dodává na adresu politiků a propagátorů nových myšlenek, že se dobře chytračí, když má člověk jistý stálý příjem.
O cizím se podle Zdeňka Polreicha vždycky rozhoduje lépe a navíc tyto nové nápady s sebou nenesou žádnou zodpovědnost.
Fotogalerie: - Kováci jdou do boje
„Ta touha zkusit to ještě jednou (míněno nastolení socialismu), je velká a cesty k tomu jsou kreativnější. Dřív se to řešilo silou a dneska je mnohem více nástrojů,“ dodává k tomu ještě kuchař s tím, že miluje termín „melounová politika“.
„Navrch je to zelený a uvnitř rudý a to přesně vystihuje to, co se tady děje,“ dodává s tím, že pořád ale není takový skeptik, aby si myslel, že se to děje většinově.
„Ale ty hlasy sílí a nápady jsou čím dál šílenější. Mně to asi může být jedno, já se toho nedožiju, ale jasné je, že to celé připomíná báseň Dědova mísa,“ narážel Zdeněk Polreich na známé dílo Jana Nerudy, které lze vyložit jako alegorii na život společnosti a které mimo jiné popisuje, že jak se naše děti chovají k nám, ovlivňuje zase jejich děti, které tyto zkušenosti aplikují dál.
Došlo ale i na konkrétní a aktuální politické téma, a tím je zákaz spalovacích motorů, který se EU snaží prosadit od poloviny 30. let tohoto století.
„To je jedna z nejodpornějších věcí, kterou jsem poslední dobou viděl v televizi,“ nebral si servítky známý kuchař a dodal, že v současném světě vítězí ideologie nad zdravým rozumem.
Řeč v této souvislosti přišla i na Franse Timmermanse, prvního místopředsedu Evropské komise, pod kterého agenda tzv. Green Dealu a klimatická témata spadají.
„Jestli takový člověk jako je on, sedí v Evropském parlamentu a hystericky tam řve, jak to musíme změnit, tak já si myslím, že by takového člověka měli zavřít, do vězení asi ne, ale do blázince určitě. Zákaz spalovacích motorů je neproveditelný bez nějakého vážného zásahu do životní úrovně lidí. Máme za sebou podobné zkušenosti, jako přimíchávání biopaliv. Já nechci, aby mi někdo říkal, jakým budu muset jezdit autem. Myslím si, že je to výplod zblázněnýho a chorýho mozku,“ poukázal současně Polreich na jihoevropské země, kde si neumí představit, že vymění svoje 1,4 dieslové motory a budou hromadně nabíjet elektromobily.
„A to už ani nemluvím o tom, co to udělá s cenou těch zdrojů, kterých už je i tak omezené množství a s pracovním trhem. To těm lidem jako řekneme, že půjdou dělat do továrny na baterie,“ ptá se kuchař s tím, že mu to připomíná politický styl po nás potopa.
Na to mu moderátor Kubelík odpověděl slovy mladých Pirátů, že málo šňupe komunismus.
Řeč se poté stočila na nepřipravenost infrastruktury na podobná zásadní opatření, jako je změna fungování pohonu automobilů. Moderátor Kubelík zmínil svoji komunikaci s jedním ze zastánců zákazu spalovacích motorů, který na argument nepřipravenosti na podobné kroky odpověděl, že se o nich alespoň společnost začne bavit.
„Ale vždyť vy jste si to už schválili,“ divil se moderátor této argumentaci s poukazem na to, že bavit se o tom měli před schválením.
„Já si myslím, že tomu nevěří vůbec nikdo,“ kontroval Zdeněk Polreich.
„A všichni ti mladí, kterým reálně hrozí, že se toho zákazu dožijí, doma sedí a modlí se po večerech a jsou po*raní strachy, že se to bude muset implementovat.“
Za vším jsou totiž podle Pohlreicha osudy konkrétních lidí, kteří tu planetu udělali takovou, jaká je a kterým teď nejde říct: Hele, soudruhu, ty seš příliš konzervativní ty nemáš nárok.
„Připomíná to nápadně věci z mého mládí, jako byl Reflektor mladých,“ vzpomněl si známý kuchař na aktivitu, která byla v dobách ČSSR pořádaná Socialistickým svazem mládeže a měla za úkol boj mladých svazáků proti nedostatkům, lajdáctví a lhostejnosti, řečeno tehdejší socialistickou mluvou.
Napřed bude někdo muset od kniplu letadla vyhodit ty psychopaty, kteří si myslí, že nás někde čeká země zalíbená.
„Takže doma nešňupeš komunismus?“ zeptal se moderátor znovu ve stylu pirátské „hlášky“.
„Já už to mám za sebou a jeden chod mi bohatě stačil,“ zakončil Zdeněk Pohreich politickou část debaty věrný kulinářské hantýrce s poukazem na svoji zkušenost s ideologií socialismu a komunismu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaA
Sun-vu-kung
