„Jó, Ferentari, to je ostuda Bukurešti. Ale dost se to tam už zlepšilo. Před deseti lety bych tě tam samotnýho nepustil,“ sdělil mi tamní novinář. Název jedné z nejstarších industriálních čtvrtí rumunského hlavního města zní skoro jako zaklínadlo černé magie, jako synonymum pekla. Běžný občan tam ani nepáchne. A tak jsme se tam vydali.
Bída blízká šílenství
Od Ceaušescova honosného a na světě největšího parlamentního paláce stále na jih. Hlavní třída čtvrti se špatnou pověstí se také jmenuje Ferentari a nutno říct, že to na ní vyhlíží jako na běžném předměstí. Z ní však paprskovitě míří cesty do míst, kde to vypadá jako v nejhorších afrických slumech. Takže jsem dal „metelescu blesku, litrescu pivescu“ na kuráž a vyptal se v prázdném baru na místní nálady. „Hodně se to tady zklidnilo, ale večer bych se na ulici nevydal. Feťáky, bezďáky a psychopaty sem prostě nepouštím. A když se přesto něco semele, policajti jsou vždy nápomocní,“ řekl výčepák.
Následně zabočím na vedlejší cestu a hned vidím, že poldy tady naopak hodně lidí nemusí. Akronym A. C. A. B. se objevuje hlavně na místech, kam ruka zákona moc nezašátrá a policisté jsou bráni jako osiny v zadku. Znamená to All Cops Are Bastards, čili „všichni poldové jsou bastardi“. Vysokými ploty ohrazené sídliště trochu připomíná Berlín v pětačtyřicátém. A takových je tady víc.
Támle ženská vyhazuje z okna igelitku s bordelem, takže plácky před špinavými a očazenými bytovkami vypadají jako malá smetiště. Tuhle chlapík hledá v kontejneru skleněné a plastikové láhve nebo plechovky, protože jsou zálohované, takže pro chudáky nejjednodušší způsob, jak přijít alespoň k nějakým drobným. Jinde si romští pořízci přímo na ulici grilují šašlik, o původu a druhu masa raději nic nevědět. Občas zahlédnu hlodavce, kteří jsou v podobných poměrech jako doma.
Projdu kolem několika bloků, a ty pohledy, co se na mě upírají, nejsou vůbec přívětivé. Na zhruba dvousetmetrové cestě napočítám hned čtyři individua připomínající bytosti z pralesa, která se chovají hodně podivně. Jeden maník vrčí jako vlčák, vytrhává trávu a i s kořínky plnými hlíny ji pojídá. To už si všimnu, že za mnou popojíždí auto plné snědých výrostků, takže nakonec zrychlím krok a vyfičím. Pud sebezáchovy je prostě silnější.
Čtvrť nevalné pověsti
Ferentari má dost špatnou reputaci, protože se v ní daří drogovým dealerům – při jedné z policejních akcí jich tam zatkli pětačtyřicet –, prostituci a mafiánům. Nechvalně známý je v tomto ohledu klan Camataru, o němž se píše, že patří k průkopníkům rumunské mafie.
Fotogalerie: - Peklo zvané Ferentari
Ostatně právě letos vyšel česky román Adriana Schiopa Vojáci. Příběh z Ferentari. „Moje kniha je o Ferentari, o čtvrti, o které si její obyvatelé myslí, že je kolébkou frajerství. Je také o lásce mezi spisovatelem, který přistál v nejchudší bukurešťské čtvrti, a bývalým vězněm, který se naučil mít rád i muže, protože při svém prvním odsouzení mu bylo pouhých patnáct let a sexem si člověk nejsnáze zajistí ochranu. Je o tom, jak zvládnout život na svobodě, když ses narodil do pyšné mafiánské rodiny, ale ve vězení ses za čtrnáct let stal přihřátým,” řekl o knize autor.
Oblast je proslulá squattingem a při snahách o vystěhování dochází dost často k násilnostem. Mnoho místňáků se potajmu napojuje na městskou elektrickou síť. Ostatně, když měli být nelegální uživatelé elektřiny v roce 2006 odpojeni, vyvolalo to lokální povstání. V některých blocích se tehdy společnost Electrica rozhodla přerušit dodávku elektřiny a došlo i k jejím výpadkům u spotřebitelů bez dluhů. Na dvě stě místních zapálilo pneumatiky a zablokovalo dopravu v oblasti. Jen jedna pětina však měla dokumenty prokazující vlastnictví či nájem bytu, ostatní byli squatteři. Tehdejší rumunský prezident Traian Băsescu k tomu mimo jiné poznamenal: „Bukurešť není město, kde může žít každý. Všichni musíme platit!“
Samotné slovo Ferentari je latinského původu a znamená vojáka ve staré pěší armádě. Šlo o první průmyslovou oblast Bukurešti, která vyrostla v devatenáctém století. V současnosti v ní žije až sto tisíc lidí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je v pořádku, že psychicky nemocní lidé žijí na ulici?
autor: Jan Rychetský
