Incident s nemocnicí al-Ahlí zasáhl i česká média. A posloužil těm izraelským k parodii vysílání těch světových. V pořadu Eretz Nehederet si udělali legraci z vysílání BBC, kde reportérka oznamuje, že „Izrael vybombardoval nemocnici a zabil stovky nevinných lidí“ a když se na obrazovce ukáže 500 obětí, postrkuje editora „víc, víc“, aby ten dal nakonec do titulku 750, což moderátorka ocení slovy „mnohem lepší“.
Z Blízkého východu pak reportuje reportér Harry Bílá-vina slovy „Dobrý večer z nelegální kolonie Tel-Aviv.“ Kromě toho ještě v proužku proběhne „Milujeme Hamás“ a když se objeví důkazy o tom, že Izrael nemocnici nebombardoval, moderátorka to odbyde „No, asi to bude jeden z těch případů, kdy se pravdu nikdy nedozvíme.“ A shodne se s reportérem, že nakonec je všechno vina Izraele, protože kdyby neexistovala blokáda Gazy, Hamás by mohl mít správně fungující střely.
Jak ale upozorňuje novinář James Warrington z deníku The Telegraph, Velká Británie má s informováním o Gaze skutečně problém, zvláště když se jedná o levicová média. Ale nejen ona. Hromosvodem se stala veřejnoprávní BBC, kterou z antisemitismu a zaujatosti obviňují politici i židovské spolky. Ale jsou tu dle Warringtona další, u nemocnice al-Ahlí si smočily New York Times, Reuters i Associated Press, když věřily prohlášením Hamásu. Jak BBC, tak New York Times se omluvily.
Warrington poukazuje, že to nebyl jediný incident. BBC byla například donucena zahájit vyšetřování, když několik jejích korespondentů z oblasti Blízkého východu zřejmě útoky Hamásu oslavovalo. A také dlouho odmítala Hamás označovat jako teroristy, místo toho používala termín „ozbrojenci“. Z toho už slevila a místo toho používá označení pro Hamás „skupina, kterou britská vláda označuje za teroristickou organizaci“.
Editor zahraničního zpravodajství John Simpson toto rozhodnutí hájí s tím, že terorismus je příliš sporné slovo a „není úkolem BBC říkat lidem, koho mají podporovat a koho ne“. Warrington ale argumentuje, že v roce 2005, kdy došlo k pumovým útokům v Londýně, bývalý ředitel zpravodajství Roger Mosey uvedl, že BBC bude používat slova teror, terorismus a terorista. Což BBC také dělala, když došlo k útokům v Paříži.
Naopak, když byl popisován incident v ruském Dagestánu, Associated Press použila slovo protest, což pak přebral napříkald deník Washington Post. A v dokumentu BBC jeden obyvatel Gazy prohlásil, že revoluční písně nabádají „abys urval jehudovi hlavu“. Což BBC kontroverzně přeložila jako „Izraelcovi“ místo „Židovi“.
Dle Warringtona je problém i to, že se v BBC spojila domácí a zahraniční redakce BBC. Již zmíněný Mosey to komentuje, že povětšinou je vysílání BBC vyvážené, ale spojení redakcí ztížilo práci. „Můžete argumentovat, že kvůli zahraničním divákům musíte upravit to, co děláte ve Velké Británii,“ uvádí. Ale dodává, že i když uznává argumenty pro konzistentní pravidla, BBC se zodpovídá britským divákům.
Dění v BBC neušlo pozornosti poslanců, kteří si na kobereček pozvali generálního ředitele Tima Davieho. A pozvala si ho i Rada zástupců britských židů. Nicméně, ani propalestinská strana není s BBC spokojena, minulý měsíc byla londýnská centrála potřísněna rudou barvou, protože propalestinské skupiny BBC obviňovaly, že má kvůli svým reportážím na rukou krev. Deborah Turnessová, ředitelka zpravodajství uvedla, že tato válka je jeden z nejkomplexnějších a nejvíce polarizujících příběhů, které musejí pokrývat. Ale dodala, že se nemohou spokojit s tím, že když je kritizují obě strany, tak je vše v pořádku.
Warrington pak zmiňuje další incidenty, například když New York Times opět začaly spolupracovat s novinářem z Gazy, který na sítích chválil Hitlera. A bránily se, že podnikly kroky, aby se to už nestalo. Problém podle něho je, že podle liberálů je Izrael pevně určen jako utlačovatel.
„Na levici byl rasismus, do něhož spadá i antisemitismus, vždy vnímán v pojmech utlačovaný-utlačovatel,“ popsal baron Wolfson z Tredegaru, člen Sněmovny lordů. A dodal: „Takže pokud jste bílý a člen střední třídy, tak je pro ně těžké si představit, že můžete být obětí rasismu.“ A protože je Izrael podle nich „kolonialistický projekt“, může být vždy jen utlačovatel, nikdy oběť.
A tento názor pak prosakuje do médií přes jejich zaměstnance, jak uvádí bývalá novinářka New York Times Barri Weissová, která z listu odešla v roce 2020, protože v něm prý nebylo svobodné prostředí. „Tak to dopadá, když noviny převálcují reportéři a editoři z elitních škol, kteří se otevřeli dekolonizačnímu myšlení,“ říká. A pak mají problém rozeznat terorismus.
Baron Wolfson si také všímá, že u Izraele BBC postupuje jinak. „Je to jako při brexitu, lidé tehdy říkali: BBC si nedokáže představit, jak může být někdo pro brexit,“ uvádí s tím, že někteří pracovníci BBC si zřejmě nedokážou představit, že existují lidé hájící sionismus. Warrington pak popisuje, jak údajný antisemitismus, ale i spory o změnu pohlaví dělí redakce. Podle něho je za tím rozmach sociálních médií, na kterých si novináři budují značku a často vyjadřují názory jiné, než má jejich zaměstnavatel. A problémem jsou také zaměstnanci–aktivisté, zvláště ti mladí, kteří prosazují „politiku identity“, což pak zasahuje do jejich práce.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta