„Zatím tady pozorujeme, že systému strašně dlouho trvá neschopenku zpracovat,“ uvedl Houska. Rekord zpracování jedné elektronické neschopenky byl podle něj 92 hodin. Po odeslání neschopenky do systému ČSSZ nemůže lékař do jejího zpracování provádět kupříkladu změny místa pobytu v době neschopnosti či časy vycházek.

Podle Housky 70 procent příchozích pacientů není se zavedením e-neschopenek seznámeno. Dodal, že pro pacienty je to sice výhoda, nemusí chodit k zaměstnavateli s neschopenkou. Nevědí ale, kdy neschopenka k zaměstnavateli dorazí, pokud ji systém ČSSZ zpracovává tak dlouho.

Také lékařka Jarmila Pavlovičová z Jílové u Děčína ČTK řekla, že pacienti o změnách nevědí. Musí jim vše vysvětlovat sama. S e-neschopenkami není zcela spokojená. „Na jednu stranu je to úleva, protože vám tam naskakují věci, které jsem z pacientů těžce dostávala,“ uvedla Pavlovičová. Upozornila ale, že veškeré náklady spojené se zavedením si hradí sama. Kolem elektronického vystavováním neschopenek jsou podle ní zmatky a není dotažené právě kvůli malé informovanosti pacientů.