Publicista Rusek se rozhodl dát si trochu práce, a než čerpat informace z českých médií, zapátrat sám, jak si stojí epidemie v ostatních evropských státech. Pro lepší orientaci a porovnání přidal na svůj facebook grafy s covidovými čísly a podrobným vysvětlením. Přičemž aktuální data vidíte v prvním obrázku (ze soboty) a v druhém obrázku (zřejmě ze včerejšího dne).
Jak sám upozorňuje, velmi podstatná pro nás bude druhá kolonka zleva u prvního grafu ukazující týdenní počet úmrtí a trend. Samotné srovnání podle něj totiž ztrácí váhu, pokud se ani v nejmenším nebere v potaz, že mezi jednotlivými státy jsou značné rozdíly. „Navíc nelze ani srovnávat první a druhou tabulku přímo, protože první tabulka ukazuje dynamiku a trend, pouhý seznam (podle úmrtí) nikoliv,“ podotýká Rusek.
Ani srovnávat krajiny s různou hustotou obyvatel anebo s jiným podnebím/počasím moc nelze. „A taky nejde srovnávat disciplinované Němce nebo Švýcary s ‚chcípl pes‘ Čechy,“ upozorňuje na jeden z rozdílů.
Na grafy vlevo (počet covid pozitivních) má samozřejmě také vliv počet testů. „Toto se téměř nikde nezohledňuje. Třeba Polsko je tam dole, ale testuje málo – viz počet testů na 1M v tabulce vpravo u dané země,“ poukazuje.
„Podobný počet úmrtí na 1M jako u nás spíše říká, že na tom bude podobně,“ pokračuje publicista s tím, že Poláci testují asi šestkát až sedmkrát méně. Slovenská tabulka z jejich ministerstva zdravotnictví nemá ani datum. „Bůhví, co srovnali,“ dodává.
Maďaři zase nejspíš nedodali relevantní data, jelikož v tabulce vpravo ani nejsou. „Měla by tam být. Jsou už ovšem v druhé zleva, kde najdete trendy. Jsou na tom mizerně, za poslední týden jim umřelo po Bulharsku nejvíce lidí. Tedy Maďaři, a v očkování jsou na tom podobně anebo i lépe než my,“ dodává.
„Slovinsko, Srbsko, Bulharsko a Rumunsko již mají vrchol za sebou. Zřejmě již i vedlejší Rakousko. Slovensko, nyní světově nejhorší, je právě na vrcholu, my zatím stále rosteme. To by bylo, když porazíme Slováky v hokeji, abychom nedali covid pohár,“ komentuje dále statistiky.
Na řadu pak přichází prostřední graf porovnávající proočkovanost států spolu s počty úmrtí na covid za poslední týden na milion obyvatel
I zde Rusek poukazuje hned na několik věcí, které postrádají alespoň náznak přímé úměry. Například na datech z Lotyšska i Litvy vidíme, že mají sice vyšší „uvědomělou“ proočkovanost než ČR, přesto však má Lotyšsko (Latvia) více mrtvých.
Bude nakonec od března 2022 povinné očkování? Třeba i jen vybraných skupin.Anketa
„Obě země testují podobně, jen asi o třetinu méně než naše ČR – my testujeme opravdu hodně (více než Němci), ale Rakousko zdaleka nejvíc (sloupec vpravo, Tests/1M). Ve starém grafu slovenského ministerstva zahraničí má však ještě i Litva vysoký počet mrtvých. Trendová data WorldOnLine však už u Litvy ukazují jen tolik, jako máme nyní my = 64 úmrtí za týden,“ přidává Rusek své postřehy.
Řecko testuje docela hodně, podobně jako my. Řecko má dokonce více vakcín (podle MZ SR). Aktuálně jim (zřejmě proto) umírá podobně nebo trochu méně. Přesto však počet covid pozitivních „krutě“ nesedí. „Uvádějí nyní méně než polovinu co my. Takže pokud nemají cinknuté testy, mají polovinu (a méně) covid pozitivních, tak vakcína jim moc nefunguje,“ uvádí s tím, že do jisté míry to může ovlivnit fakt, že měli zase vrchol dřív.
Za pozornost stojí také Srbsko. „V horním grafu vlevo je hodně dole (covid pozitivní). MZ SR u něj ukazuje vysoký počet úmrtí. Ale znovu vidíme trendy, kdy klesá. A trendová úmrtí (poslední týden) má asi na dvou třetinách našich čísel. Srbsko má výrazně menší proočkovanost. Je více na jihu?“ pozastavuje se novinář.
Pochybnosti budí i data u Maďarska a Albánie: „Maďarsko je více proočkované (ale ne o moc) než my, ale má dvakrát tolik mrtvých (trend). Máme lepší zdravotnictví? Proč? Zaostalá Albánie hlásí velmi málo úmrtí a je velmi málo proočkovaná. Pokud lze číslům věřit. Asi zde hraje roli jih + málo se cestuje a virus se méně roznáší??? Přesto je ji nutné uvést i zde,“ píše Rusek.
Následně se věnuje epidemickým číslům Bulharska a Rumunska, které možná uměle snižují počty mrtvých: „Obě země jsou zcela na chvostu proočkovanosti. Ano, umírá se tam hodně, ale jde zase o ten trend, vrchol měly obě země dříve (o několik týdnů) a obě země velmi málo testují. Asi jen šestinu až sedminu toho co my. Ve skutečnosti tak mohly být mnohem více zasažené. Je otázka, zda počet mrtvých uměle nesnižují.
Protože nyní už Rumunsko uvádí (trend za poslední týden) asi již o pětinu méně mrtvých než my. A určitě mají horší zdravotnictví. Zřejmě je to také podnebím, jsou více na jihu. Proti tomu jsou ovšem data z Bulharska, které trendovou tabulku úmrtí vede. Dvakrát více mrtvých než my. Má ovšem také dvakrát vyšší křivku v grafu než Rumunsko, takže vzhledem k extrémně nízkému počtu testů mohlo být právě Bulharsko nejvíce zasažená země. Zase by mohlo napadnout nějakou cestovku dělat v zimě výlety na lyže, protože se to nehlídá,“ dodává.
A taky velmi proočkované je Nizozemsko, které má týdenní trend 51 %, ale z nízké hladiny. „Prostě už ty vakcíny z února a března nechrání – a proto je nutná třetí dávka, booster. Ale co na to imunita? Co víme o opakovaném očkování? A bude nejlepší až třináctá vakcína jako iPhone?“ klade další řečnické otázky.
Zmiňuje data, jež mají ukázat, že vakcína chrání před umrtím
Chorvatsko. Málo testuje. Situace tam bude mnohem horší (tedy počet covid pozitivních), má menší proočkovanost. A na ní vede světovou tabulku. Rusekovi není jasné, proč se o něm moc nemluví.
Nejvíce je funkčnost vakcín vidět právě na Belgii vysoce zasažené virem. „Přesto si myslím, že je to spíše lepším zdravotnictvím a lepší léčbou. Ten rozdíl oproti nám v covid pozitivních je minimální, Belgie má dokonce polovinu testů, takže možná má i vyšší čísla covid pozitivních, ale nevím, zda testy sedí rovnoměrně, zda nyní netestuje mnohem více, chybí počet testů za poslední měsíc, i toto je třeba zohlednit,“ zmiňuje. A zřejmě všechny západní vysoce proočkované země jako Island, ale i Itálie nebo Španělsko nebo Finsko. I když i zde může hrát roli faktor velikosti země, počasí/podnebí a také zejména minulá velikost přirozeného promoření.
S důrazem upozorňuje, že graf lze vysvětlovat tak, že jde o silnou cykličnost. „Tu vidíme i v naší zemi. Západ republiky, který byl naposledy zasažený velmi silně covidem (Karlovarský kraj), má nyní nízká čísla, naopak třeba méně zasažení Slováci (ale i Rakušané?) nyní dostali silný zásah a šíří se to hodně. Řekl bych, že přirozená imunita chrání prostě lépe a je ‚komplexní‘,“ míní.
S blížícím se závěrem se pustil do odborníků typu profesor Hořejší nebo Šedo: „Všemi silami usilují o plošné nasazení experimentálních vakcín na novém dlouhodobě neprověřeném principu, mám s nimi velký problém. S jejich interpretací dat, kde si doufám tvrdit, že číst současná data je velmi podobné spíše věštění z křišťálové koule než přesné vědě.“
Opět připomněl, že velkou roli hraje v dané zemi podnebí/počasí, mentalita národa nebo ještě jiný vliv. „Ale hlavně mi přijde pan profesor Hořejší – jak to říct a neurazit – jako ‚naivní dobrák‘, který krutě podceňuje a ze všech sil podvědomě vytěsňuje, že tu opravdu může být extrémně silný tlak byznysu, a my dnes ani nevíme, která sada dat má jakou validnost,“ nebere si servítky.
V každém případě podle něj pozorujeme masivní tlak a snahu zavést plošné očkování a je zcela nutné však odmítnout snahu o plošné očkování dětí: „Toto je špatně. Na toto pozor. Je nutné odmítnout tvrzení, že vakcína není zatím experimentální,“ zdůrazňuje a připomíná odborné vědecké studie, které naznačují, že část populace může mít po očkování skutečně problémy.
„V každém případě je cílená lež, že vakcíny jsou jediné řešení. A jistě, zcela bez vakcín bychom museli prostě dělat jiná opatření. Je vědomá lež ekonomistů, že nelze udělat třeba lockdown ekonomiky. Nepochybné řešení je zastavení přenosu viru – dávat pozor. Řešení je IQ a opatrnost. Nebagatelizovat. A cíleně se nepromořovat!“ shrnuje Rusek.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
