Vzpomínka na Václava Havla

Úvodem rozhovoru zavzpomínal Václav Klaus na svého předchůdce v prezidentském křesle Václava Havla. Od jeho úmrtí uplynulo dnes 10 let.

„Václava Havla jsem znal, když vy jste snad nebyl na světě. Byli jsme spolu členové redakční rady v měsíčníku Tvář. To byl literární čas v 60. letech, my už jsme se tenkrát párkrát viděli a párkrát jsme spolu mluvili. Pak jsme těch 20 let spolu moc nebyli, protože jsme byli každý mimo, někde jinde,“ započal vzpomínku Klaus.

„Václav Havel byl významnou osobností našich moderních dějin, to mu nikdo neodpáře. A když jsem pronášel těch několik smutečních projevů před 10 lety, po jeho smrti, tak si myslím, že tohleto jsem se pokoušel maximálně férově vystihnout a myslím, že to také každý pozitivně kvitoval. Nezapomenu nikdy na Dášu Havlovou, když po tom hlavním projevu přišla a říkala: To vám nikdy nezapomenu, co jste tady hezkého říkal. To je věc jedna. Že jsme se dívali na mnoho věcí soudobého světa velmi odlišným způsobem, je věc také známá a já jsem to nikdy neskrýval a myslím, že navenek ty prezidentsko-premiérské vztahy nevypadaly tak napjatě, jak to třeba vypadalo mezi premiérem a prezidentem v posledních týdnech u nás. Názorově jsme byli velmi odlišní. Já jsem to respektoval, myslím o kousek více než on,“ dodal Klaus.

Na poslední setkání s Václavem Havlem si příliš nevzpomíná. „Mám pocit, že to mohlo být na 28. října na Pražském hradě, kdy jsem tam seděl nedaleko něho. A i jsme měli krátké setkání těch VIP. Myslím, že tam jsem s ním mluvil. Ale k závažnému rozhovoru, ze kterého bych si měl něco pamatovat, nedošlo,“ zmínil Klaus. S Václavem Havlem si podle svých slov tykal, i když si s málokým tyká.