Jednostranně vyhlášené Kosovo vzniklo před 12 lety. Jeho existenci nicméně uznává ani ne půlka členských států OSN.
Číslo zemí, které berou Kosovo jako samostatný stát, se výrazně snížilo v minulém roce, kdy řada států světa své původní uznání vzala zpět.
Sousední Slovensko tak neučinilo nikdy, česká vláda naopak uznání nečekaně schválila v květnu 2008 za tehdejšího premiéra Topolánka. Bod o diplomatickém uznání státečku kosovských Albánců na poslední chvíli do programu vládního zasedání protlačil tehdejší šéf resortu zahraničí Karel Schwarzenberg.
Proti počínání tehdejší vlády i proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti se v pondělí večer na pražském Václavském náměstí demonstrovalo. „Vláda to možná prosadila, ale český národ se s tím nikdy nesmíří, český národ Kosovo neuznává!“ hřímal v centru metropole poslanec Jaroslav Foldyna. Další řečníci si přisadili, a ještě zostřili rétoriku. Padly i výroky o „sprosté zlodějce Albrightové“.
Je v Polsku a Maďarsku ohrožena demokracie?Anketa
„Každý rok se zde tradičně scházíme, abychom protestovali proti protiprávnímu uloupení Kosova a Metohije srbskému státu, které proběhlo po agresivním útoku NATO. Kosovo bylo, je a bude srbské! Podobná situace byla i u nás v roce 1938. Kosovo je nefunkční stát, který drží organizovaný zločin, v jehož čele stojí váleční zločinci,“ sdělil v úvodu akce pořadatel Václav Dvořák, dokumentarista a autor filmu Uloupené Kosovo.
Dvořák připomněl, že dříve na Kosovu nežil ani jediný Albánec. „Ve všech historických pramenech jsou k nalezení pouze srbská jména a názvy,“ sdělil s tím, že to jasně dokazuje umělý příchod ze sousední Albánie a postupné ukradení části země. Ještě po druhé světové válce žilo na Kosovu víc Srbů. Albánci se podle Dvořáka snaží vymazat důkazy o srbské přítomnosti na Kosovu, proto se mnohokrát pokoušeli zbořit a zničit mnoho set let staré srbské pravoslavné chrámy a kláštery. Řada z nich přitom stála na svém místě ještě před tím, než Kolumbus objevil Ameriku.
„Západ zradil a zlikvidoval srbské Kosovo a prodal ho mafii. My Češi jsme si to už prožili, všechno se jen opakuje. Paní Albrightová a její nohsledi pozvali Srby a Albánce do Rambouillet, nepustili tyto dvě delegace ani k sobě, běhali mezi nimi a domlouvali podmínky. Jednou z podmínek bylo, že Srbsko bude fakticky okupováno, a mysleli si, že Srbové jako národ si to nechají líbit. Nenechali. Co následovalo? Agrese států NATO. Něco, co poškodilo naše vztahy. Něco, za co se musíme stydět. Byli jsme 12 dní členy NATO a stali se součástí agrese a útoku na tehdejší Jugoslávii, kde zahynulo 2 500 lidí. Zločinci mají toto na svědomí,“ řečnil Jaroslav Foldyna.
Všechno to podle něho plynulo k jednostrannému vyhlášení Kosova. „Byly porušeny všechny mezinárodní smlouvy a různá ujednání. Proto jsme sem přišli vyjádřit svou podporu srbskému národu v tom, že Kosovo nikdy český občan a český národ neuzná. Možná to uznali politici a tehdejší vláda, ale rozhodně ne národ jako takový. Každý rok jim budeme připomínat, že porušení mezinárodního práva vede k destabilizaci a k tomu, co všechno kolem sebe vidíme. Kosovo je Srbija!“ vykřikl závěrem poslanec Foldyna.
Fotogalerie: - Kosovo je Srbsko
Někdejší poslankyně za ČSSD Jana Volfová, která v roce 1999 patřila k několika zákonodárcům, kteří odmítli podpořit bombardování, se pustila do bývalé americké šéfky diplomacie, která po vzniku Kosova zázračně začala privatizovat tamní podniky a výhodně je prodávat.
„Budeme se tak scházet tak dlouho, dokud se Kosovo nevrátí zpátky Srbsku. Budeme tady tak dlouho, než Albrightová vrátí Telekom, protože to byl jeden z hlavních důvodů, proč se ty věci děly. Ekonomické důvody, kdy si Američané rozebírají majetky na Kosovu. Proto tehdy krvavá Madla byla ochotna udělat cokoliv, protože jí to velmi finančně prospělo. Já říkám ne, naše Madlenko! Ty to všechno vrátíš! Jsme tady, abychom ti připomínali, že jsi jenom prachsprostá zlodějka! Kosovo je Srbsko,“ dodala Volfová.
Demonstraci každoročně už svolává spolek Přátelé Srbů na Kosovu, v jehož vedení je jak Foldyna, tak dokumentarista Václav Dvořák. Taktéž pravidelně pořádají pietní akty před budovou srbské ambasády v pražské Mostecké ulici, a to 24. března v den zahájení bombardování Jugoslávie státy NATO, kterému padlo za oběť zhruba 2 500 civilistů včetně dětí.
Film Uloupené Kosovo
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
