Herec David Prachař byl hostem Událostí, komentářů. Diskutovalo se o tom, jak opatření kolem koronaviru ztížilo život i umělcům, o podpoře pro ně i o tom, jestli má smysl hrát představení pro padesát lidí. Prachař mimo jiné řekl, že má zkušenosti jak ze státního Národního divadla, tak ze soukromého divadla bez dotací a ještě z divadla, které čerpá granty. Na moderátorovu otázku, zda to nevypadá, že pro vládu je důležitější substrát na zahrádky než kultura, herec odpověděl, že mu to tak nepřipadá, a dodal, že divadlo je také podnikání a podnikání je risk. A souvisí s tím, kolik budou lidé schopní a ochotní dát za lístek.
„To nevíme, to je tajemství. Celá kultura je tajemství. Ale chci jenom podotknout, že Oldřich Nový zkrachoval, Vlasta Burian zkrachoval a stát není od toho, aby ty bolestínský umělce podporoval a neustále se omlouval, proč jim nedává tolik a tolik peněz. Svobodu máme, jakou si uděláme a budeme mít. Jenom bych se slušně přimlouval za slušný umělce, kterých jsou mraky, který neřvou, nevykřikujou, který se neprojevujou nějak hekticky a nechtěj hned miliony a miliardy. Nejsou nijak podvedení, ani se tak necejtěj,“ uvedl herec. Dodal také, že: „stát dělá, co může, co je v jeho možnostech. Ministr kultury má určitý obnos, miliardu, jakoby to není moc, musí to nějak přerozdělit, každý bude nějak dotčený, že nedostal víc, ale to je život.“
Herec Gulyáš: „Drahé Barbie blbky“, co se stávají celebritami, protože prolézají pelíšky zbohatlických hochů...
„Svůj názor na Prachařův rozhovor na shora uvedené téma shrnu do jednoho slova: ‚Souhlas!‘ Řekl to čistě, jasně, bez emocí. Hlas, který mluví k věci,“ říká herec Michal Gulyáš a dodává. „Za sebe akcentuji moment o těch mlčících a neprojevujících se umělcích. V uplynulých třiceti letech se záměnou za mediální balast, reprezentovaný pár ksichty, vytratila podstata slov a pak už i slova sama: ‚Pokora a Sloužit‘. Je mnoho umělců, na oblastech, v divadlech i na volné noze, mimo záři mediálních reflektorů, mimo záznam pro pokleslou žurnál kulturu, kteří SLOUŽÍ a POKORNĚ přijímají své profesní úkoly. Dnes má mnoho z nich opravdu problém existenční a jistě ho řeší, aniž by na sebe jakkoliv upozorňovali. Přesto jsou – a lze to registrovat například na sociálních sítích – posunuti do nějakého společenského odpadkového koše,“ krčí rameny herec a podotýká.
Psali jsme:
„Můžeme za to ale poděkovat právě těm žurnál médiím, která slučují ‚drahé Barbie blbky‘, co se stávají celebritami, protože prolézají pelíšky zbohatlických hochů a v pořadech typu ‚Žito‘ aj. vykládají, jak za den dokážou utratit ‚dvě stě‘ za kabelku a boty. Tak bych rád jasně vzkázal veřejnosti: ‚Většina umělců opravdu nejsou protopené Barbie a nablblí Kenové, ale lidé pohybující se na hranici odměn prostého člověka.‘ – Teď je pitomá doba, ale jakmile se vše zase uvolní, lidé rádi půjdou do divadla, protože profesionální kultura tu není posledních třicet let, ale pár tisíc let nazad. A pokud jde o podnikání v divadle – protože jsem taky malé zájezdové měl, bezmála osmnáct let, bez dotací a uspal jsem ho z důvodů své vytíženosti v dalších uměleckých oblastech – je to boj jako cokoliv ostatního. Musí se přistoupit na to, že je to boj s rizikem, že podnikatelský boj může být prohrán, nebo jeho pozitivní vývoj taky obrácen k dočasnému poklesu. Obecně však platí, že pokud něco zanikne, něco nového zase vznikne. To je přirozená kulturní, ale i společenská diverzita,“ říká Michal Gulyáš a na závěr vzkazuje. „A ještě jedno pravidlo: ‚Co tě nezabije, to tě posílí!‘“
Chcete od českých umělců, aby vás vzdělávali a vychovávali?Anketa
Publicista Černocký: Na rozdíl od ubrečených chudáčků, nedovzdělaných hereček…
„Nejsem si jist, ale mám pocit, že David mluvil nedávno trochu jinak. Nevadí, každý má přece právo na korekci svého názoru,“ zamýšlí se nad slovy Davida Prachaře publicista Pavel Černocký a říká. „Jeho současné názory ovšem reprezentují názory těch slušných, inteligentních a přemýšlivých herců. Tedy, na rozdíl od těch ubrečených chudáčků jako Hrušínský, nedovzdělaných hééreček typu Geislerové anebo zakomplexovaného prcka Mádla. Souhlasím se vším, co řekl, a držím jemu i jeho kolegům palce. Každý herec si dnes vystavuje veřejné vysvědčení o své inteligenci. Idiotským vystupováním si každý herec nejenom odradí spoustu fanoušků, ale časem zjistí, že i režiséři a producenti budou zvažovat, jestli je rozumné angažovat herce, které většina či polovina populace srdečně nenávidí,“ pokyvuje publicista a nakonec ještě dodává. „Závěrem... celý koronavirový poplach je jeden velký humbuk a časem se dozvíme, kdo a proč ho spustil.“
Psali jsme:
Producent Trdla: Útoky veřejnosti na umělce jako podřadnou skupinu odmítám
Vystoupení Davida Prachaře v Událostech, komentářích chválí i producent Aleš Trdla. „Myslím, že pan Prachař působil velmi noblesním stylem, chápal celou tu situaci. Nicméně hlavně podotkl, že hrát pro 50 lidí nemá vůbec žádný význam, to jednoznačně odmítl. Představy momentálních uvolňovacích opatření vlády jsou mnohdy, a v tomto případě určitě, v antagonistickém stavu, což potom zpochybňuje veškeré jinak dobré úsilí kabinetu,“ říká producent a vysvětluje. „Například si uvědomme, že minulý pátek se vyhlásilo uvolňování ohledně církevních bohoslužeb, tedy od 8. 6. bez omezení, a přitom divadla by nemohla hrát pro nejfrekventovanější kapacitu divadel, cca 500 lidí? A zde tedy je zásadní problém a pochybnost zároveň, proč umělci nebudou moci vystoupit, a bohoslužby se budou konat. Přitom v mnohých kostelech je možná kapacita ještě o 200–300 více nežli zmíněná kapacita 500. Kde je tedy nějaká logická strategie vládních kroků, když dvě rozhodnutí jdou koncepčně vlastně proti sobě,“ ptá se Aleš Trdla a dodává. „To, že ministr kultury nemá zase tak velký obnos svého resortu, je celá léta známo, jde však o to, aby celá divadla a kulturní domy nestrádaly jenom proto, že za snahou je bohužel špatná koncepce. A zde by měl pan ministr razantněji hájit celou uměleckou obec, producenty a promotéry nevyjímaje.“
„Útoky veřejnosti na umělce jako podřadnou a nepotřebnou skupinu společnosti odmítám stejně jako David Prachař,“ říká na závěr producent.
Moderátor Boura: Umělci nejsou obchodníci, „obchodují“ pouze se svými talenty...
„Nerad odpovídám na tuto otázku, protože nelze na ni v krátkosti dobře odpovědět,“ zamýšlí se nad otázkou, co říci na Prachařova slova, moderátor Slávek Boura a podotýká. „Dopad restrikcí nedopadá na každého stejně, ne každý má dostatečný finanční ‚polštář‘ a nikdo nechce prodávat kusy svého majetku a je jedno, jestli je to herec, zpěvák, divadelní technik, nebo malý či střední podnikatel. S podobnými zákazy nemá nikdo zkušenosti, nejsou akční plány krizového řešení. Nicméně umělci většinou nejsou obchodníci, byznysmeni, ‚obchodují‘ pouze se svými talenty, životními zkušenostmi,“ vysvětluje moderátor a dodává. „Ale mám-li odpovídat pouze za umělce, pak většina má několik ‚úvazků‘, aby se uživili, a vezmete-li všechny najednou, dojde k neočekávanému výpadku všech příjmů. Osobně nekřičím, nefňukám, s panem Prachařem nesouhlasím, ale každý tento neblahý čas prožíváme jinak. Vláda v náhradách je naprosto pomalá a nepružná, což se ukázalo v poměru s jinými evropskými vládami. Přesto všechno ale beru toto období jako víceméně pozitivní. Je čas zastavit, popřemýšlet, porozhlédnout se po charakterech lidí, inspirovat se, psát. Spíše se obávám druhé vlny, protože pracovní termíny se sice odsunuly na podzim, ale máme-li mít i na podzim stejné zákazy činnosti jako dnes, pak bude čas temna pro o hodně více lidí než jen pro umělce. Tak to jen tak krátce od optimisty při pohledu na blížící se temná mračna ekonomiky.“
Hudebník Štěpánek: David Prachař mě příjemně překvapil
„David Prachař mě překvapil. Příjemně,“ reaguje hudebník a člen Trikolóry Petr Štěpánek a pokračuje. „I podnikání v kultuře je podnikání a hrozí v něm jistá rizika. Tak to prostě je. Stát samozřejmě může a měl by pomoct, ale není to pojišťovna. ‚I prodělek je kšeft,‘ řekl by cynik,“ říká hudebník a na závěr dodává. „Nedávno jsem na Facebooku postoval glosu o jedné washingtonské spolumajitelce mobilního zmrzlinového stánku. V rozhovoru reagovala na situaci, kdy není komu co prodávat, neboť ulice jsou prázdné. ‚Asi budeme muset dělat něco jiného,‘ pravila ta statečná žena. Platí to nejen pro zmrzlináře.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
